Paul Mesnier

Režisér Paul Mesnier rozhodně nepatřil ke špičce francouzských filmových tvůrců, přesto během dvaceti let natočil jedenáct filmů různých žánrů, vedle adaptací osvědčených literárních předloh to byly nenáročné komedie, pomohl například k růstu popularity Louise de Funèse, do muzikálů angažoval také oblíbené zpěváky typu Gilberta Bécauda. Paul Mesnier pocházel z města Saint-Etienne na jihu Francie, od mládí ale žil v Paříži, kde se od začátků zvukové éry ve filmu uplatňoval v různých profesích.

Od pozice výtvarníka nebo spoluautora scénáře se k filmové režii dostal koncem třicátých let 20. století, jeho režijním debutem byla komedie se špionážní zápletkou SLADKÁ POMSTA (La belle revanche, 1938) s dobově populární herečkou Christiane Delyne. Do dalších dvou filmů komediálního žánru KOMORNÍK MISTR (Le valet maitre, 1941) a BLÁZEN Z LÁSKY (Le fou d'amour, 1943) se mu podařilo angažovat tehdy velmi oblíbenou dvojici Elvire Popesco - Henri Garat. Po válce se Mesnier uvedl se zdařilou adaptací literární předlohy Julese Renarda ZRZEK (Le poil de carotte, 1952) o chlapci ponižovaném celou rodinou; tato filmová verze je dodnes považována za jednu z nejlepších, která podle námětu vznikla; a v roce 2010 vyšla na DVD.

Slušný komerční úspěch zaznamenal Mesnier s komedií DĚTI NA ROZDÁVÁNÍ (Bébés à gogo, 1956) s Louisem de Funèsem v jedné z hlavních rolí, o rok později zabodoval i s muzikálem JEDNA NOC NA BALEÁRÁCH (Une nuit aux Baléares, 1957) s populárním zpěvákem Georgesem Guétarym v hlavní roli. Poslední Mesnierovy filmy spadající do dobrodružného žánru však zapadly. Do několika svých filmů angažoval dnes již zapomenutou herečku Andrée Servilanges, která byla protagonistkou melodramatického příběhu ze závěru druhé světové války SEDMÝ DEN V SAINT-MALO (Le septième jour de Saint-Malo, 1959).

Ve filmech jiných režisérů se Paul Mesnier příležitostně objevoval v menších hereckých rolích, naposledy jej bylo možno vidět v úloze německého generála von Kluge ve válečném snímku Terence Younga TROJITÝ KŘÍŽ (Triple Cross, 1966). Na vlastní tvorbu rezignoval Paul Mesnier již na přelomu 50. a 60. let po slabém ohlasu svých posledních filmů. Zemřel v Paříži 7. července 1988 v Paříži ve věku 84 let.

Pavel "argenson" Vlach