Sherlock Holmes

Jsem jedním slovem nadšená a více slovy to bylo mnohem lepší, než jsem čekala - což měla být bohapustá onánie, ale ne, Sherlock sice hýřil efekty, ale ty jen sloužily třaskavé směsi svištícího děje a sympatického důvtipu, jakým byl vyšperkován. Že je Downey nedoceněný talent, říkám léta, teď snad konečně přijde zasloužený respekt, protože, a to si donesu polínko do lesa, udělal ze suchara rockovou hvězdu a z tohodle filmu hit. (26.01.2010)

Spolok okolo Ritchieho po kastracnom zakroku. Celkovy vysledok mi prisiel ako snaha o skombinovanie poetiky Piratov s jazykovou ostrostou "dualnych" slovnych vymien v novych bondovkach. Namiesto klzkej jazdy som mal vsak pocit pohybu po smirglovom papieri. Pohyb dopredu zabezpecoval Downey, stroj miestami mazal Ritchie (i ked sa ani zdaleka nezapotil ako pri svojich predchadzajucich projektoch), ale scenaristicky nemastno-neslany spolok tlacil na brzdu co len im sily stacili. Ich "usilie" utlmilo nielen bezvyraznu zapletku (s charakterovym neduhom megalomanstava hned na dvoch frontach), ale i ocividnu snahu o chemiu medzi Downeym a Judeom - v naznakoch obcas vyprskla, vacsinou vsak vyznela akosi do stratena. To, ze bude Adams do poctu som tak nejak cakal, ovsem ze aj Strong (vdaka pribehu), to zamrzelo. (22.12.2009)

Já osobně jsem nadšen. Především vizuální pojetí filmu má u mě za výbornou. Rozestavěný Tower Bridge to je do slova prezident všech filmovejch nápadů. Opravdu pěkně se mě na ten starej temnej London plnej chudoby a špíny koukalo. A nejen koukalo. Ono se to dobře i poslouchalo. Vtipu, sarkasmu a ironie bylo v dialozích tolik, že by zaplnili celý Paroubkovo břicho. S hercema jsem problém taky neměl, možná, až tak neseděl Jude Law a Strongování by mohlo být určitě více, ale zase, kdyby hrál Watsona třeba Putin, bylo by to nejspíš horší a dát 128minutový záběr do tváře Stronga a nazvat tento záběr Sherlock Holmes by asi taky nebylo až tak pistáciový. Za zmiňku stojí i hudba, tady potěším hlavně mistra Zimmera, protože do jeho soundtracku jsme ochoten investovat svou těžce vydřenou, tvrdou českou euroměnu. No a nakonec nikoli japonec, ale děj. Během celého příběhu mě něco jakoby vyrušovalo a bohužel to nebyla ta krásná holčina sedící vedle mě. Nedokázal jsem se do příběhu ponořit na max, nohy a prsa jsem v něm měl, ale palice mě pořád čouhala ven a to byla velká škoda. Jak Guy Ritchie pojal Sherlocka Holmese neřeším a plně podporuju režisérovo právo na vlastní zpracování. Pokud vznikne pokračování a já snad poprvé v dějinách filmu doufám, že ano a bude se věnovat vyšetřování klasickýho zločinu, říkám už teď, sem s tím Gáji ! (21.01.2010)

Soundtrack Hans Zimmer: 1. Discombobulate ,2. Is It Poison, Nanny? ,3. I Never Woke Up In Handcuffs Before ,4. My Mind Rebels At Stagnation ,5. Data, Data, Data ,6. He's Killed The Dog Again ,7. Marital Sabotage ,8. Not In Blood, But In Bond ,9. Ah, Putrefaction ,10. Panic, Shear Bloody Panic ,11. Psychological Recovery ,12. Catatonic, (14.06.2011)

Obsazení perfektní, ale nic moc z toho. Strong je trestuhodně upozaděný, Law nestíhá Downeymu sekundovat snad ani v jediné scéně (a to by tu v zásadě měli být rovnocenní partneři!), Rachel McAdams tuctová, pořádný případ tu vlastně žádný ani není, deduktivní metoda se nevyužívá pro dobro celku, ale zneužívá jako deus ex machina a tak si pro sebe krade veškerou pozornost především Hans Zimmer. Ne, že by snad Ritchie nudil, baví, místy dokonce i obstojně, ale zopakovat zdařilou taškařici ve stylu prvních Pirátů z Karibiku se mu ani zdaleka nepodařilo. A přitom je evidentní, že to je to jediné o co mu šlo. Když už netradiční pojetí Holmese, tak to s nápadem či to s Sherlockem, ze kterého ten Downeyho tak jako tak stejně vychází. ♫ Hodnocení OST: 4/5 (07.01.2010)