Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Film, který má k Rowlingové blíž než všechny Potterovské adaptace dohromady. Spisovatelka (a nyní scénáristka) měla konečně možnost vyprávět tak, jak je zvyklá – do pozadí ustupuje dramatická zápletka o záchraně světa a dvě hodiny sledujeme prozkoumávání všemožných zákoutí fikčního světa. A to mi vlastně vyhovuje. Vždycky jsem měl radši její exkurze ke studentské detektivce a středoškolskému dramatu v důkladně zmapované kouzelnické společnosti, než celý ten (trochu otravný) příběh „chlapce, který přežil“. V každé knize si Rowlingová dávala záležet na tom, aby do posledního detailu popsala fungování různých systémů (kouzelnický a mudlovský svět), institucí (Ministerstvo kouzel, Bradavice, koleje), zájmových skupin (Smrtijedi, Fénixův řád, Brumbálova armáda), specifických lokací (Prasinky, Zapovězený les) a především velkého množství vztahů mezi hrdiny. Druhá Fantastická zvířata pracují podobně. Ano, dají se shrnout jako film, v němž „má Grindewald sraz“ a „Mlok sto třicet minut pátrá a nic nenajde“, ale byla by to škoda! Naopak navrhuji obrátit pozornost k objevování nových součástí fikčního světa (kouzelnická Francie, Cirkus Arcanus, Francouzské Ministerstvo kouzel), prozkoumávání nových vztahů (Mlok – Theseus – Leta, Grindewald – Brumbál, Credence – Nagini – Grindewald), ale i prohlubování vztahů dříve ustavených (Jacob – Queenie, Mlok – Tina). Nehledě na to, že všechny postavy jsou vystaveny působení dvou odlišných systémů, které zastupují Grindewald s Brumbálem a postupně se drolí do osobních podzápletek. Důležitou roli pak hrají samotná fantastická zvířata – Niffler, Kelpie, Matagot a Zouwu přináší vždy fascinující a odlišné typy atrakcí. // Grindelwaldovy zločiny jsou spíše o testování alternativních způsobů vyprávění v hollywoodském filmu, které sice můžeme chápat jako selhání, ale mnohem větší odměna přichází ve chvíli, kdy přistoupíme na jejich pravidla. Svět se nepřizpůsobuje vyprávění, ale vyprávění světu. // Nehledě na nádherně nedoslovné a nestigmatizující vyobrazení Aspergerova syndromu u hlavní postavy. (05.01.2019)

Fašistický antinacista Depp v modrém pokračování prequelu kouzelnické ságy... Místy malinko zkratkovité, ale jinak příjemné. Velkým negativem ovšem je, že Grindelwaldovy zločiny nemohou fungovat samy za sebe. Navazují na tolik linií jak z Potterovských filmů tak Fantastických zvířat, že za svou skromnou stopáž sdělí to jakž takž podstatné. Rowlingové chybí prostor knihy, ve které by mohla dovysvetlit některé berličky. K novým postavám nemáme potřebný vztah a objevují se a mizí příliš rychle. I toho Deppa je ve filmu poskrovnu. Law je fajn, ale neměl prostor se předvést. I přes všechna negativa narativ funguje. Yates by ovšem měl předat režii někomu zručnějšímu. Akční scény jsou nepřehledné a blízké záběrovaní v úvodu je na pěst. Kamera je často vražená přímo v Redmaynově pihatém ksichtě. To vidět nepotřebuju. P.S: Japonská hadice je pekelně sexy. Voldemortovu přehnanou náklonnost nyní chápu. (20.11.2018)

Jako samostatny film to moc nefunguje ale jsem neskutecne rad, ze tu vznikla dalsi kouzelna serie filmu, co si jednou pustime jako kompletni pribeh v celodennim maratonu. Tak jak to jednou za cas udelame s HP filmy. 1 dil byl uvod k novym postavam, 2 dil je predehra a rozjezd silne serie a ted snad uz zacnou pridavat plyn (23.11.2018)

Grindelwaldovy čurákoviny. Už jsem se zařekl, že už dám pokoj filmům z menstruačního otvoru J.K.Rohlíkové. Bohužel mně to vydrželo jen do jejího příštího počinu, což je tahle úděsně nepřehledná slátanina, co má fantasy kouzlo asi jako romantika Rosakundy Pilcher. A mně nezáživnou nudou nezbývalo nic jiného, než ten otvor tamponovat. Pokračování má přes dvě nekonečné hodiny, přičemž asi tak 20 minut je ucházejícím způsobem zrežírovaných, a asi tak deset minut je akčních (a i to je moc). Jedničku znám, ovšem nebylo mně to k ničemu, neb od té doby, co jsem ji viděl, prošlo mými bulvami množství dalších filmů, takže pamatovat si z ní něco víc, než jen roztomilou píchačku Queenie (Alison Sudol) a Johnnyho Deppa v závěrečném zjevení, bylo nad můj odumřelý žalud. A o Deppovi to je hlavně, jeho sice v konečném součtu poskrovnu, takže je mu následně ve větší míře věnována celá finální sekvence, v níž má plamenný proslov, nicméně on je tou ikonou, co tohle bídné pokračování alespoň trochu pozvedává. Dost se ale divím, že se na tyhle role nevyflákne. Maskéři z něj spíše udělali vůdce gay komunity, i tak hvězdně vyčníval. Zbytek herců zahrnuje všehochuť Katherine Waterston dává svým oděvem upomenout na jakýsi fetišistický kult, to její černá kolegyně Zoe Kravitz je tady od toho, aby rasistický divák na chvíli přestal házet směrem k plátnu banány, neb jí to i místy sluší a Eddie Redmayne a další hvězdná akvizice Jude Law ostudu nepůsobí. Jenže David Yates režíruje fádně, omšele a okaté CGI mu kazí tvůrčí erekci. Děj je nepopsatelně debilní a celé to má jakýsi jednotvárně pošedlý vizuál. Výsledkem je naprosto stupidní ohavnost. 1/10 (31.12.2018)

Jednotka sa mi páčila viac. Ale rovnako ako tomu bolo pri prvom diely, aj tu je kameňom úrazu slabší scenár. V tomto prípade utopený v spletitých rodinných väzbách, ktoré veru ponúkli iba pramálo zaujímavých situácií, či napínavejších momentov. Efekty na úrovni, no to sa mi zdá veľmi málo. Dúfam, že trojka ponúkne niečo zaujímavejšie. Priemer. 60/100 (26.12.2018)