Světová válka Z

Od začátku nastavené pekelné tempo sice do závěru nevydrží, ale jízda je to opravdu slušná. Zběsilá akce, moře digitálních a ultrarychlých zombies, sem tak nějaké gore a Brad Pitt coby ukázkový hrdina, který když rodině slíbí, že se vrátí, tak se prostě vrátí. Jeho totiž nezastaví ani havarující letadlo. Kamera místy vážně nepřehledná, ale ta Beltramiho hudba se vskutku povedla. Trochu zamrzí, že Fox a hlavně Morse tu mají jenom štěky. Ale jinak spokojenost. (05.09.2013)

Se zombies jsem toho moc neviděl, popravdě to ani není moje téma, ovšem tahle kombinace nákazové road movie a nemrtvé vyvražďovačky, která od téměř každého klišé umě uhla, mě bavila královsky a navíc jsem se fakt dost bál. Nebýt konce, který vyšumí (ani patos, ani něco, co by mělo nějakou, respektive silnou všeplatnost, jen rodina), bylo by to za plnej. Takhle těch 90% stačí a já jsem spokojen. (13.01.2014)

Brad Pitt, horor a zombies. To jde k sobě asi tak jako káva se solí. Mimochodem ani jedno z toho není zrovna mým oblíbeným šálkem kávy. Většina filmů o zombících jsou totiž vesměs o tom samém a tak působí jako zaseknuté gramofonové desky. Ale "Světová válka Z" je výjimkou. Sice se opět jedná o zombie apokalypsu, ve které se v podstatě příliš nedozvíme o vzniku viru, ale podání je vcelku inteligentní, netlačí na pilu a rozhodně se nejedná o žádnou tupoučkou vyvražďovačku. A musím uznat, že Pittovi to tu mimořádně sluší (no co) - a přestože byl v celkem netypické roli, opravdu do příběhu zapadl. (03.10.2014)

Předchozí Forsterův počin KAZATEL KALAŠNIKOV při své o něco málo víc než než dvouhodinové stopáži precizně dodržoval pravidla hollywoodského načasování a výstavby, když byl rozdělen do čtyř půlhodinových aktů a od patnácté minuty s každou další půlhodinou docházelo k dílčímu bodu obratu ve vyprávění. Vznik SVĚTOVÉ VÁLKY Z provázely ale problémy v podobě střetu režiséra a herecké hvězdy, scénář byl několikrát přepisován, natočená druhá polovina se přetáčela a dotáčely se scény do úvodu. Produkční problémy vysvětlují, proč je poslední Forsterův snímek tak strukturně rozpadlý. Při skoro dvouhodinové délce je na místo standardních čtyř rozdělen do tří aktů (35, 30 a zbylých víc jak 40 minut), která mají držet pohromadě díky postavě Gerryho a zapojením motivů z jeho osobní linie (rodina, návrat k ní)._____ Netradičně vystavěné a jako celek nesoudržné dílo působí spíš jako procházka historií zombie subžánru - podobně jako fungovalo QUANTUM OF SOLACE, vznikající během scenáristické stávky, ve vztahu k bondovskému universu. První dva akty jsou v rámci zombie subžánry ozvláštňující svým soustřeďováním se na vývojový vzorec vyšetřování na místo putování a příklonem k makroperspektivě. Ovšem s třetím aktem se změní perspektiva z makroroviny do mikroroviny, od vývojového vzorce vyšetřování se upustí nahrazením cíle v profesní rovině (na místo hledání pacienta 0 se objevuje vakcína) a promění se i stylistické strategie (na místo rychle stříhaných akčních pasáží, v nichž se střídají detailní záběry s nadhledy, zatímco se důsledně pracuje s mimoobrazovým prostorem a pokaždé se zesiluje jiný prvek stylu od svícení ke zvuku, se stříhá pomaleji a dění se inscenuje do více plánů). Škoda, protože vypadat kinoverze jinak, mohlo jít o soudržný a výborný film, který se v závěru nevzdává svého politického přesahu adorovaním rodinných hodnot, má nekonvenční zakončení a neodchyluje se od makroperspektivy jakožto hlavního ozvláštnění zombie flicku. Doufám v režisérský sestřih na B-R, po kterém je možné přehodnocení. (02.07.2013)

Obstojný letní blockbuster, který měl navíc ale v zájmu divácké všežratelnosti skončil jako vizuální jednohubka s nejistým poselstvím. Foster celou nákazu ukazuje jako přirozené zůčtování matky přírody s lidským odpadem, který se má sežrat sám. Titulková sekvence, tklivé tóny The 2nd Law: Isolated System od Muse, shrnutí od máklého virologa (největší naděje lidstva), to všechno naznačuje hlubší myšlenku. Pak dojde k obratu kdy se ve stylu VÁLKY SVĚTŮ v karavanu dostáváme z města (i Rachel tu je) na loď a pak se s Bradem cestuje po světě - svět rozuměj suterén v Koreji, Jeruzalém (suplovala Malta) a Británie. Celé to pohromadě drží divně a přišlo mi že struktura vyprávění měla být v první verzi scénáře jiná (lepší) a úvodního ataku na Pittovu rodinu bychom se dočkali v nějáké vzpomínkové scéně. Slepené to je, drží to, ale je vidět, že váza byla rozbitá s tím, že někdo kusy dovyrobil na míru. Závěr v laboratoři, jako jediný jakž takž naplňuje žánrové klišé o strašidelných plíživých zombících, zatímco zbytek filmu se je snaží poměrně úspěšně měnit. Tihle mrtvoláci spíše připomínají Smithovy spoluhráče ze JSEM LEGENDA. Jednotlivé scény jsou ale natočené výjmečně dobře, jsou poutavé (u tmavých interiérů hodně vadí 3D), samy o sobě fungují na jedničku. Nápady s kterými se tvůrci tasí jsou místy hodně neotřelé a osvěžující. Bezzubý David Morse, ťukající prst spáleného plukovníka, letadlo i ta laboratorní naháněčka. Pilířem filmu je ovšem dobytí Jeruzaléma, které bere dech. Opravdu se mi to líbilo, přes všechny výhrady co k tomu mám, ale nemůžu se zbavit dojmu, že z toho šel natočit mnohem lepší film. Materiál tu na to byl... Kdybych to měl ale srovnávat s knihou, jenom bych smutně kývl hlavou, že tohle ne-e. (30.06.2013)