Den nezávislosti

Otevřeně řečeno, nepokládám se za fanouška nanejvýš svérázného režiséra Rolanda Emmericha a jeho pompézních megalomanských filmů. Téma mimozemské invaze jsme si v béčkových sci-fi filmech před Emmerichem užili nesčíselněkrát a Emmerich si zkrátka řekl, že když už nestihl natočit tu první, tak natočí aspoň tu největší mimozemskou invazi v dějinách filmu. Takže nebe zahltil tisíci gigantických, no to dá rozum, že létajících talířů, proč nevyužít klišé, které má filmový divák dokonale vstřebané v krvi. Monstrózní umělá tělesa mají desítky, ba stovky kilometrů v průměru a scénáristu ani režiséra zjevně nezatěžuje problém pohybu tak přerostlých dopravních prostředků v gravitačních polích měsíců a planet naší sluneční soustavy ani to, že se zde objeví tak říkajíc zčista jasna. Prostě kde se vzaly, tu se vzaly. Jinak je to nadstandardně patetické, vlastenecké a hrdinské. No, kdo se asi vsouká do stíhačky, aby neohroženě čelil mimozemské invazi? To dá rozum, že americký prezident. Emmerich zatím žádný skvost v rámci žánru nenatočil a Den nezávislosti není výjimkou. Celkový dojem: 40 %. (03.01.2008)

"Každej rozumnej člověk z Washingtonu utíká, jen my dva pitomci tam musíme jet." V Den nezávislosti pravidelně vypnu mozek, pohodlně zalehnu a pětihvězdičkově se bavím u této americké národní hovadiny. Ve skutečném světě si sice nejsem příliš jist, komu bych ve válce Američanů s Mimozemšťany fandil, ale tady je to snadné. Hrdinů je plná obrazovka, jejich velké činy se mísí s povedenými hláškami a té hromadě amerického patosu se člověk s nadhledem taky může vysmát do sytosti. Tak už sundejte z nebe ty chcípáky, ať můžete začít šířit silou tu svou úžasnou demokracii v Afgánistánu, Iráku, Libyi či Sýrii a zásobit tak Evropu podivnými mimozemšťany pozemského typu. (09.10.2015)

Tak si to shrňme: Je to sci-fi od Rolanda Emmericha. Ba co víc, je to sci-fi od Rolanda Emmericha, ve které hrají a to docela dobře - Will Smith, Jeff Goldblum a např. Bill Pullman. Je to sci-fi, kde stateční Američané zachraňují svět před mimozemskou invazí (dokonce i prezident tady přidá ruku ke stíhačce). Třepetající se vlajka plná pruhů a hvězd i vlastenecká klišé, tím se tady také opravdu nešetřilo, ale: je to neuvěřitelně zábavný kousek, který snad nemá jedinou hluchou vteřinu! Navíc v pěkném vizuálním zpracování. Postupem let jsem si ke Dni nezávislosti vybudoval silně pozitivní vztah a čas od času se na něj rád podívám. Povedený blockbuster z 90. let, který řadím výš, než například uslzený Armageddon. Ostatně, skvělé tržby a dodnes veliká obliba u fanoušků asi také nebudou zcela náhodné. (29.11.2020)

Blbé - leč kupodivu vcelku zábavné... I v rámci žánru však za víc jak za tři hvězdičky nestojí - z toho jedna za zvláštní efekty... Dojemná zde je úloha pohádkové postavy amerického prdzidenta. Obávám se však, že ten současný už jedenáctého v dvoutisícímprvním dokázal, že by se při jakékoli invazi podělal strachy. No, ještě že je to jen taková hloupá hollywoodština... :-) (28.01.2006)

Na efekt skvělý, dialogy zdrcují : "Steve, máš strach?" "Ne." " A ty?" " Taky ne." Samozřejmě já taky ne, čeho bych se taky měl bát, když má planeta Země tu čest, že na ní žijou američani. ---------------------------------------------------------------------------------------------TEXT AMERICKÉ NÁRODNÍ HYMNY : Oh, say can you see, by the dawn's early light, What so proudly we hailed at the twilight's last gleaming? Whose broad stripes and bright stars, through the perilous fight, O'er the ramparts we watched, were so gallantly streaming? And the rockets' red glare, the bombs bursting in air, Gave proof through the night that our flag was still there. O say, does that star-spangled banner yet wave O'er the land of the free and the home of the brave? On the shore, dimly seen through the mists of the deep, Where the foe's haughty host in dread silence reposes, What is that which the breeze, o'er the towering steep, As it fitfully blows, now conceals, now discloses? Now it catches the gleam of the morning's first beam, In full glory reflected now shines on the stream: 'Tis the star-spangled banner! O long may it wave O'er the land of the free and the home of the brave. And where is that band who so vauntingly swore That the havoc of war and the battle's confusion A home and a country should leave us no more? Their blood has wiped out their foul footstep's pollution. No refuge could save the hireling and slave From the terror of flight, or the gloom of the grave: And the star-spangled banner in triumph doth wave O'er the land of the free and the home of the brave. Oh! thus be it ever, when freemen shall stand Between their loved homes and the war's desolation! Blest with victory and peace, may the heaven-rescued land Praise the Power that hath made and preserved us a nation. Then conquer we must, when our cause it is just, And this be our motto: "In God is our trust." And the star-spangled banner in triumph shall wave O'er the land of the free and the home of the brave! (24.12.2006)