Biografie
Jeho Výsost Princ Chatrichalerm Yukol se narodil 29. listopadu 1942 v Bangkoku a už od narození jeho život souvisel s filmem. Otec, Princ Anusornmongkolkarn Yukol který studoval filmařinu v Hollywoodu, se stal se pravděpodobně prvním thajským režisérem a spolu se svou manželkou Mom Ubol Yugala Na Ayudhyayou založil produkční společnost Lavo Films. Jeho strýcem byl Princ Bhanubandhu Yukol, další z průkopnických filmařů, jenž stál mimo jiné za prvním filmem o králi Naresuanovi. Chatrichalermovi se dostalo vzdělání v Austrálii na prestižní Geelong Grammar School a poté získal titul v oboru geolog na University of California v Los Angeles. Jako vedlejší obor si vybral filmová studia a mezi jeho spolužáky byli i režiséři Francis Ford Coppola a Roman Polanski. Během svého pobytu v USA navíc pracoval jako asistent producenta a režiséra Meriana C. Coopera, jenž stál mimo jiné za legendárním King Kongem (1933) a také v Thajsku natočeným Chang: A Drama of the Wilderness (1927).
Ihned po svém návratu do Thajska začal pracovat ve společnosti svých rodičů a stál za režií a scénářem několika populárních televizních seriálů. V roce 1971 však přišel se svým filmovým debutem MUN MA GUB KWAM MUD (Out of the Darkness), prvním thajským sci-fi. V jednom z pozdějších interview řekl že vznikal v dost provizorních podmínkách a že jej natočil jen pro zábavu a protože nikdo před ním v Thajsku podobný film nenatočil. Do hlavní role obsadil do té doby neznámého Soraponga Chatreeho, který poté hrál v téměř každém jeho filmu. Ve svém dalším díle, dramatu KHAO CHUE KARN (Dr. Karn, 1973) podle novely Suwanniho Sukhontha, však již nabral na vážnosti a začal se věnovat sociálním problémům.
Narozdíl od Mun Ma Gub Kwam Mud bylo Khao Chue Karn dobře přijato kritikou i diváky, přestože se svým pojetím vymykalo tehdejším místním filmovým standardům. Kvůli tomu že šlo o první thajský film upozorňující na korupci státních úředníků, narazil na problémy se schválením některých scén zkorumpovanou radou cenzorů. Yukol jej proto promítl diktátorovi Thanomu Kittikachornovi, který povolil promítání bez jakýchkoliv zásahů, pravděpodobně i díky původu režiséra. Ve většině ze svých dalších filmů se nadále snažil upozorňovat na sociální problémy společnosti. Ve svém třetím díle, dramatu THEP THIDA RONG RAEM (Hotel Angel, 1974), vznikajícím během studentských nepokojů jež vedly ke svržení diktátora, tak například upozorňoval na problémy prostituce. Během psaní scénáře se Chatrichalerm Yukol na devět měsíců přestěhoval do nevěstince, díky čemuž film dodnes zůstává jednou z nejodvážnějších výpovědí o stavu prostituce v Thajsku. V následujících letech vznikly akční THEWADA DOEN DIN (Grounded God, 1976) o rebelství mládeže, dva díly THONGPHUN KHOKPHO (Freedom for Citizen, 1977) a ISSARAPARB KONG THONGPHUN KHOKPHO (Freedom for Citizen 2, 1985) upozorňující na beznadějný boj chudých s bohatými a vlivnými lidmi a taktéž dvoudílný SIA DAI (Doughter, 1994 a 1996) o drogách a AIDS. Kromě sociální problematiky se ve svých filmech zaměřoval i na udržování životního prostředí. Na toto téma vznikly UKA FAH LUANG (Yellow Sky, 1980), o nadměrném lovu ryb v Thajském zálivu a KHON LIANG CHANG (Elephant Keeper, 1987) kritizující nelegální težbu v pralesích severního Thajska. Během jeho natáčení přepadli štáb místní gangsteři, pravděpodobně napojení na nelegální těžaře a zabili jednoho z filmařů. V roce 1990 se odhodlal k natočení remaku svého staršího filmu NONG MIA (Sister in Law, 1978), díky čemuž vzniklo THE SONG FOR CHAO PHRAYA, jedno z jeho nejoceňovanějších děl.
