V oku tornáda

Into the Storm je podozrivo kratučké dielo. 90 minút aj s titulkami slúži ako varovanie, že scenáristi sa síce mali popasovať so situáciami, kde by hrdinovia čelili tornádam, no zároveň pri neustálom výskyte odpadá napätie - kedy a kde udrú. Najprv je tu iba jedno tornádo a príde na chvíľu, potom sa ich objaví viac a našťastie finále graduje vytvorením mohutného víru s úctyhodnou rýchlosťou 450 km/h, ktorá už narobí absolútnu paseku v krajine. Situácie, do ktorých sa však hrdinovia dostanú, sú plné klišé. V oku búrky nemá poriadny scenár, je iba sériou scén, kde striedavo čakáme na to, kedy príde ďalšie tornádo a momentu katastrofy, kedy to na plátne poriadne hučí a máme sa báť o hrdinov. Keď zúri akcia, je to fajn. Ale počúvať našich hrdinov, je už horšie. Novým elementom oproti starému Twisterovi má byť aj koncept found footage. Autori sa nám snažia navodiť pocit, že všetko, čo vidíme, je točené týmto štýlom, ale hoci je tu obrnené auto s 24 kamerami, každý druhý herec pobehuje s kamerou či mobilným telefónom, stále je to iba pekná vychytávka pre cca dve tretiny scén, ale zvyšok je aj tak točený klasicky. Na určité pohltenie do deja to stačí, najmä prvé momenty, kedy sa fakt ocitneme vnútri tornáda alebo pár ďalších intenzívnych chvíľ. Herecké obsadenie povolalo skôr amatérskych hercov. V oku búrky mohol byť dobrý film, ale stroskotáva na chabom scenári a fádnych situáciách, ktoré to napätie nedokážu generovať. (27.05.2019)

Být to více ambicióznější, tak skáču momentálně radosti. Celkem mi zde chyběla Americká vláda, meteorologové a všichni, co by se tuhle problematiku snažili globálně vyřešit, ono se to bohužel soustřeďuje jen na hrstku postav, což mi vadilo. Efekty jsou super, ale film se taktéž rozjíždí pomalu a než se příjde na věc, skončí film dříve než řeknu švec. 60% (02.11.2014)

Vtahující zvuk v perfektním Atmos ozvučení jsou největšími klady filmu. Člověk má pocit, že mu fučí u ucha a mrskají ho kroupy do obličeje. Kazí to však ospalí herci (Armitageův charismatický bas to nespasí) a naprostá nevyváženost seriózních a humorných scén. V jednu chvíli tak sledujete trikově velice zdařilou scénu masivní destrukce doprovázenou celkem věrohodnými emotivními reakcemi prchajících a následuje rádoby vtipná scéna s dvěma ožralými debílky. [Kino, Dolby Atmos] (06.08.2014)

Slušnou expozici a téměř dechberoucí kombinaci špičkových efektů a dunivého zvuku nabourává scénář, ve kterém se střetává jedno klišé za druhým (chyběl jen pes v ohrožení a dvě letadla letící naslepo proti sobě). Naštěstí to má nadhled a v sále s dobrým zvukem jsou některé pasáže skutečně ohromující. Doma bych tomu dal 50%, v kině to je za "přimhouřím obě oči" 70%. (14.08.2014)

Jako kdybych tu toho deště neměl dost, vlezl jsem do kina na bouřku. Musím se ale poplácat, ještě nikdy jsem nezažil takový zvuk, jako tady. Už je mi jasné, proč mají na Zélandu tolik otřesů půdy, protože když se v sále Delux na Ken Terrace rozjede film, musíte se připoutat k sedačce, jinak skončíte na chodbě. K vidění nebylo nic nového, ale dalo se na to úspěšně koukat, což je a) to jediné, co od katastrofického filmu čekám a b) stokrát lepší, než trpět u rozmazaných výmyslů strýčka Musímbýtoriginálnízakaždoucenu. (Wellington, NZ) (27.11.2014)