Zimní prázdniny

Konečně můžete mámě a tátovi bezpečně doporučit na co jít do kina a nestydět se za sebe. Ta časoprostorová trhlina, která vás dokáže přenést do věrohodné iluze počtku 70. let přitom nevznikla jenom důkladnou postprodukcí a chytrým výběrem lokací, nýbrž i nároky na herectví zúčastněných, kde zejména Dominic Sessa perfektně hraje nahrocenýho drzýho spratka po vzoru protagonistů třeba Harold and Maude nebo Deep End. I díky tomu nejsme vytrženi z toho dvouhodinového úniku do jiného světa a Holdovers nepůsobí to jako vynechaná epizoda z Harryho Pottera, ve které Voldemorta znázorňuje Vietnamská válka. PS: o mé největší dojetí se včera v kině ovšem postaral asi devadesátiletý pán, který seděl za mnou a který po shlédnutí traileru na druhou Dunu zašeptal své žene "Tohohle filmu bych se ještě také rád dožil." (26.02.2024)

Zimní prázdniny jsou na první pohled hodně nenápadným filmem, u něhož platí, že v jednoduchosti je krása. I přes vcelku přímočaře odvyprávěný děj si mě snímek dokázal opravdu získat - jak na dramatické, tak na humorné rovině. I když se Paynův film zaobírá vážnými a stále velmi aktuálními tématy, jsou podány neuvěřitelně přívětivým způsobem, který v divákovi zanechá "good-feelingový" pocit. Zimní prádzniny by ovšem nebyly tím, čím jsou, nebýt přesvědčivých hereckých výkonů ústředního tria "obyčejných" lidí, které svedl dohromady osud a jejich životní traumata. Třešničkou na dortu je autentická "vintage" stylizace obrazu, kdy má divák pocit, jako by se díval na půlstoletí starý film. (07.03.2024)

Hezké, milé, celkově hřejivé i dramatické, takové jsou Zimní prázdniny, které mohli být klasikou i novodobým, populárním, vánočním filmem, ale žádnou část nemají dopilovanou k dokonalosti. Herecky excelentní, v čele s životním Giamattim, scénáristicky chytré a ze života, ale zároveň nijak originální s neustálým pocitem "tohle už jsem někde viděl a tuším co bude následovat". Payne nikdy nezatlačí výrazně na pilu ať už po emoční nebo humorné stránce a celé vyprávění je opatrné a neurážlivé. Pěkný film, kterému nechybělo moc k tomu, aby byl perfektní až nezapomenutelný. (19.05.2024)

Vánoční příběh o třech osamělých outsiderech, kteří si navzájemn vypomůžou, sice nepřináší nic nového ani překvapivého, P. Giamatti do značné míry opakuje svou postavu z Payneho výtečné Bokovky, ale má to fajn dialogy a správnou (zasněženou) atmosféru. Nesouhlasím s první větou distribučního textu, protože pana Hunhama bych rozhodně za učitele chtěl už od začátku (měl jsem podobného dějepisáře na gymnáziu) a žádné jeho "polidšťování" bych nepotřeboval. Nejspíš to znamená, že nejsem normální. (18.02.2024)

Film dáva pridanú hodnotu v tom, že tam síce sneží a vianocuje, ale je inak napriek trápeniu silne hrejivý. Čo samozrejme je v súvislosti s tým snehom aj trochu nebezpečné, lebo na Vianoce nikto nemá rád čľapkanicu. Okrem toho tepla bez písmenkových agresorov, pár životných múdier, emócií a posolstiev mi stále niečo chýbalo k tomu, aby som dostal iný pocit, než len to, že ide o pohodový film. Nič viac. (17.05.2024)