Osvícení

Krásné poměnkové oči Rebeccy de Mornay skvěle ve filmu zrcadlily prožívanou radost, vášeň i hrůzu. Vše doplňovaly výborné výkony Stevena Webera a Courtlanda Meada . Nejsem moc horrorový typ, takže se mi začal svírat žaludek strachem již v okamžiku prvních zvuků filmu. Celkově zvuk či hudba byly úchvatné zvláště pak v anglickém originálním znění, u kterého jsem si vypomohl francouzskými titulky. Připravte se, zlo přichází … (29.11.2010)

Hmm. Ťažko sa hodnotí tento film, alebo miniseriál bez toho, aby sa nespomenul majster Krubrick a jeho pôvodná adaptácia. King šiel do filmu asi s myšlienkou: Keď chceš niečo poriadne, musíš si to spraviť sám. Tu si však sám vyskúšal, že útok na diváka je o trochu zložitejší, ako útok na čitateľa. Divák potrebuje na vyvolanie daných emócií trocha viac stimulácií, ako je to u písanej knihy. Z Kingovej "my adaptation by myself" vznikla slabá televízna zlátanina. Zlátanina so síce rozšíreným obsahom, ale to sa pri trojdielnom filme dalo čakať. Tak isto charizma Nicholsona tu úplne chýba. Steven Weber sa síce snaží čo to dá, ale Jackovi nesiaha ani po členky. Zaujal ma skôr prístup k role, ktorá bola u oboch hercov úplne rozdielna. Kým Jack vyzeral už zo začiatku úchylne, Stevenova zmena bola dlhšia, markantnejšia a plynulejšia. Avšak v tejto verzii som našiel lepšiu variantu, a to v Rebecce De Mornay. Bola sympatickejšia a podľa mňa herecky na rovnakej úrovni ako, mojmu oku nie veľmi lahodiaca Shelley Duvall. Knižnú predlohu som samozrejme nečítal, ale tu mi neostáva nič iné, ako ísť na 50% z Kubricka. (30.04.2011)

Předně ještě jednou díky za sdílení, RUSSELLe ;) / Pro ctitele excelentního Kubrickova majstrštyku zajímavé pokoukání, no a samozřejmě nelze než porovnávat. A porovnání by pro TV verzi nedopadlo nejhůř, nebýt ovšem protivně přechytralého prcka v roli Dannyho - ošklivý malý sysel s logopedickou vadou a s jakousi nestvůrnou genetickou anomálií namísto běžných dětských úst. Otravoval mě a nebavil mě, i když objektivně uznávám, že zahrál dobře. Úplně jiná je i postava Wendy - v TV zpracování finalistka soutěže Miss American Housewife, zatímco u Kubricka suverénní vítězka Miss Psychotica. Záleží už pak jen na vkusu každého diváka, chce-li vidět Wendy radši jako nordickou aristokratickou sfingu, nebo vytřeštěné nesvéprávné jelito. A Jack? Inu Nicholson možná zbytečně přehrával, ale TV Jackovi zase většinou schází jeho charisma. Taky je škoda, že delší stopáž nebyla využita k propracovanějšímu zobrazení vývoje jeho šílenství. Jinak přiznávám, že obsah knihy jsem už dávno zapomněl. Ale i kdyby byla TV verze předloze věrnější, stejně se mi mnohem víc líbila ta Kubrickova, která je kompaktnější, s lépe vygradovanou atmosférou a v neposlední řadě i hezčí. A z televizního konce (promoce) jsem se zhnuseně pozvracel. Přihodím-li na misku vah ještě i nějakou tu scénáristickou vatu, nevýraznou hudbu a obyčejný televizní "look", nemůžu hodnotit výš než slušnými třemi. 60%. (27.12.2016)

Film se věrně drží předlohy,což je zároveň i jeho slabina.Pořád jsem měl pocit,že z toho mohlo být něco víc.Konec se sice od knížky trochu liší,ale příliš to nepomohlo.Nicméně nemohu říci,že jsem se nudil (4,5 hodiny jsem dal téměř v kuse).Ale Kubrick je Kubrick a to říkám i přesto,že Kingovo knížky fakt miluju!!!!!(Pěkný Kingovo cameo jako dirigent mrtvého orchestru!) (26.12.2012)

Naprosto chápu, proč má King tuhle verzi radši. Nepřekáží mu tu geniální režisér ani bezchybní herci, za hlavní hvězdu je tu tedy on. A jeho příběh. Asi by tomu bylo jinak, kdybych celý film viděla v kuse (podle oficiálního doporučení jsem si ho rozkouskovala natřikrát), ale i přes ne zrovna krátkou stopáž jsem se ani jednou vyloženě nenudila. Jasně, střídaly se lepší momenty s těmi horšími, ale nezpomínejme, že tohle je materiál pro televizi, ne majstrštyk věhlasného umělce. Proto se pokusím vyhnout dalšímu srovnávání. Takže ano, líbilo se mi to, ale...Hmatatelné zlo už není zlo. V knížce to fungovat může (nevím, nečetla jsem), protože jsme odkázáni jen na svou vlastní ochotu představovat si, ale film, pokud chce děsit, by nám neměl cpát hotové obrazy. Teď mluvím především o násilných prostřihách z Jackova subjektivního světa plného duchů do objektivní reality, kde samozřejmě nic není. Ale proč?! Bylo to nutné? Proč nedali naší fantazii trochu volnosti? Abych pravdu řekla, celkově závěr se moc nepovedl (tedy až na vyjímku finálního souboje tatínek vs. maminka), nemám ráda, když jsou postavy, obzvlášť v hororu, hloupé. "Danny, uteč, táta tě chce zabít! - Ok, ale až si nazuju botičky" nebo "Rychle, hotel za chvíli vybouchne! - Hlavně nezapomeň na čepici!" No dobře, trochu jsem si ty situace přibarvila, ale jen pro zdůraznění debility jednání, které mě doháněla k šílenství. Co mě ale dohnalo jinam, přesněji do googlovského vyhledávače, byl mimořádný soundtrack. V Kubrickově šajnění sice byla parádní hudba, navíc mnohem děsivější, ale méně charakteristická. A vidíte, už zas srovnávám... (24.02.2016)