Elitní jednotka 2: Vnitřní nepřítel

Při vší úctě ke Gomoře (knižní) či The Wire, tak právě toto vůbec nejlépe vyobrazuje fungování a struktury všeobjímající korupce, která již přestává být korupcí a stává se tiše akceptovanou společenskou normou... U jedničky si mnozí neznámo proč zaměnili film o fašistické jednotce s fašistickým filmem. U dvojky, která toho má paradoxně více společného s Padilhovým dokumentem Ônibus 174 než s jedničkou to již nehrozí. I když možná si ti dotyční film o korupci zamění se zkorumpovaným filmem? (06.02.2014)

Překvapivý upgrade v porovnání s notně přehypovanou jedničkou. Z úvodního konfliktu, který to celé nastartuje, se sice zdá, že má BOPE ještě tragičtější pí-ár než izraelská armáda, když si ani nedokáže uhájit zásah, který byl kompletně nahraný na bezpečnostní kamery, a duchaplnost politického podtextu začíná někde na úrovni Delta Force, ale vyplatí se nesahat hned otráveně po ovladači, protože Padilha během několika dalších minut začne zprvu černobílou črtu plnit barvami a pak už je těžké z toho odtrhnout oči. Pochvalu před nastoupenou jednotkou si zaslouží i řemeslná stránka celého filmu, která tentokrát nenutí k přivírání očí, ale spíše svou suverénností a pečlivostí způsobuje uvolňování spodní čelisti. Nadbytečný ublábolený voiceover sice do extáze nikoho nepřivede, ale vyrážku jsem z něj taky nedostal. ___________ P.S: Nařčení z fašismu, militarismu a mačismu jsou dost mimo. Předně je potřeba si uvědomit, že film je vyprávěn ze subjektivního pohledu kapitána Nascimenta a nemůžeme po něm tedy žádat žádnou objektivnost, vyváženost, či snad dokonce politickou korektnost. Někdo možná přes těch pár hlášek o "levičáckých šmejdech" a "lidských právech hájících zločince" přehlédl, že výsledný obraz, který film poskytuje, je kupodivu docela komplexní a za největší šmejdy jsou v něm nakonec právě představitelé té nejen brutální, ale i sobecké a bezohledné části brazilských policejních sil. A pamatujete si, kdy naposled jste viděli film, který by takto přirozeně ignoroval jakékoli rasové stereotypy? (05.03.2011)

Vyčistili Kopakabánu od druhořadých dýlerů, teď mají co dělat s klonem kozy Nostry. Padilhova sonda do krajin nám málo známých se zde více zaobírá politikou a zákulisními mocenskými praktikami, přesto je to po čertech dobrý film ukazující občas i nějakou tu akcičku, která nás rozmlsala v prvním díle. Takovou tropu deelit bychom potřebovali i tady v té naší údajně vylidněné zemi. Čapího hnízda by se tahle brazilská domobrana nikterak nezalekla. (27.01.2016)

Dokonce už i v Brazílii je na co koukat a to zrovna nemám na müsli dokonalé prdelky karnevalových tanečnic samby! Je li v tom alespoň trocha autenticity, divím se, že Chesus na kopci nad Riem už dávno nespráskl ruce a se slovy "Na tohle bych se mohl vysrat, stejně mě bolí ramena" neodkráčel Atlantikem zpět do Vatikánu. Po zhlédnutí tohoto skvostu rychle zapomenete na svou plánovanou de Janeirskou dovolenou a zvolíte raději nějakou klidnější destinaci, například Omán nebo Libyi. Jo, a uživatel ChGuevara by si ho mohl vytáhnout z levé nohavice a trochu si ho vystředit, protože s dělníky ruku v ruce, prapory revoluce může už naštěstí rozvíjet tak akorát na mítinzích komunistické mládeže! (28.02.2011)

Nelze jednoznačně říct, že by Tropa de Elite 2 šla "dál" než jednička, nebo že by dané téma expandovala do šířky, dvojka je v nejlepším slova smyslu logickým vyústěním a důstojným následovníkem svého předchůdce. Nesmírně oceňuji: 1) vyzrálost a ucelenost snímku, kdy příběh zdárně kombinuje reálné základy, reálné politické hrozby, divácky lákavé akční scény a chytlavou hektičností filmového vyprávění. 2) vyjádření stanoviska - morální i materiální zkorumpovanost v systému představuje skutečnou hrozbu nejen v Brazílii, a tak je s hodnocením třeba jít na plné kule, stejně jako na plné kule šel Padilha do tvorby tohoto filmu. 9/10 (09.05.2011)