Asi to ukončím

Naprosto neuvěřitelný film, totálně mě rozsekal. Věčný svit neposkvrněné mysli vedle toho vypadá jako narativně nekomplikovaná (a veskrze optimistická) milostná storka. Wordsworth, Wyeth, Blakelock, Tolstoj... Kaufman to sype z rukávu s neskutečnou snadností, myšlenková hutnost toho filmu a prošpikovanost různými citacemi a odkazy dosahuje takřka nesnesitelné míry, navíc to co se tam děje, je takové psycho a peklo, že to není možné - ten film je brutálně zneklidňující, výsostně intelektuální, herecky geniální. Dobře, na rovinu, zcela jistě jsem tam nepobral všechno, protože to se podle mě snad ani nedá, a posledních 20 minut (to "muzikálové" finále ve škole) mě už moc nebavilo, podobně jako mi moc nesedl ten otevřený závěr, ale všechno co tomu předchází je tak mimořádné, inspirující a jak z jiného světa, že jsem z toho úplně paf. Kaufman je neskutečný borec, i když s jeho filmy musím opatrně, protože mi rozbíjí psychiku. Myslím, že se nenajdou 2 lidi, kteří by ten film interpretovali stejně, a rozhodně to není podívaná pro každého, ale za sebe rozhodně říkám, že intenzivnější filmový zážitek jsem zatím na Netflixu neměl. A rozhodně si chci přečíst knižní předlohu, abych ji mohl srovnat s filmem. UPDATE 25.12.2020 - Je to zajímavé, ale české vydání Reidovy stejnojmenné knihy mě dost zklamalo. Kaufmanova adaptace ji překonala a obsahuje toho výrazně víc, než je v předloze (od které se v některých drobnostech odklání). Takže většina toho, co je na tom filmu dobré, je zásluha Kaufmana, nikoli Reida, což je dobré vědět. Kniha je podle mě typický americký bestseller pro nenáročného čtenáře hororů, po němž za chvíli neštěkne ani pes, kdežto tenhle film bude stát za vidění i po letech. (15.10.2020)

Musím přiznat, že miluju tyhle podivné filmy. A vůbec mi nevadí, že vlastně kolikrát nechápu, co – pokud vůbec – tím chtěl autor říci. Zpočátku film působí jako sonda do života mladého páru, který je spolu vlastně jen proto, aby splnil společenskou kvótu, protože o nějaké chemii se mezi nimi nedá hovořit. Spíše je to typický pár, který je spolu i přesto, že vlastně není o co stát. Po příjezdu do domu rodičů se děj zvrtne a začne přeskakovat mezi obdobími a v čase. Pár následně odjíždí zpět domů a v autě mluví zdánlivě o nesouvisejících tématech, což bylo to nejslabší místo. Prázdné tlachání o neznámých knihách a filmech. A taky mě rozčiloval Jake, který neustále opravoval ostatní v jejich výslovnosti. V tomhle bodě už mě ta neustálá neproměnnost prostředí velmi unavovala dokázal jsem se jen proklikat ke konci, kde bylo něco o škole, představení a bla bla bla. Takže pokud se v posledních 20 minutách stalo něco úžasného, nemám o tom ponětí. Celou dobu jsem si vůbec neuvědomil, že Jake je vlastně Todd z Breaking Bad. Teď se vysvětluje, proč mi byl tak nesympatický :). (06.02.2021)

Totální zoufalost. Vůbec si nedokážu představit tohle vidět v kině, takhle jsem od toho mohl alespoň odběhnout a bez pauznutí to nechat běžet, jelikož jsem už po první hodině věděl, že o nic zásadního nepřijdu. Nakonec jsem to tedy dokoukal, ale film s takto prázdnými dialogy jsem ještě neviděl, asi nikdy nezjistím, co tímhle chtěli autoři divákům sdělit. A pak že je Tenet nepochopitelný. 1/10 (10.09.2020)

Priznávam, že som to nie úplne pochopil a musel som si pustiť vysvetľujúce video na Youtube. Po pochopení uznávam, že ide o nádherný a smutný snímok, ktorý mal na mňa veľký dopad a hlboko sa mu skláňam. Vadí mi tu však jedna vec: aj keby som pochopil zvrat v závere filmu, stále by som prežil prvé dve hodiny kompletne stratený. Taký Šiesty Zmysel má takisto záver, ktorý od základu mení celý film, no aj dovtedy ide o plnohodnotný príbeh, ktorý je napínavý, vyvíja sa a hladko plynie. Pri I'm Thinking of Ending Things to tak nie je. Prvé dve hodiny ide len o surrealistické scény a príliš dlhé dialógy v aute, ktoré bez posledného kúsku skladačky nedávajú žiaden zmysel. A áno - sú krásne natočené, dobre zahrané a občas dosť znepokojivé, ale nijak sa nevyvíjajú. Znepokojivé napätie vrcholí niekde v polovici filmu a potom znovu na dlhší čas stagnuje. Je to škoda, lebo keby ma film dokázal udržať v nervozite po celý čas, stupňoval by moje obavy o hrdinku a na konci trochu jasnejšie vysvetlil zvrat, vybuchla by mi hlava a dal by som 5 hviezd. Takto za 3 s poklonou. (24.09.2020)

Charlie Kaufman zase posunul hranice toho, co pribeh na filmovem platne muze unest. Chvilemi to bylo az nesnesitelne. Pohled do mizerie, umrtnosti a do beznadeje lidstva. Jessie Buckleyova hrala dokonale ten typ stale negativne naladene zeny, ktery nemam rad.Ale mela hodne vynikajicich filosofickych postrehu o zivote.Kaufman přichází s hořkým ohlédnutím za mezilidskými vztahy: takovými, které nás díky vzpomínkám a pocitům mohou věznit i dlouho poté, co skončily. Jako noční můra. Příběh je založený na stejnojmenné knize kanadského spisovatele Iaina Reida. Pár, který se seznámil teprve před několika týdny, vyráží na venkov v americkém státě Oklahoma, aby poprvé navštívil Jakeovy rodiče. Večer s nimi všem zúčastněným přinese groteskní, nepříjemnou zkušenost. Slova jsou zbraně a krycí manévry, tchán a tchyně obyvateli domu hrůzy. Celý snímek je skládačka. Nejen individuální pojetí času, dokonce i základní perspektiva zůstává také po zhlédnutí otevřenou otázkou. Není to ale film surreálný, nýbrž racionální. Popově chytrý. Charlie Kaufman dovedně šifruje svá sdělení a klade nápadité divácké pasti. Kdo je muž dívající se z okna? Hledí hrdinka skrze čas na sebe samotnou v jiné dimenzi? Ten proces dekódování je třeba si užít, protože v něm spočívá značná část síly a originality díla. Po rozklíčování struktury Kaufman sděluje hlavně pocity: obavu z toho, jak člověka zatěžují komplikované vztahy, z křehkosti jedince a chřtánu samoty, který hrozí každému. (18.10.2020)