Jánošík - Pravdivá historie

Trvalo mi to přesně do půlky filmu, než jsem Jánošíkovi Agnieszky Holland přišla na chuť. Každý hrdina, který vstoupil do lidského povědomí začíná po smrti žít svým vlastním životem - stává se totiž legendou. Přestává být Jurou, jeho skutečný život se stává příliš banálním. Prostý lid vždycky toužil mít před očima hrdiny, ke kterým by mohl vzhlížet, kterého by mohl obdivovat. O Jánošíkovi šli zvěsti už za jeho života, po smrti si každý ještě něco přidal. V předchozích zpracováních byl vykreslený právě jako legenda a lid jásal, měl svého hrdinu. Agnieszka se pokusila o zpracování jiné, její Jánošík je hrdina/nehrdina, není tak charismatický, jako jeho předchůdci. Není mužný, je spíše chlapecký, žije normálním životem. Raelistické zachycení prostého života chudých lidí s jejich tradicemi je to, co dělá snímek zajímavým. Není tím, jak to doopravdy bylo, ale to mohlo být. Kreativní kamera umocňuje celkový dojem. (08.01.2018)

Pravda je taká, že novodobý Jánošík je chaotické prevedenie, v ktorom dokonca stráca čaro svojej legendy... nič len 2 hod. kecov, uponáhľaného strihania a bezduchého prevedenia... hrozne som sa nudil a taktiež ma dané prevedenie mrzí, fakt neviem čo by som tuna vyzdvihol... snaď len krásnu Slovenskú prírodu + Jiráček síce sympaťák, ale tuna nemal čo ponúknuť. Ukážka (ba dokonca urážka) toho ako sa z legendy stane len slaboduchý príbeh... 3-4/10 (20.01.2010)

Strašne veľa by sa dalo písať a rozprávať o tomto Jánošíkovi, hlavne preto, že je strašne nevyvážený. Striedajú sa pekné a zaujímavé momenty ako úvod, prísaha, mŕtvy kamarát na kolese, prepadnutie a zbitie sudcu, pohreb kamaráta a následná poprava v daždi, vražda farára, záverečná poprava Jánošíka. .. s nudnými a nezaujimavými, to sú všetky zbytočne posteľné scény, snové vsuvky, krútiaca sa kamera a scény, ktoré dej nikam neposúvajú, hlavne v prvej polovici filmu. Snahu o zobrazené násilie oceňujem, rovnako zobrazenie starých tradícií. V.Jiráček bol taký nemastný, neslaný. Lepšie to sedelo Martinkovi ako Uhorčíkovi a páčila sa mi postava zradcu Huncagu, ktorý mohol dostať trošku väčší priestor. Nevyužití boli ešte mnohí napr: T. Pauhofová, ktorá sa mihne v úvode a párkrát vykukne zaujímavo obsadený Marián Labuda. Hudba bola slušná a v spojení s krutou popravou v závere určite každému pripomenie popravu v Statočnom srdci. Na to, aby vznikol veľkofilm podobných kvalít sme mali skoro všetko. Len nie to postatné. Schopného režiséra a dostatok financií. Ako odrazový mostík pre lepšie zajtrajšky, Jánošík obstojí. Bohužiaľ Bielikovmu dvojdielnemu Jánošíkovi nesiahá ani po pás. Napriek tomu som to chcel vidieť a chcel som kúpou lístka k tým lepším zajtrajškom prispieť. Na záver by som rád napísal zaujímavú vetu jedného historika (článok bol uverejnený v SME), v ktorom povedal, že pravdivý príbeh o Jánošíkovi nikdy nebude, pretože čoho sa mýtus dotkne, to sa premení na mýtus. Film 60%. (13.09.2009)

Dobová atmosféra je povedená a herci se snaží, vyčnívá především sympatický Ivan Martinka a Michal Zebrowski v roli zrádného Turjaga. Filmu ale chybí šťáva a většina scén je podivně sestříhaná, jakoby na sebe ani nenavazovaly, což je při tak dlouhé stopáži téměř smrtící kombinace. Těžko říci zda je to vina špatného scénáře, dlouho se táhnoucího natáčení nebo nepovedeného obsazení hlavní role, každopádně Jánošík zůstal kdesi v půli cesty a jediné (a nejvíce profláknuté) co si divák zapamatuje je závěrečné zavěšení za žebra. (04.09.2010)

Až na všechny podle mého názoru nadbytečné sadistické obrazy se jedná o poměrně zajímavý, vizuálně a aktusticky povedený film (skvělý 5.1 zvuk, zdařilé záběry krásné tatranské přírody). To je ostatně důvod, proč si nikdy neužiju filmy jako Save Private Ryan a podobné - to kvůli těm střevům, létajícím částem končetin, supům hodujícím na ještě živých obětech a podobných obludnostech. V takovou chvíli se chci chovat jako ten největší pokrytec, jako pštros, strčit hlavu do písku a nevidět. Uznávám, že člověk je někdy horší než dobytek, nesouhlasím ale s tím, aby mi to režisér ukazoval ve filmu, jehož primárním účelem není dokumentovat (hořící mrtvoly čekám v dokumentu z Osvětimi, nikoliv v detektivním thrilleru z New Orleans). (03.05.2010)