Richard Dindo

V dokumentárním filmu mu patří zvláštní místo. Nejprve se projevoval jako neúprosný pozorovatel švýcarské skutečnosti, zníž dobývá skrývanou paměť, později rozšiřuje zkoumání za hranice své země, ale nevzdává se přitom nelítostného pohledu, který je jeho tovární značkou. Nad svými filmy má kontrolu od původní koncepce až po distribuci do filmových sálů. Považuje se za „filmaře paměti“, rekonstruuje biografie nebo jejich části, ale nevyužívá je k okázalému představení po způsobu hraného historického filmu. Své svědky, případně texty, uvádí na původní místa a nikdy nesklouzává k povrchní přibližnosti. Tuto pečlivost ještě zdůrazňují fixní a naléhavé záběry, jako by kladl důraz na neexistující režii. Jeho filmy tím získávají estetický rozměr, založený na jisté oproštěnosti.

Zdroj: Národní filmový archiv