Avatar

S odstupem času a po uklidnění všech vln, které se s tímhle fenoménem rozvířili, můžu konečně napsat pár slov. Upřímně je mi u mé sedací partie celá hysterie kolem průlomového filmu. Nevidím nic, co by doslova válcovalo ostatní filmy, je to snímek jako každý jiný, jen více barevnější. Co si budeme povídat, nebýt toho krásného nápadu s 3D, kde by Avatar byl? Nic ovšem nemění na tom, že právě to 3D odvedlo největší práci. Ano, pocit oproštění se od kino sedaček a opravdu se „procházet“ tou krásnou Pandorou, proletět se na drakovi a zdřít se s Avatarem, je zážitek, který se jen tak nezažije, ale je spousta skvělých filmů, který podobný zážitek utvoří svým příběhem, který Avatar zas tak úžasný nemá. Na někoho to nefunguje, na jiné ano, škatulkuju se mezi ně. Za ten pocit děkuji, ale co teď pane Camerone? (10.08.2010)

„Svinstvo v popise práce nemám.“ Prvé dve hodiny som trpel ako sviňa tesne pred porážkou. TOTO je ten Cameron, ktorého som vždy miloval, polovicu jeho filmov pokladám za absolútnemegakultové a zvyšok za "iba" kultové? Toto??? Určite nie, možno ešte tak Stephen Sommers. Našťastie, v záverečnej (tretej, ach!) hodine dostal detský (detinský?) Avatar aspoň troška svižnejšie tempo vďaka masívnej bojovej scéne, kedy sa mi občas príjemne zrýchlil tep (výpomoc od zvierat, pilotka Michelle Rodriguez). Ale stále to nemalo nič spoločné s TÝM Cameronom, ktorý mi povedal, že najlepšou búchačkou je brokovnica s odpílenou hlavňou a koľko kostí mám v tele. Avatara akoby nakrútil menovec TOHO Camerona. Nudný, patetický, nezáživný a neskutočne, neskutočne, neskutočne neoriginálny. Z hercov ma potešil snáď len Stephen Lang. A ani on nebol taký diabolský, ako som čakal. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (08.12.2010)

Opojné, velmi opojné. A co mě překvapilo nejvíc – nejen oči a uši si zažijí orgastický hod. Osobně jsem nad milostným spojením pozemšťana s modrou lovkyní cítil dojetí, jaké jsem necítil ani v nejmenším u Titanicu. Avatar žije, nejen oslňuje. Možná je v něm až příliš cítit klasické narativní schéma, ale to nevadí, protože mysl kráčí po známé cestě a zrak i sluch létají v netušeném. Pravděpodobně se najde dost těch, kteří budou mluvit o chladu či aktivistismu. Nic z toho jsem v Avatarovi nenašel. Jen strašně lehké a řemeslně geniální vyprávění romantické pohádky o bytostech svázaných se svou planetou. Společně se Star Trekem letošní jasný vítěz v nejtěžší váhové kategorii. [85%] P.S. Já tu hubu prostě držet nemůžu... Měl bych dotaz: "Podivná směs moorovského envinromentalismu, zemanovské poetiky a vinnetouovské naivity "říznutá" estetikou Pána prstenů" – myslí se tím Zeman Miloš, který objímá stromy? Asi nemám od Karla nakoukáno tak, jak jsem doufal. (15.12.2009)

Upřímně řečeno, na Avatara se mi moc jít nechtělo. Už jen kvůli všeobecné hysterii kolem filmu. Opakoval bych už jen to, co bylo tolikrát řečeno o technické dokonalosti a absenci zajímavého a nápaditého příběhu. Nicméně musím ocenit několikaletou práci Jamese Camerona (když už to neudělali akademici) a dát plný počet. (08.03.2010)

Ano, oceňuju Cameronův zápal, který znamenal roky čekání na pořádnou technologii, zaměstnání dvou trikových gigantů i výsledek, který rozhodně znamená výrazný posun pro kinematografii jako takovou. Ale tím u mě pozitiva končí… protože pak se rozprostřely téměř tři hodiny mělké story (což by se ještě dalo skousnout – pohádka, beru), matných emocí, nejdebilnějších vojenských hlášek v historii a modro-zelené agitace tak razantní, že i Greenpeace bledne. Trojrozměrný efekt super (Cameron umí pracovat s prostorem naprosto dokonale), ale pod tím efektním pozlátkem jsem nenašel nic víc a zhruba v půlce nebavilo už ani to. Sorry guys (Jime, i vy všichni, kteří jste poslali film čtyři dny po premiéře do TOP 5), ale mě ten film nudil až hanba, takže za 3*. (20.12.2009)