Spider-Man: Napříč paralelními světy

„Za umění můžeme považovat i metakomentář k tomu, co považujeme za umění,“ říká Spider-Woman Gwen Stacy při bitce v newyorském Guggenheimově muzeu. Podobně jízlivými a kulometně servírovanými komentáři se snímek jen hemží, což znamená hned několik věcí. Jednak jej není možné naplno stíhat, a to ani pro dospělého diváka, natož pro toho dětského. Frenetičnost zde nabývá nového významu, a to navíc na velké části dvou a půl hodinové stopáže, kvůli čemuž je výsledný dojem trochu úmorný. Zároveň se ale také bezesporu jedná o velmi chytrý film, který si je mnohem lépe než veškerá tvorba MCU vědom svých komiksových základů a hrdě se k nim hlásí. Pomrknutí na fanoušky prostřednictvím easter eggů či rovnou ukázání konkrétních sešitů Spider-Manových dobrodružství se objevuje každou chvíli a snad i díky tomu se tenhle multivesmírový bordel daří jakžtakž ukočírovat. Tempo však přesto leckdy hapruje a vyprávění se občas boří pod vlastní vahou. Ústřední dobrák Miles rozhodně nechce být Amorales, a tak se vzpouzí utilitaristickým proklamacím Miguela, Spider-Mana 2099. Stejně jako se ve filmu mnohé děje, tak by šlo i o mnohém psát, důležité však je pouze to, že v jádru se jedná o poctivě zpracovaný příběh o dospívání, v němž si Miles i Gwen musejí vybojovat své pubertální bitvy. Škoda jen velmi neuspokojivého konce, který namísto monumentální závěrečné třetiny příběhu nabídne pouze cliffhanger. Ale když se s tím smíříte, dostanete jednu z nejnápaditějších komiksovek za dlouhou dobu. (02.06.2023)

Asi je zbytočné vypisovať subjektívne negatíva pri filme, ktorý bol tak pozitívne globálne prijatý, nehovoriac o nadšení cieľovej kategórie, čo je inteligentnejšia mládež, povedal by som. Za mňa už príliš nefunguje wow efekt prvej časti, všetko je väčšie a komplikovanejšie, až by som výsledok nazval organizovaným chaosom. Ten mi bránil sa viac zamerať na postavy, ako to napríklad robí záverečná štvrtina, dovtedy môj mozog bojoval s nanosekundovými zmenami premyslenej bohatej mizanscény. Ale uvidíme po ďalšej časti, ktorá snáď všetko uzavrie. (25.04.2024)

Neuvěřitelně nahuštěný animovaný komiksový snímek čerpá z uvědomělého nadhledu, internetových memů, popkulturních narážek, dlouhé komiksové historie a z rafinovanosti, s níž tvůrci přistupují k frenetickým akčním scénám a k práci s postavami. Strhující audiovizuální obžerství nacpané nápaditými detaily, které si navzdory ultra-svižnému tempu, hromadě gagů a přehršli dynamické akce zachovává prostřednictvím příběhu dvou mladistvých superhrdinů a jejich rodinného zázemí i seriózní dramatickou rovinu, v níž vynikají naopak tiché emoce a pomalejší dialogové pasáže, jenž stojí na rodinných vztazích a na tématech osudovosti, dospívání a boje proti předurčenosti. (04.01.2024)

Nedá se svítit, ale Across the Spider-Verse je za poslední roky posledním důkazem, že vymírající subžánr superhrdinských filmů má ještě co říct. Funguje tu jak vztahově-emoční rovina, tak hlášky, tak i dechberoucí akce. Koncept multiuniversa, na němž si MCU vylámalo kompletně zuby, dovoluje scenáristům přijít s orchestrací nápadů, které zábavně posouvají story, anebo alespoň pomrkávají na diváka. Snímek si tak užijí jak děti, tak dospělí, ale i opravdoví fanatiční nerdi, na které se z plátna valí množství citací i subtilních aluzí. (16.01.2024)

Půl bodu srážím za ten konec, tohle přece není žádný seriál, aby bylo přípustné to během důležitého zlomového bodu ve scénáři takhle sprostě utnout, film navíc není jasně označený, třeba jako „Part 1“ takže jsem nevěděl do čeho jdu a cítil jsem se tak nějak ošizený, nebo možná i hůř, asi jako kdyby mě během úžasného večera plného toho nejlepšího sexu (za posledních pár let) partnerka v půlce vyhodila nahého na verandu a s úsměvným "Přijď zase za rok...“ za sebou zabouchla dveře. A nebyl jsem v tom sám, rodiče v kině se nad tímhle zakončením vztekali jak malé děti a ty jejich malé děti zase byly nepokrytě zklamané – bylo toho celé kino, které bylo ale naštěstí ve středu poloprázdně, ovšem i tak jsem to musel poslouchat, což jen prohlubovalo můj vlastní hněv… Ale víc jak půl bodu strhnout nechci, protože tohle byl veskrze úžasný zážitek. Má to něco pro zoomery, boomery, rodiče i děti, zkrátka pořád se něco děje, film je plný povedených hlášek, ale i procítěných emocí, poselství o významu rodiny (které je díky několika úhlům pohledu zase tak nějak pro všechny), a na poli animace Spider-Man doslova přetéká tvůrčí kreativitou. Dále je to plné popkulturních odkazů, odkazů na další Spiderman filmy, ale hlavně je to první film, který dokázal prakticky a bezchybně použít ten nejznámější Spiderman meme template! Kromě toho utnutí v nejlepším nemám prakticky nic, co bych vytknul, skvěle jsem se bavil, celou dobu jsem seděl přikovaný k plátnu a ani jsem nepostřehl, že to celé trvalo skoro dvě a půl hodiny, naopak, kdyby mi někdo teď řekl, že se můžu kouknout na další tříhodinové pokračování, tak tam klidně jsem třeba až do půlnoci. Tohle byl (stejně jako Paralelní světy) zážitek, další ukázka toho, co dokáže animace, nebo třeba toho, jak se má pracovat s barvami, aby dokonale podkreslovaly atmosféru scén. Nebýt toho konce – ale dost už 9,5/10! (07.06.2023)