Atomic Blonde: Bez lítosti

Kdyby jenom zůstali u konceptu "platinová Charlize mlátí věci", tak bych nejspíš vrněla jako kočka, ale tento přeestetizovaný a hudebně přebujelý film se tvůrcům rozpadl pod rukama. Na konci se tomu velmi toporně snažili dát vyšší smysl, ale to přece nemůžou dělat, pokud nemají ten základní smysl v jádru pudla. (Roztomilý Skarsgard (a konečně i Sofinka) totálně nevyužití.) (24.01.2018)

Nejvíc zamrzi zbytečně překombinovaný příběh, kterému chybí to cosi uvnitř, co by jej dělalo, když už ne uvěřitelným, tak alespoň přirozeným a "prožitelným". Mimo to je Atomic Blond hodně povedený mix nadsazené až úsměvné Bondovky s perfektně naturalistickou mlátičkou místy připomínající špičkového Johna Wicka 2. Celkově o něco slabší než podobně laděný Zabiják & bodyguard, a tedy slabší 4*. 7/10 (01.09.2017)

Atomová blondýna je první polovinu fakt celkem blond a spíš než příběh servíruje videoklipy na 80's pecky, aby v druhé polovině přišla s pořádnou akční explozí. Místy překombinované až hrůza, ale něco na té fetišisticky zabírané Charlize Theron v ruinách Berlína prostě je. Dostal jsem z toho chuť na vodku. (17.08.2017)

Hmmm... Tady je něco špatně. Sice to má akční bloncku a kozy, ale nemá to koule. Navíc se to místy snaží tvářit hrozně sofistikovaně, přitom je to totálně průhledná blbost se dvěmi či třemi zapamatování hodnými scénami natažená téměř na dvě hodiny. Takže i když bych to neviděl na vyložený brak, tak na sukces zrovna taky ne. Bez lítosti udílím dvě atomový hvězdice a k tomu navrch 40% (11.10.2017)

„It's a double pleasure to deceive the deceiver..“ Wick-princip zůstal zachován. Elitní stroj na výrobu ruských vdov podstupuje živočišné souboje tělo na tělo a mezi tím je omáčka, která má za úkol posunout děj a hlavně nevybočit z nastolené stylovosti. Rozdíl je v tom, že na C.Theron se kouká mnohem lépe než na vypelichanou Babu Jagu (a teď nemyslím jen navazování kontaktů s francouzskou tajnou službou), pomáhá i machiavelista McAvoy v de facto kopii Sviňáka (nechybí ani maskot Eddie Marsan) a soundtrack dokonale podkresluje místo (99 Luftballons), dobu (Fight the Power) i náladu (Behind the Wheel, Under Pressure). Nejchladnější město, studená válka, ledová Spréva a Stoličnaja s ledem přinášejí v kombinaci se žhavou akcí tu správnou brakovou teplotu a právě působivě nasnímaný tanec na schodišti nakonec vyřešil mou nerozhodnost mezi třemi a čtyřmi bodnutími vývrtkou do krční tepny. Nechtěl bych mít ten týden úklid na patře.. (20.02.2018)