Reklama

Reklama

Ragtime

Psychopatický vrah, rozvodové intriky, tvrdohlavý pianista a zběsilý čas nových přeměn v adaptaci románu E. L. Doctorowa.  Ragtime - neboli roztrhaný čas. Takový je i příběh zachycující hroutící se životní styl 19. století a nastupující čas proměn počátku 20. století (jenž později ústí do šokujících zkušeností 1. světové války). První chvíle filmu otevírá vražda, kterou má na svědomí milionářský floutek. Jeho žena se stává "hlavní" figurou v následných rozvodových intrikách. Třetí důležitou postavou příběhu je náhle úspěšný černošský pianista, který není ochoten se dál krčit před manýrami některých omezených bělochů a chce vzít zákon do svých rukou... Románový bestseller spisovatele E. L. Doctorowa se stal předlohou čtvrtého amerického filmu režiséra Miloše Formana. Za kamerou přitom stál další náš úspěšný filmový tvůrce Miroslav Ondříček. Jejich společnou zásluhou zůstal v literárním přepisu důraz na vykreslení dobové atmosféry i na herecké obsazení (za pozornost stojí především James Cagney ve své poslední roli komisaře Walda). V malých rolích se ve filmu mihnou Jan Tříska a Pavel Landovský. Snímek byl nominován na Oscara v osmi kategoriích, nezískal však ocenění v žádné z nich. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (192)

