Trhák

Snímek diváka provází celou stádií tvorby filmů a ač by se to mohlo zdát docela prapodivné, dělá to opravdu skutečným způsobem, všechny charaktery tvůrců jsou velmi životné. (Od režisérovy Kapely na lyžích, později na bruslích, k jeho závěrečnému proslovu o tom, že každý něčím svým do filmu přispěl.) Navíc prostředí dává opravdu velký prostor k těm skoro nejlepším vtípkům, které jsem ve filmech Smoljaka a Svěráka viděl. Zvlášť velká koncentrace je jich před úvodními titulky. SEXM SEK SEM... (19.05.2003)

Trhák je pro mně těžko zařaditelná věc. Sice je to z pera Smoljaka se Svěrákem, přesto je to takové divně jézeďácky popově socialistické. Jistě, bylo tam pár vtipných míst a Dáda klapka byla sexy, ale ta muzika... Nech brouka žít a další hity z filmu si sice už našly místo coby známé šlágry z filmu, nenutily mne však shánět soundtrack či si je doma při práci popěvovat... Já nějak ty osmdesátky nemám rád. Kníráči a kotleťáci v kozačkách, ty široké límečky a kravaty.. Hanička Zagorová s další plejádou socialistických popových hvězd... Prostě podivná změť čehosi co u mne vzbuzuje dojem, že stejně jako filmovému Svěrákovi do scénáři neustále kdosi kecal až z jeho námětu vznikl úplně jiný a přeoraný film, - že se tak dělo možná i ve skutečnosti... A některým rádobyvtipným vložkám jsem se nejen nesmál, ale nechtělo se mi věřit, že jsou z per obou pánů.. Např. Jan Hraběta s kraví hlavou volající: Já nejsem býk, já jsem agronom... U mne je to bohužel jen za dvě larvící se kukly. * * (26.08.2014)

Jednoznačně nejslabší film autorského tandemu Svěrák & Smoljak, velmi ho sráží hlavně taneční a hudební kusy estrádní éry normalizačních sedmdesátých a osmdesátých let (mimo jedné čestné výjimky - píseň Nech brouka žít se povedla i s tou uvozující pasáží s Goethovou citací...). Zrazující je totiž sám koncept celého projektu - jedná-li se o parodii budovatelských agitek a přiblblé normalizační bezduché zábavy, nesmí být ve výsledku také normalizační bezduchou zábavou. Žánr hudební komedie s desítkami vyprázdněných figurek showbyznysu je prostě vyžilý formát, který naštěstí odnesl čas. Komedii Trhák zachraňuje tradiční skvělé herecké obsazení (úvodní scéna castingu je spolu s předčasným výbuchem vesnické návsi vrcholem celého filmu), slušná porce fórků a gagů, zajímavý nápad (jakéhosi metafilmu o vzniku filmu) a kdyby se z Trháku vystřihaly (skoro) všechny hudební a taneční čísla, zřejmě by šlo o další skvělou (tentokrát krátkometrážní) komedii z pera klasiků českého filmového humoru... (25.03.2007)

Nelze říct, že by Trhák neobsahoval několik slušných vtípků (nejradši mám ten, kdy Smoljak coby režisér ukazuje novináři, jakým pokynem zahájí odstřel vesnice a jeho štáb vezme gesto vážně). Nicméně v porovnání se zbytkem filmů, na kterých se scénáristicky podíleli Smoljak se Svěrákem, je to zjevně slabota a přes přítomnost řady slavných herců a populárních zpěváků vznikl jen průměrný muzikál, který se výrazně neprosadil. Celkový dojem: 50 %. (16.06.2006)

Paródia normalizačnej plytkosti jej obdobou. Scenáristická ruka dua Smoljak-Svěrák je rozoznateľná na prvý aj tretí pohľad. Lenže to, čo bolo v roku 1980 považované za nápaditý humor, vyvolá dnes len zhovievavé pousmiatie. Myšlienka je zrejmá - autor sa môže snažiť koľko chce, jeho kritika pomerov sa ale vždy autocenzúrou tvorcov a vydavateľov diela zmení na niečo s optimistickým vyznením. Na niečo, čo ospevuje a chváli život v spoločnosti. Film to sparodoval vydarene. Problémom je, že samotný "odvážny námet" predstavený v príbehu je len priemerný komunálny príbeh. Zagorovej herecký výkon sa tiež predýchava ťažko. Na druhú stranu scéna s Kukurom nechávajúcim žiť chrobáka a následné problémy s hadom a labuťami je úchvatná. Spolu s piesňou Smyslníci smyslní a so záverečnou apokalypticko - optimistickou scénou z kinoamfiteátra vo víre víchrice posúva celok do trojhviezdičkových hodnôt. Pozitívne hodnotenie ovplyvnila aj postava producenta - trhača košieľ a pesnička Juraja Kukuru Sek sem. Estetika kúzla nechceného humoru. Zopakovanie si tohto zážitku je predurčené trošku sadomasochistickou záľubou v počúvaní pesničiek vzniknutých v období vlády KSČ a KSS. Pomerne talentovaní a hlasovo disponovaní speváci robili vtedy z času načas strašné úklony režimu, len aby mohli hrať na výslní a zarábať na kadejakých pochybných západných i východných kšeftíkoch. Boli to presne tie isté piesne akými je Trhák slušne napchatý. (01.12.2014)