Za svou dosavadní tvorbu získal velké množství ocenění, jako nejlepší režisér, scénarista nebo střihač a čtyři z jeho filmů byly kandidáty na získání Oscara. Mimo filmů kritizujících společnost však natočil i několik akčních thrillerů jako POM MAI YAK PEN PAN TO (The Colonel, 1974), MEU PEUN (Gunman, 1983) nebo SALWEEN (Gunman 2, 1994), ve kterých se Sorapong Chatree představil jako akční hrdina a také fantasy komedii KLONG (The Box, 1998), jež získala ocenění na mnoha zahraničních festivalech.
V roce 1999 započal s doposud nejambicióznějším projektem své kariéry, historickým eposem SURIYOTHAI o legendární královně Ayuthaiye. K jeho natočení jej přiměla královna Sirikit, jež také stála za financováním a umožnila režisérovi využívat vojáky královské armády jako komparz. S rozpočtem přes 350 milionů bahtů šlo do té doby o nejdražší filmový projekt v dějinách thajské kinematografie. Natočený materiál původně plánoval sestříhat do osmihodinového filmu, do kin se však dostala pouze tříhodinová verze. Pro západní trhy vznikla ještě kratší verze editovaná Yukolovým spolužákem Francisem Fordem Coppolou, ta však oproti původní verzi propadla u kritiky. I přes to se ale Suriyothai stala nejvýdělečnějším thajským filmem všech dob. Poté se opět na chvíli vrátil ke své starší tvorbě s dalším remakem, tentokrát filmu KWAM RAK KRANG SUDTAI (The Last Love, 1974). V roce 2002 zahájil práci na ještě ambicioznějším projektu než Suriyothai a to na zpracování života krále Naresuana, dalším opusem s rozpočtem přes 700 milionů bahtů. Stejně jako u svého debutu, i zde obsadil do hlavní role nováčka, plukovníka královské armády Wanchana Sawatdeeho, v jedné z vedlejších se však znovu objevil jeho oblíbený Sorapong Chatree. Původně plánovaný jako jeden dlouhý film, avšak poučený z chyby jež udělal u Suriyothai rozhodl se rozdělit jej na dvě části a krátce na to oznámil i vznik třetí části. Díky záštitě královny Sirikit mohl opět čerpat armádní zdroje i samotné vojáky, které tentokrát kromě komparzu využil i ke stavbě replik královských měst Hongsawadee a Ayutthaya. Na začátku roku 2007 se tak do kin dostala první část, věnovaná Naresuanově dětství jako rukojmího v Hongsawadee, krátce na to následovaná druhým pokračováním. Produkci třetí části však začaly stíhat problémy, díky kterým se nepodařilo dodržet ani další termíny stanovené na roky 2008, 2009 a 2010. Po dalších strastech, mezi něž patřilo i poranění režisérovy hlavy po pádu ze schodů, tak byla třetí část do thajských kin konečně uvedena počátkem roku 2011. Ještě před její premiérou však nezdolný režisér oznámil zvýšení rozpočtu na více než miliardu bahtů a vznik dalších dvou dílů, z toho jednoho věnovaného velké bitvě Naresuanovy sloní armády v Yuthahatthi.
Téměř sedmdesátiletý Chatrichalerm Yukol také stále popírá fámy že monumentální epos bude jeho finálním dílem a nadále chystá nové projekty. Jedním z nich má být zpracování jeho oblíbené novely Petch Phra U-ma, k němuž téměř celý scénář sepsali uživatelé populárního thajského internetového fóra Pantip, jehož je režisér aktivním členem.