berny2468 

všechny recenze uživatele

Jeden z posledních Formanovo filmů, co mi chybělo shlédnout. A opět je to řemeslně neskutečně kvalitní. Ragtime opět zpracovává Formanů oblíbený motiv z jeho zahraničních filmů a to boj z právo na svobodu a na svobodu prjevu. Tentokráte si zde vzal na paškál americké afroameričany. Ragtime je spíše takovou freskou o životě na přelomu 19. a 20. století v USA. Film sleduje několikero postav, které si žijí svůj život. Jeden je boháč, který se rozhodne někoho zabít. Další je jeho žena, která ho pomůže za pomocí intrik jejího okolí prohlásit za blázna. A poslední je právě černošský pianista, jemuž se narodilo dítě. Ale po konfliktu s jedním bělochem se domáhá svého prává, ale marně. Je zatčen. Poté se tedy rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou. Musím říct, že ačkoliv mne film moc nelákal, tak jsem se do přiběhu dostal brzy. Film je opravdu precizně natočen. Herecké obsazenstvo mi nebylo tak známé (vlastně jsem všehovšudy znal asi 3 herce), přesto to zahráli skvěle. Ale příběhově to už tak slavné nebylo. Některé linie mi přišli pouze nakousnuté a nedokončené a některé byly zase někdy zbytečně zdlouhavé. Chyběl tomu taky nějaký výraznější moment. První polovina a úplný závěr měli slušné tempo. Ale obsazení knihovny a následné vyjednávání bylo dlouhé a natahované až běda. I tak bude motiv filmu aktuální nejspíš vždycky. Má to své mouchy, ale to nic nemění na tom, že Miloš Forman byl borec, který nám (čechům) mohl svět závidět. Jen škoda, že to moc zatím nevypadá, že by mohl mít nějakého dalšího následovníka. 6/10. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Přepsáno v květnu 2019. Ragtime je svéráznou filmovou anekdotou, se kterou nedokáži navázat bližší vztah. Miloš Forman opět nechává vyniknout své cynické a nihilistické zaujetí pro vedení příběhu a vyzdvižení pointy, svědomitě dobývá absurdity běžného života, slídí po intimních záhadách a morální stav společnosti je pod těžkou palbou vzdušného náletu naléhavého hlasu kritiky. Miroslav Ondříček bravurně zachytil ozvěny času minulosti z počátku dvacátého století v paprscích lyrického rozednění, v táhlém melancholickém pláči i v náladách škodolibé rozpustilosti. Ragtime se pokouší uchopit každou vášeň i bolest života a udává své příběhy i aktéry. Naráží na rasismus a buší rozzlobeně na zapečetěnou plechovou bránu. Všímá si emancipace a feminismu a pohrává si s novým pohybem stavu věcí. Vyznává lásku, dvoří se půvabu žen, nevěrně jiskří a žárlivě bouří. Vzpomíná na sociální nerovnost, běsní a zlověstně křepčí u hořkého pocitu nespravedlnosti. Ragtime je pestrobarevná mozaika v působivém filmovém rámu, přesto mě nechává netečným ke svým snahám. Hlavním zprostředkovatelem amerických emocí počátku dvacátého století je výrobce vlajek (sympatický James Olson), decentní hlava úspěšné rodiny. Je zdvořilý, přesto se neodvažuje rozbíjet tradiční společenské konvence. Má humanistické povědomí, přesto se nedokáže povznést nad tradiční procesy všech rolí. Svět a touhy mění svou polaritu i sevření světa. Hlavní ženskou postavou je manželka (šarmantní Mary Steenburgen) prosperujícího výrobce vlajek. Je křehká a citlivá, přesto pevná při prosazování zásadních aspektů lidskosti. A ženský půvab taje pod dotyky pozorného muže, ženské uvědomění slaví své nepatrné vítězství. Nejsmutnějším hrdinou příběhu je Coalhouse Walker Jr. (velmi zajímavý Howard E. Rollins Jr.), ctižádostivý černošský pianista. Americký sen o bohatství dostává zcela jasné proporce, přesto sebevědomí umírá na pýchu a monstrum, jménem rasismus, se v ohrožení staví k zarytému potrestání za narušení osvědčených pořádků. Důležitou postavou je švagr výrobce vlajek (velmi příjemný Brad Dourif), schopný znalec v oboru zábavné pyrotechniky. Neopětovaná láska posouvá mužskou nenaplněnost do výbuchu zloby a svérázné formy společenské odplaty. Významnou postavou je Rheinlander Waldo (zajímavý James Cagney), zkušený newyorský policejní komisař. Rasismem naštvaný černoch představuje nepříjemné bolení hlavy. Podstata skutku není důležitá a hlavním cílem je zajistit klid a pořádek bez zbytečného ničení. Výraznou ženskou postavou je Evelyn Nesbit (sympatická Elizabeth McGovern), mladá atraktivní tvářička masové zábavy. Naivní prostoduchost střídá její místa určení. Ze sborové tanečnice je manželkou milionáře, je středobodem žárlivého sváru, milenkou i novou hvězdou, stoupající strmě vzhůru. K výraznějším postavám patří Tateh (příjemný Mandy Patinkin), ruský imigrant, pouliční výtvarný umělec a nová hvězda filmového světa v režisérském křesle. Je spojnicí několika nitek osudu a vše dělá pro svou malou dcerku. A je zde také Willie Conklin (zajímavý Kenneth McMillan), velitel dobrovolných hasičů. Úspěšný černoch je skandálním pobouřením poklidu správného života, ale kanadský žertík si každý nenechá líbit. Z dalších rolí: spořádaně kultivovaný bojovník za černošská práva Booker T. Washington (Moses Gunn), precizní právník zámožné rodiny Thawů Delphin (Pat O'Brien), Evelynin nový taneční mistr (Donald O'Connor), Walkerova bojácná a snaživá snoubenka a služka Sarah (Debbie Allen), světoznámý iluzionista Harry Houdini (Jeffrey DeMunn), Evelynin psychicky nevyrovnaný manžel a průmyslový magnát Harry Kendall Thaw (Robert Joy), životem bezstarostný architekt Stanford White (Norman Mailer), rasistické konvence nepřekračující strážník P. C. O'Donnell (Jeff Daniels), Tatehova nevhodně nevěrná manželka Mameh (Fran Drescher), nový a ctižádostivý Evelynin manažer (Zack Norman), podobně neodbytný nový Evelynin agent (Norman Chancer), tvrdá a vypočítavá matka magnáta Thawa (Eloise Taylor), americký viceprezident Fairbanks (Thomas A. Carlin), malý synek výrobce vlajek (Max Nichols), malá Tatehova dcerka (Jenny Nichols), či členové komanda a prodloužené Walkerovy trestající ruky (Samuel L. Jackson, Frankie Faison, Calvin Levels a Dorsey Wright). Ragtime má vše, s čím Miloš Forman pracoval rád. Marný boj jedince proti neprodyšnému soustrojí společenských zvyklostí a nespravedlivého řádu života. Cynismus si krutě pohrává, nihilismus znevažuje, obrazy se pnou od obzoru k obzoru, morální kritika letí krajem. A mě ten guláš nedokáže strhnout ani opakovaně. () (méně) (více)

