Elitní jednotka

Neviděl jsem Město bohů, se kterým tento film v každé chvíli někdo dává do křížku, takže jsem nemohl srovnávat, ale zase mám čistý štít a můžu si o tomto filmu myslet svoje. Hlavně teda to, že nádherně zobrazuje společnost Brazilských spoluobčanů v Rio de Janeiru, jak hezky ukazuje svět s drogama, svět, kde se nikdo s nikym nesere, kde dostaneš kulku v mžiku a ani nevíš proč. Je to svět na hovno, ale je blbé, že něco takového na světě vůbec existuje, je to svinstvo, kterého se ale právě svět nezbaví. Tropa de Elite je slušný film. Kdyby v něm bylo více akce, možná by se mi to líbilo ještě víc. Jenže je v něm jedna tatáž, která se ve filmu objeví dvakrát, ale chápu, že ten film o akci příliš není, hlavně teda ukazuje ten život mladých v Brazílii, a ten je špatný. Stejnak s tím nikdo nic neudělá, maj to tam zkurvený, a těch filmů právě z Brazílie co jsem viděl, o drogách, o prostituci, si myslim moc nepomůže, jen ukáže zemi, která se pod tím vším rozpadá. Já osobně bych tam prostě nikdy nepách. Všude slýchám jak maj slavnosti v hlavním městě, jak je to národ, který se dokáže bavit, ale když také vidím tohle, radši od všeho dobrého uteču a najdu si jinou lokalitu. Tropa de Elite mi dají určitě za pravdu. (21.08.2008)

Co dva roky se mé cesty protnou s nějakým brazilským filmem. Co dva roky je to navíc s filmem, na který se dá jen těžko zapomenout. Letos to vyšlo na Tropa de Elite. Snímek, který zašel autentičností a intenzitou žážitku možná až příliš daleko. Typ filmu jakého bychom se v západní produkci prostě nedočkali. Každá z částí je o něčem jiném a trochu jinak. Pravomoci zneužívající speciální jednotky, zkorumpovaná policie, bezvýchodná sociální situace ve slumech, politika, systém, společnost či výcvik jednotek. Vše vás po celou stopáž ždíme až na dřeň, čemuž vydatně napomáhá dokumentární styl à la Greengrass. Přes všechny silné stránky filmu, především pak v jeho druhé polovině, je na něm to nejlepší (či nejhorší, jak se to vezme) přerod Matiase. Z toho mrazí v zádech. Ze záporů jsou tu pouze čistě osobní věci. Ať již to, že Matiasovi brýle působí v elitní jednotce poněkud nevěrohodně, tak i nepřítomnost zahalení obličeje jejich příslušníků (EDIT po čase: po vidění dokumentů Favela Rising a Bus 174 beru tyto mé naivní výtky zpět). Jde o silný film. Dokonce výjimečný. Ovšem v žádném smyslu slova "pěkný". Dobro? Zlo? Ale jděte, to jsou dávno přežité pojmy. Žádné naděje, žádné iluze, žádné dobré pocity; čistá deprese. To je to co ve vás Tropa de Elite zanechá. Na hodně, hodně dlouhou dobu. (08.01.2008)

Cidade De Deus Po Dvaceti Letech - Očima Policie. Tak by vypadal marketingový tah zákeřného kinodistributora (kdyby měl ovšem odvahu to sem vypustit;)). Pravdě ovšem nemůže být nic vzdálenějšího než spojování příhod chlapců z BOPE s životním příběhem mladíka, kterému se podařilo zůstat člověkem. Tropa De Elite je fascinující téměř dokumentární film o tom, že všichni znají příčiny problémů, ale bohužel to takhle vyhovuje příliš mnoha lidem, takže se v tom prostě budeme muset naučit chodit, a pravděpodobně se z toho částečně zbláznit a částečně se stát sviněmi, byť z ušlechtilých pohnutek. A protože se to odehrává až v brazilských favelách, tak se při jeho sledování můžeme utěšovat tím, že u nás se tohle neděje (jenže děje, pouze v jiné rovině, jaksi "kultivovaněji", politicky). Anebo je to taky o tom, že k efektivnímu boji s takhle zakořeněným svinstvem se holt budeme muset smířit s poněkud nedemokratickými metodami a opustit ten náš pseudohumanismus. A pak se třeba nestačit divit, jak se nám to vymklo z rukou a točit filmy, v nichž budeme rozjímat o tom, kdy se to asi stalo;) Tenhle film prostě není jenom naturalistické akční drama, ale má obrovský společenský a vůbec myšlenkový přesah. A je výborně natočený i zahraný. Nemám co řešit, tedy alespoň v ohledu hodnocení. 80% s tím, že tenhle film dokáže nadělat spoustu dobrého i špatného, podle toho, kdo se na něj bude zrovna dívat. (12.09.2011)

Skoro až polodokument ukazující jak to chodí v brazilské policii a hlavně v BOPE, elitní jednotce, kde ze sta lidí dokončí výcvik jen 5 nejlepších. Kucí se s tim neserou a když vběhnou do favely je zle. Prd prd, čistá akce s chladnou hlavou a drogoví dealeři padají k zemi. Když někdo přežije a chtěj z něj dostat info, tak přijde na řadu dýchání do pytlíku :) Brazílie je holt divočina a po dobrym to tam prostě nejde, to se nám film snaží sdělit. Sleduje navíc příběh dvou kadetů, kteří by mohli nahradit současného kapitána, který jej již unaven svou prací. Akce je tam méně než jsem čekal, a není nějak filmově bombastická, je prostě precizně provedená, aby dealeři neměli šanci. Nejvíc mne ale dostal výcvik, fakt megapeklo. Suma sumárum je třeba Město bohů lepší film, ale tohle zase končí poctivou ranou brokovnicí do ksichtu. (15.10.2008)

V prvé řádě, tento film se absolutně nedá srovnávat s Městem bohů, až na zobrazenou korupci v policii a drogové gangy, je to naprosto odlišný šálek kakaa. Elitní jednotka je přímá a moc se s tim tzv. nesere, zatímco Město bohů je dlouhé vyprávění životních příběhů, od dětství až do dospělosti. Čekal jsem od Tropa de Elite skutečnou jízdu plnou přestřelek a drsných obličejů, skákání za auta a střílení ze vzduchu. Dostal jsem poměrně zajímavé vyprávění tří životních epizod, které ve výsledku vyflusnout tento film. Zobrazení gangů se zjednodušilo na pár puberťáků s AKčkama, což mě trochu mrzí, protože v Městě bohů ačkoliv také puberťáci, ale vypadali rozhodně strašidelněji a člověk pak neměl chuť cestovat do Ria ani kdyby dostal letenky zdarma. Drsné policejní metody (elitní jednotky), byly to, co ozvláštňuje tento film, protože narozdíl od američanů a jím podobným, si na nic nehrají a zobrazují holou skutečnost, mučení, škrcení, popravování. Drsné prostředí, drsní fízlové. Bavilo, nenadchlo, neurazilo. 70% 27.11.09 (26.11.2009)