Má mě rád, nemá mě rád

Apokalyptická romance, která vypovídá o tom, že i pán Reiner byl kdysi mladý a zažil něco tak skutečného, co následně musel převést na filmové plátna. Po Bučkovem liste začal opět točit sračky, nesnáším tyhle "malé" snímky, které se snaží citově vydírat a poukazovat na křehkost ranných vztahů, ehm každopádně jsem hotový, 4/10 (07.10.2011)

Vidím to jako krásný neotrkaný příběh o lásce z dětství vyprávěný ze dvou rozlišných pohledů.. Hezky mě pohladila pěkná hudba i přírodní atmosféra. Jen z konce nejsem nijak nadšená. Nesl se sice v duchu celého filmu, končil dobře, ale chtělo to možná něco víc. Jinak ten retro styl včetně hereckého obsazení (nejen hlavní hrdinové) mi prostě sedl! Milé, milé, roztomilé..4* (04.07.2011)

Vyrozprávané je to netradične. Dokonca som si spomenul na Christophera Nolana a jeho Memento. Áno, áno. Ja viem. Trocha preháňam. Ťažko tie dva úplne odlišné filmy zrovnávať. Napriek tomu je spôsob, akým Reiner príbeh divákovi podáva, netradičný. Je totiž rozprávaný na preskačku. Dajme tomu 10 minút ho sledujeme z pohľadu chlapca (vrátane jeho vnútorného hlasu), následne sa dej reštartuje, vráti sa dozadu a vidíme rovnakú scénu z pohľadu dievčaťa (vrátane jej monológu). Je to super, je to osviežujúce a je to šikovné. Film je plný nápadov a hoci sa občas scéna začne ako klišé, uprostred zatne do živého (strýko). Nemôžem sa však ubrániť dojmu, že Reiner do nemalej miery vykráda vlastné Pri mne stoj!, predovšetkým čo sa týka retro poetiky, výrazne docielenej pesničkovým soundtrackom a nostalgickou výpravou časov, ktoré sa už nikdy nevrátia. Na strane druhej... no a čo. Pripadá mi to tak, ako keby som si sťažoval, že je na svete zbytočne veľa atmosféricky poetických retro snímok z „dávnej“ Ameriky, kedy ešte nie každá rodina mala pevnú linku. Každopádne, nemôžem dať vyššie hodnotenie, pretože tomu "niečo" chýbalo. Niečo, čo by ma odrovnalo. Takto je to "len" ľahký a milý nadpriemer. (16.02.2017)

Milou atmosféru klukovského dobrodružství v retro balení nabídl Rob Reiner už před téměř třiceti lety v dramatu Stůj při mně. Byla to taková příjemná filmová kýčovitost v celé své kráse. Tady se dá říct (a celkově za jeho poslední dva tři filmy), že chytil druhý dech. Ona ho miluje (hlavně pro jeho krásné oči) a sní o tom, že první políbení bude právě s ním. On je trochu plachý a jí považuje za poněkud podivnou a otravnou sousedku. Udělá pár nerozumných gest a karta se rázem obrací. Najednou chce hlavně on jí. Reiner napsal dětským hercům podle předlohy velmi solidní dialogy a hlavně, když je vybíral, měl sakra šťastnou ruku. A nejen na ně. Oba mladí hrdinové jsou totiž obklopení několika suverénními postavičkami, až má divák chuť sledovat je přímo u jídelního stolu. Tenhle milý kousek, který se odehraje na americkém předměstí, sice nezanechá hlubší dojem, ale i tím, že je (jeho zásadní situace) vyprávěný pokaždé z jiného pohledu, si své diváky určitě najde. Už jenom pro tu líbivost a „opravdovou“ atmosféru. 75% (05.10.2014)

Poutavý příběh o dvojici naprosto rozdílných rodin žijící přes ulici naproti sobě. Pravděpodobně nejvíce zaujme způsob vyprávění, který je nastíněn ze dvou úhlů pohledu dětí a jejich milostném příběhu. Bylo to sice milé, vtipné a velice příjemné sledování, přesto jsem však očekával dojemnější závěr a ohledně čtyř hvězd proto stále váhám. Popřípadě to na ně vyjde jen velmi těstě. 70% (14.08.2022)