Domov šedých motýlů

Distributor si kapku přihnul, když psal obsah k filmu nebo ho vůbec neviděl. Ředitel nelítostný nebyl ani náhodou. Jediné co bylo, že se prohlásil za Boha a ostrov si zrekvíroval. Drama, které jsem mohla vidět probíhalo hlavně v hlavách kluků. De facto se musel každý z nich, včetně ředitele, jeho ženy a hospodyně Týny, vypořádávat s nějakým tím kostlivcem ve své vlastní skříni po svém. Být dcerou šéfa ústavu pro chlapce a nemít jinou možnost, než dlít na tak smutném místě sama, bez přátel, je na mašli. Ještě k tomu mít za zády tlupu nadržených chovanců, kteří si do jednoho prošli svým osobním peklem. Divím se, jak pohodově to, holka, nesla. Podobná dramata, kterými si prošli oni, se dennodenně odehrávají za dveřmi bytů stále ... a to je to nejděsivější. (Challenge tour 2015) (12.04.2015)

Král z ostrova Bastøy po finsku. Severská atmosféra zůstala, ale film není tak drsný, protože zdejší nápravné zařízení je spíš letním táborem, kde jsou místní chovanci spokojeni, než místem, ze kterého chce člověk stůj co stůj utéct. A ani pan ředitel není psychopat, ale chápající starší kamarád. To ale neznamená, že jsou chovanci imunní vůči démonům minulosti či dívíčmu šarmu. A na tom je vlastně celý příběh založen. Sice nejde o nějakou kruťárnu charakteristickou pro chlapecké polepšovny, ale spokojen jsem nakonec i s tímhle. Jen by mě zajímalo, jak pracuje finský sociální systém. :D 70% (05.11.2014)

K uzavřenému, zjevně z raného dětství traumatizovanému chlapci se těžko hledá cesta, ale neokázalé finské drama to zvládne. I když má začátek, tzn. přijetí do výchovného zařízení na odlehlém, chladném ostrově pod dohledem respektovaného ředitele (celý Willem Dafoe! :-)), o něco málo silnější než druhou polovinu, kdy jde vše, i přes ambiciózní plán chovat bource morušové, kvůli (citové) nezralosti mladých chovanců od desíti k pěti. [napoprvé za 3*] (02.01.2020)

Další z řady neznámých snímků u kterých jdou peníze stranou pro nahrazení kvalitou, je natočený s citem, má kvalitní kameru, celkem slušný lidský traumatizujicí příběh a jeden z nejlepších hudebních doprovodů roku se skladbou Forgiveness, díky kterému nemůžu jít pod čtyři hvězdy i když bych jinak možná šel. Btw. musím si sehnat soundtrack. Ani na chvíli jsem nepocítil nudu a větší vtažení do děje se taky nekonalo. Herci mi přišli sympatičtí včetně jejich postav. 80% ♫8/10♫ (Forgiveness 10/10) (05.11.2009)

Všecko je moc pěkný. Ještě aby ne. Je to skandinávskej film. Takže příběh bomba, kupodivu i hudba bomba, což mě překvapilo, herci bomba, ta depresivní atmoška je taky bomba. I když to je u nich klasika, ale prostě ten film na pět hvězd necejtim. Nevim proč...koukám na to, baví mě to, ale uplně odvařenej z toho prostě nejsem jak bych si sám představoval. I tak to ale stálo za to. Příběh je totiž dost zvláštní a originální a když se do něj člověk zakouká, tak to pak se všema pekelně prožije. (01.03.2010)