Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Sci-Fi
  • Komedie

Recenze (251)

plakát

Hellboy (2004) 

Rozhodně nejlepší komixová adaptace od Burtonových Batmanů (Spidermana jsem ještě neviděl). Del Toro si zaslouží pochvalu za to, že si nenechal do práce remcat od producentů a raději se s Paramountem rozešel (i za cenu brutálního snížení rozpočtu - hovoří se o 60 milionech, ale neoficiálně prý Hellboye zmákl za 40) a natočil si film po svém. Snížení rozpočtu se sice neblaze projevilo na kvalitě triků, na druhou stranu však jejich béčkovost více přibližuje film komixu. To se dá říct i celkovém barevném ladění filmu, kde převládá hellboyovská černá a červená (s výjimkou geniální modročerné úvodní scény) Ron Pearlman Hellboye nehraje, on jím je (stačila jen trocha červené barvy a upižlané rohy). Karel Roden by si jako hlavní záporák Grigor Rasputin zasloužil trochu víc místa, většinou svou roli odstojí někde v přítmí, ale hlas má vskutku ďábelský. Mnohem víc prostoru však zákonitě dostává třeskutě sadomasochistický fašistický hrabě s uřezanými rty a očními víčky skrytými za plynovou maskou a hodinovým strojkem místo srdce, který je sice již dávno po smrti (a to několikrát), nicméně mu to nebrání v Hitlerulibé činnosti krájení nepřátel Říše na nudličky. Krásná a chladná fašistka, která se kolem něj motá, je ve filmu jaksi do počtu a v souladu s tím je s ní na konci naloženo. Lidé vůbec tvoří ve filmu pouze nutnou kulisu - příšerky jsou jasně v popředí, což dokazuje například geniálně hláškující kostěj Ivan. Mutantí humor ve spojení s obrazovými gagy (Hellboy rašplující si rohy, či dlabající sušenky a popíjející mléko) jsou velmi příjemným překvapením po všech toporných fimovokomixových předskokanech. Obojživelník Abe mi trochu připomíná stejnojmennou figurku z roztomilé počítačové hry Abe´s Oddyse a pyrokinetička Liz pro změnu Kingovu Žhářku, pro vývoj děje a potažmo záchranu světa před Lovecraftovsky chapadlovitými burleskními a pitoreskními fujtajbly jsou však nezbytní. Hudbu jsem během filmu vnímal pouze okrajově, což je dobře, protože na sebe zbytečně nestrhává pozornost. Tak drsný týpek jakým je Hellboy si na filharmonii asi zrovna nepotrpí. Výsledný dojem z filmu může ještě vylepšit režisérský sestřih, který je prý český distributor ochoten nasadit do kin v případě, že návštěvnost Hellboye u nás přesáhne 80.000 diváků. Tak neváhejte a běžte ho podpořit do kina.