Špatnej polda

"Message? There´s no message. If I wanted to say some message, I would send SMS or e-mail." Niečo také vraj odpovedal Herzog nejakému novinárovi, ktorý s ním robil rozhovor a opýtal sa ho na margo filmu Bad Lieutenant "Whats the message of this film!" V poslednej dobe som zaregistroval niekoľko vetiev vo filmovej guilty pleasuer. Buď je to akčný smer (Taken, CRANK), comixová štylizácia (Kick-Ass), alebo - nazvime to pre výstižnosť - "tarantinovka" (Basterdi, Death Proof). A zrazu prišiel pán Herzog a vytrel Američanom na ich vlastnom dvorčeku kocúra. Neskutočne dobrý film! Cage po dlhej dobe v hereckej forme hraje ako kráľ, Mendes vo svojej "forme" predvádza sexepíl a tento drzý Nemec sa s divákom hrá ako mačka s myšou. Po Angel Hearte ďalší vynikajúci americký neonoir z prostredia južanského New Orleansu (aj keď oba filmy sú každý výrazne niekde inde). Popri tom bonusíky ako Fairuza so sexy telíčkom, rôzne plazy, výborná hudba a naozaj skvostné scény a dialógy. "I'll kill all of you. To the break of dawn. To the break of dawn, baby." (20.10.2010)

Špatnej polda nie je ničím výnimočne strhujúcim. Je to poriadne oldschool krimi, tváriace sa vážne s ponurou temnou atmosférou, v popredí s výdatne fuckujúcim Nicolasom Cageom, pohybujúcim sa na hrane zákona. Po stránke formálnej tomu chýba kompaktnosť a keby hlavným hrdinom nebol Cage, snímok by zostal fádny a prázdny. (07.06.2010)

Už titulek filmu naznačuje, že zde je hlavní hrdinou polda, který ví, že je špatný, ale taky je natolik sebekritický, aby věděl, že je to ještě pro něho jako člověka přijatelné povolání a že je lépe být špatným poldou, než špatným zločincem. Pravděpodobnost, že špatný polda půjde do vězení je nižší než že špatný zločinec půjde do basy. Hlavní postava tohle ví, takže se snaží snížit pravděpodobnost, že by šel do basy, třebaže jak občas je možno z jeho počínání na plátně vypozorovat, tak si o pobytu ve vězení nemyslí nic špatného, a zachrání třeba i vězně přžed utonutím, na což by se řada poldů vykašlala, a dělala by, že tonoucího nevidí. "Špatný polda" ale za "dobrý" čin získává chronické bolesti, takže vyznamenání, které dostává je mu skrz zničené zdraví k ničemu a musí se léčit a tlumit bolesti se moc nedaří. Aby se vykurýroval, tak potřebuje "špatný polda" nějakou dobrou chemii a už se valí jeden problém za druhým... Obsah filmu je ale zastíněn přílišnými efekty, a hrou temných barev, rychle se střídajícími záběry, a nepříliš vhodnou hudbou. *** (10.3.2011) (10.03.2011)

Po SMS od uživatelíčka Malarkey jsem od toho očekával podstatně víc. Neříkám, že je špatný, třeba Nicolas Cage tady hraje takovou svini, že se divím že nekandiduje v našich volbách do parlamentu. Eva Mandes je dlouhodobě velmi vydařená propagace na sex, Val Kilmer se nám zase snaží dohnat Buda Spencera co se postavy týče a ostatní herce jsem ani moc neznal. Ještě ve filmu hraje velkej bílej pes, který pořád hlasitě oddechuje ač jsem ho neviděl udělat rychlejší pohyb. Samotný příběh je dobrý, hlavně vztah Terence s Frankie byl skvělej, takovej čistej a upřimnej a bylo vidět, že jeden bez druhýho by svý soukromý toulky peklem těžko zvládali. Frankie neměla chybu, moc jsem jí fandil, taková čistá duše ve špinavým světě. Scéna kdy Terence vyprávěl Frankie v tý svý boudičce o tom, jak v dětství snil, že najde zakopaný pirátský poklad byla absolutně nejkrásnější z celýho filmu. (05.05.2010)

Terence McDonagh, postava, o které se mluví jako o znovuzrození Nicolase Cage. Zvláštní, řekl bych, vzhledem k tomu, že předvedený herecký projev se příliš neodlišuje od jeho standardu. Vnímání diváka je tu ovšem soustředěno na splynutí herce a role, které dopadlo na výtečnou. Poručíkova pomatená mysl si přímo žádá přehrávajícího jedince s nekonzistentními výkony. Cage tedy sice vychází jako relativní vítěz, ale příslib do budoucna bych v tomto snímku nehledal. Za to Werner Herzog je pro mě tvůrcem, kterému je potřeba se i nadále věnovat. Ve svém nejnovějším počinu předhazuje divákovi snímek se spletitým dějem, kde se jednotlivé linie vzájemně proplétají a doplňují. To by samo o sobě nejspíš nebylo nijak zajímavé, kdyby tvůrci každé takové dějové linii – ať je sebemenší – nevěnovali ohromný prostor, ve kterém se sama rozvíjí, resp. žije vlastním příběhem. Příkladem budiž zdařilá část se sázkařem, která zpočátku vypadá jako slepá ulička, ale postupem času na sebe nabalí další dějové peripetie, resp. část, kdy se McDonagh vydává požádat jiného veřejného činitele o „laskavost“. Snímek se díky tomu odvíjí poměrně dynamicky, neboť divák příliš neví co očekávat (od filmu ani McDonagha!), která postava z minulosti se vrátí, či které ze záplatek se bude věnovat více prostoru. Za problematickou část považuji zejména konec. Líbí se mi, že největší hajzl z celého snímku, zfetovaný (!) McDonagh, odchází jako jednoznačný vítěz, ale jsem trochu znechucen z návratu zachráněné postavy ze začátku filmu. (09.05.2010)