Konkurs

Britští tvůrci Pop Idolu (předobrazu Česko Slovenské Superstar) by měli proplatit Miloši Formanovi a pánům kolem divadla Semafor autorské poplatky, ten koncept s prvky reality show totiž již na začátku 60. let vymysleli naprosto dokonale. Charisma Jiřího Suchého a krystalizující autorské metoda Miloše Formana daly tomuto polodokumentárnímu filmu ještě něco navíc... (05.02.2012)

Název je až symbolický, protože tento polodokumentání film objevil dva velké talenty. Povídka Kdyby ty muziky nebyly je trošku zdlouhavá a mohla být i nudná, nemít ve svém středu fantastického neherce Jana Vostrčila - jeho dirigování bych sledoval hodiny. :o) 60% To ale není nic proti druhému segmentu. Konkurs - mystifikační "nábor talentů" do Semaforu - přinesl předobraz Hvězdné pěchoty ze Superstar. Není možné nevyprsknout smíchy, když vidíte ten zástup nehezkých kokrhalek, stereotypně úpících Olivera Twista. Vyhaslé zraky, studem přišpendlené kamsi ke stropu, trémou ztuhlé obličeje a údy, v lepším případě nesmělá choreografie "už čtrnáctý den šlapu zelí". A přesto se i tady našel talent - to když přišla Yvonne Přenosilová se svým ječákem. Nekompromisně zamordovala Olivera Twista Malageňou a vyprostila hnípající porotu z Morfeovy náruče. 100% Celkově tedy 80% (20.02.2007)

Tehdy prakticky amatérský film: Miloš Forman si koupil východoněmeckou kameru, ale neuměl s ní zacházet, takže se na scénu dostal Miroslav Ondříček. Díky přátelství se Suchým a Šlitrem pro něj Semafor vyhlásil falešný konkurs, který byl natáčen. Pouze Věra Křesadlová byla obsazená předem (a paradoxně v Semaforu strávila dalších 26 let). Díky dotočení pár scén s Markétou Krotkou tu najednou byly dvě větší postavy a něco jako příběh, aby se diváci nenudili. Miloš Forman mimoděk přišel s tím, na čem budou mnohem později postavené všelijaké Superstar. A tenhle reportážně-hraný středometrážní film má pořád svoje kouzlo. (05.04.2015)

Jistě, Forman se v první řadě pokusil o dokumentární zachycení jednoho velkého fenoménu šedesátých let, ale akceptovat Konkurs jako celovečerní film nemohu. Pro někoho možná vtipná šaráda, pro mě pouze hrůzostrašná přehlídka kníkajících Dorotek, které se neuměly ani pořádně učesat. A nakonec Suchý se Šlitrem tu superstar nenašli. Nebo ji jen přehlédli? V každém případě naneshledanou! (10.04.2010)

Souhlasím s názory, že Konkurs  je pouhou předzvěstí Formanovy následující legendární (a pro mě zcela geniální) české trilogie Petr-Lásky-Panenka a i kdybych se chtěl podívat na Semafor ve zlaté éře, dal bych radši  přednost Kdyby tisíc klarinetů nebo o rok novějšímu Recitátu. Přesto dostane Konkurs čtyři hvězdy, protože to jsou pořád šedesátá léta a  šedesátkový Semafor a i v tom předcházejícím hudebním čísle Křesadlové s dvěmi dalšimi děvčaty je šedesátkové atmosféry až, až (Ty ji znáš? Neznám, ale je mi protivná. Proč? Mně se líbí. Tak jak zpívá, prosimtě) Možná  jsem jenom byl zklamán, že samotný konkurz s malým k tvoří slabou půlhodinku 78minutového filmu. Co si ty slečny asi myslely, když to později viděly? Každopádně takové natřásání před pány Suchým a Šlitrem má vážně svou hodnotu ve vyobrazení tehdejší situace. Ten závěr je trochu podobný s koncem Platovlásky, kde si Andulka vymyslela chlapce, zde děvčátko úspěch v divadle. Před semaforskou druhou částí má první povídka Kdyby ty muziky nebyly zdlouhavé motorkářské scény, ale v monolozích tří dirigentů už se hodně projevuje ta Formanova touha a schopnost  zachytit autentické momenty života. Zpočátku to možná ještě  není tolik vtipné, ale pak už se začnou objevovat perly. Nehrajeme proto abychom někomu vyrvali slzy, ale příbuzní ať si zapláčou. Zaplatili jsi to.  (31.10.2022)