Reklama

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Film, který se vylučuje z Formanovy tvorby podobně jako Goyovy přízraky, chybí zde jeho příslovečný nadhled a hlubší i chápavější zaměření na jednotlivé postavy, ty jsou trochu chladné a to hlavně kvůli epizodickému ději, který rovněž nemá v jeho ilmografii tradici. Nkěteré linie by si zasloužily více místa možná i na úkor té hlavní, jelikož sáhodlouhá scéna z Morganovy knihovny se jevila v rytmu zbytku filmu trochu těžkopádně. Avšak devizou snímku je na "přistěhovalce" až neuvěřitelně podchycená atmosféra USA přelomu staletí, jíž hodně napomáhá i Ondříček, který je však zde trochu rezervovaný. Herci jsou opět pečlivě vybraní a výborně zapadají do pietně vykresleného světa. Kdoví, nebýt zásahů studia by výsledek mohl být silnější a snad i "formanovštější" (viz chybějící linie světaznalé feministky). ()

sud 

všechny recenze uživatele

Když se řekne, že nějaký film je o hovně, většinou to znamená něco jako o ničem. Ovšem výjimka potvrzuje pravidlo a tou víjimkou je "Ragtime". Je o hovně a zároveň o něčem. Zobrazuje rasistickou Ameriku počátku 20. století bez příkras a zároveň bez zbytečných emocí. O hlavní postavě se de facto mluvit nenechá, poněvadž těch předních je několik a mají přibližně stejný prostor. Ač se to někomu nezdá, Doctorowova předloha je to pravé pro Miloše Formana. Ovšem až po své první třetině. Příběh o typicky Formanovském hrdinovi (tj. osamocenému jedinci, který se vymiká z davu a svádí marný boj proti všem) začíná až ve druhé třetině. A jsem toho názoru, že první třetina knihy a první hodina filmů jsou jakoby odjinud, je zde několik dějových linií a hodně postav, jejichž osudy se po čase protnou a dají prostor silnému příběhu. První hodina připomíná stylem vyprávění spíše Felliniho či "Den kobylek", skutečný "Ragtime" začíná až, no až s tím hovnem :-). Pan Forman ji měl shrnout maximálně ve dvaceti minutách a honem se vrhnout na Walkerův příběh. Z herců bych jistě pochválil Howarda E. Rollinse Jr., jenž byl v roli černého rebela Walkera výtečný. "Ragtime" je skvělý film se silným příběhem, za který se ani pan Forman nemusí stydět (i když se jedná o jeden z jeho slabších). 100 minut by tomu slušelo mnohem víc. 80%. ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Veľmi rád pozerám filmové adaptácie bezprostredne po dočítaní pôvodnej knižnej podoby. Väčšinou je z toho ale nemilé prekvapenie. Nevravím, že je ľahké obsiahle literárne dielo vtesnať do neporovnateľne menšieho priestoru, ktorý má film. Ťažko ale znášam, keď je niečo podstatné z knihy vynechané úplne, alebo zmenené (pravdepodobne) z komerčných dôvodov. Ragtime sa mi spočiatku zdal dokonalý, atmosféra bola zhruba rovnaká ako tá Doctorowova plus obohatená Formanovým famóznym rukopisom. Na filmových spracovaniach prečítaných románov je tiež zaujímavé po prvýkrát vidieť konkrétnu podobu všetkých hrdinov, ktorých sme si dovtedy iba predstavovali. V tomto prípade som bol s castingom celkom spokojný. Hlavne s obsadením Elizabeth McGovern, ktorá po Once Upon a Time in America vo mne už automaticky evokuje éterickú bytosť z drsného prostredia starej Ameriky. Po tomto zážitku som sa do nej ale "zamiloval". Bola neskutočne rozkošná a ja som z nej nemohol spustiť oči (a nie len v scéne, kde bola nahá). Späť ale k filmu. Ako dej začal gradovať, všetko sa dialo príliš rýchlo, aby to zanechalo očakávaný dojem. Udalosti boli opomenuté alebo zmenené. Ako výnimku však spomeniem rozhovor Booker T. Washingtona a Coalhousa Walkera Jr., ktorý bol ešte o niečo pôsobivejší ako v knihe. Záver to ale pokazil svojou skratkovitosťou a slabým dôrazom na jednotlivých hrdinov. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (26)

  • Film byl nominovám na 8 Oskarů, ale nezískal ani jednoho. (Elisebah)
  • James Cagney odmítl říkat slovo "nigger", a tak ve filmu užívá přijatelnější "buck". (D3VIL)
  • Donald O'Connor byl do filmu obsazen na žádost Jamese Cagneyho, který mu chtěl pomoci dostat se z osobních problémů. (D3VIL)

Související novinky

Kompletní retrospektiva Miloše Formana!

Kompletní retrospektiva Miloše Formana!

07.11.2012

Přijďte dát divácký dárek Miloši Formanovi k osmdesátinám, které letos oslavil. V kinosále Městské knihovny v Praze se bude od 7. do 13. prosince konat Forman Festival, kompletní retrospektiva této… (více)

Reklama

Reklama