Sex ve městě

Tři největší obludy hodlají se svým pasákem Koním ksichtem oprcat kompletní mužskou, s případě přestárlé blonďaté žirafy pak i ženskou, populaci v New Yorku, pak o tom žvaní bez sebemenšího nadhledu nebo schopnosti přiznat si, že jsou prostě blbé. Spolek slepice je značně pitomý, arogantní, v mnoha případech se spletou, řádně spálí, ale stejně svůj kravský postoj nezmění. Nedivím se, že Robert Downey Jr. frčel na drogách. (22.12.2016)

Pro mě je to totiž jako fantazy. Věřím, že takhle by si nějaká žena mohla žít někde v jiný galaxii, stejně tak jako věřím, že v jiný galaxii může být Thor. Jsou to čtyři ženy, každá jiná, který si žijou krásnej život a jejich problémy sou většinou dost povrchní a právě proto se na to ráda dívám. Reality mám dost a dost ve svém vlastním životě. (21.03.2014)

Jedna baba je nymfomanka, která až zestárne, nikdo jí nebude chtít, druhá je upjatá rozvedená panička, třetí neschopná obětovat trochu svobody, když má s někým žít. A Carrie? Vykládá teorii sexu a hledá toho pravého, ale sama si to vždycky zkazí tím, že si není jistá. Tři ze čtyř hlavních hrdinek svůj nový objev podezřele často zavrhnou při první mírné kolizi a nejspíš se snaží divačkám vnuknout představu, že je možné prosouložit se k dokonalému vztahu. Žádná z nich nemá budoucnost, ale jsou v tom celkem zábavné. Zvlášť Samanta (paradoxně ta nejsnesitelnější z nich), tu neukazujte dětem. (03.02.2004)

TV/// Obsazení 10/10 Děj 9/10 Hudba 6/10 Prostředí 8/10/// +postavy, jejich vývoj, sranda, zábava, romantika, dialogy, příběh, děj -hudba není tak zásadní, pořád stejné úvodní titulky, seriál je víc vhodný pro ženy (i když výjimky se najdou)/// Tak a mám za sebou další seriál, který jsem poslední 2 roky sledoval pravidelně a v průběhu sledování si ho velmi oblíbil. Přesto že jsem u prvních částí říkal něco ve smyslu: "tak tohle nebude nic pro mě" po čase jsem si na směr a styl seriálu zvykl a velmi příjemně a relaxačně se bavil. Hlášky mě občas dostávali do kolem, vztahy se různě proplétali, vznikaly a zanikaly. Na scéně se objevovali nové tváře (nový partneři hlavních hrdinek) a nutno říct že byly vždy zajímavý. Oblíbíte se skoro všechny postavy, ať už to byl Steve, pan Božský, Aidan, Harry nebo o něco teplejší kamarád Stanford. Vždy byly sympatičtí. Jediný kdo se mi moc nelíbil byl Trey kterého hrál Kyle MacLachlan. Rovněž vývoj postav patří mezi to nejzajímavější na seriálu. No a jestli by jste si řekli, že každý seriál s přibývajícími řadami stagnuje, tak u Sexu ve městě to neplatí. Naopak poslední řada je nelepší a zaslouží si 5*, no a poslední části jsou nezapomenutelné. Tak to vypadá, že Sex ve měste u mě nakonec zabodoval./// Celkem 85%/// (19.02.2010)

Tuhle zrůdnost se mi podařilo z paměti celkem zdárně vytěsnit, avšak osud je mrzká děvka a nedávno mi do zrakového ústrojí narazila jakási oslavná óda na toto nesvěží dílo, kde se převážně operovalo pojmy jako „boření stereotypů“, „emancipace“, „láska“, „humor“ etc. (a nebylo to poprvé, co jsem něco takového zahlédla, výše zmiňovanými pojmy milci Sexu ve městě operují rádi a často). Vzpomínky se vyvalily jak Kraken z hlubin a mně začalo cukat levé oko. Budiž komentář. Doznávám, že seriál jsem neviděla celý (a ani to nemám v úmyslu) a znám z něj de facto pouze zlomky, zahlédnuté při dávném přepínání z Velké noční hudby na jiné programy – pravda, občas byly ony zlomky tak mocně WTF, že jsem vydržela nevěřícně zírat až do konce. Boření stereotypů? Celkem by mne zajímalo, jak by to měl Sex ve městě dělat, neb jestli např. stereotyp „ženský jsou krávy, řešící věčně věků akorát chlapy, hadry a boty“ vyvrácí tím, že přesně takové krávy ukazuje, je to buď meta-meta humor, který jsem nepochopila, nebo prostá pitomost (přikláním se k druhé variantě). Emancipace? Co ty čtyři příšerné stvůry dělají emancipovaného? Pouze žvaní (o oblečení, obuvi, sexu a divných mužích), nakupují, občas jdou na party, sem tam se s někým vyspí…to je opravdu emancipace jako blázen, všechna čest, sufražetky by blahem omdlévaly. Mimochodem, sice mají všechny zaměstnání, avšak pracovat jsem je neviděla. Vrcholem je novinářka, které nájem luxusního apartmánu na Manhattanu (nebo kde) platí JEDEN sloupek týdně. Scénáristům zjevně unikl důležitý fakt, že práce polidštila opici. Třeba by to se zdejšími čúzami taky vyšlo. Láska? Pchá! Ve světě Sexu ve městě nic takového neexistuje. Pouze chtíč bez vášně a touha vlastnit z rozmaru. Humor nedetekován. Trapnost ano, takřka neustále. Zdejší adorace bezbřehého konsumerismu mne sice nevytáčí doběla – dobrá, mít prostředky jako hrdinky seriálu, tak nakupuji také, sice spíše otroky a obohacený uran než osmapadesáté škorně s podpatkem, leč každému, co jeho jest – ovšem ani mne neustálé opájení se shromažďováním nikterak neoslovuje, ba mě dost otravuje. Když to shrnu, je pro mne Sex ve městě pohled do prostředí, které se mi hnusí takřka v každém aspektu a zdatně mi připomíná strašidelné momenty, kdy jsem jako docela malé Sadako občas nakouklo do kuních magacínů typu Kozopolitan a pak se v duchu upřímně modlilo, ať osoby z lesklých stránek prochapadlo nikdy nepotkám. (21.08.2012)