Chata na prodej

Češi jsou národ chatařů, chalupářů a nejrůznějších kutilů. To se nedá popřít. Chvilkami vtipné a chvilkami smutné vyprávění, které bylo tak civilní, že se v něm musel najít každý. Já jsem tam naši rodinu našla. Měla jsem při sledování pocit, že se dívám do zrcadla. To mě malinko vyvedlo z míry. Naprosto uvěřitelný příběh ze života. Herecké obsazení bylo bezchybné. (06.08.2018)

Hvězdička za přírodu a Jana Kačera - který se žel k hraní nijak moc nedostal. Přitom ta jeho scéna s králem na posedu mohla být skutečně velkolepá. Mohla, ale to by celý film nesměl být nudně roztahanou bakalářskou povídkou, kde se vlastně o postavách nic moc nedozvíme kromě povrchních atributů - stoicky klidný Němec, opilecký brácha, kterého sice otec k ničemu nepustil, ale přitom umí perfektně anglicky (kde se to naučil, když je prezentován jako nýmand?), sestra, která kdovíjak se seznámila se svým německým partnerem, a i když umí německy, taky se podceňuje, hysterická a rýpavá, sobecká babička, plus jedna Slovenka, o které nevíme už vůbec nic a která zde slouží (kromě role matrace) snad jen jako možnost poukázat na ty xenofóby (schválně to píšu špatně). Podívaj se Pavlíček a Bokšteflová na Domů na svátky od Jodie Foster nebo Výlet české Alice Nellis, jak se to dělá, jak se mají postupně odkrývat charaktery, jejich problémy, plány, cíle, a jak pomalu divákovi servírovat z toho plynoucí napětí a kolizi. Tady jste zůstali plavat na povrchu, asi jako kdybych sledoval hádku tří lidí v hospodě, jenže vy musíte divákovi nabídnout vše, veškeré nutné pozadí a podhoubí. A umět to dovedně filmařsky skloubit. Tohle je sled scének, z nichž nic nevyplývá, dokonce ani nálada té přírody a chaty, chybí vnitřní podpříběh, ústřední velké téma a samozřejmě následná velká katarze. Jako sorry, asi se vám líbilo, že jste jezdili na chatu chlastat a ožírat se a opékat jako každý zdivočelý Pražák buřty, ale pořád jde o pražský fenomén a třeba na Moravě se na chatu jezdilo makat na soukromých políčkách a večer se pilo, ale decentně, protože druhý den se šlo buď do kostela, nebo opět na zahradu,případně na společnou procházku do města na kafe. Ani ta muzika Ulrychových nebo Petra Nováka se sem moc nehodí. (15.12.2018)

Po shlédnutí tohoto filmu vlastně vůbec nevím. Byla to spíš taková epizoda jedné rodiny, kterou v nějaké podobě zná každý z nás a vyprávět to někomu bývá sranda až po letech, kdy zmizí nepříjemné a bolavé události a ty pozitivní se postupně doplní o drobné menší vtípky, aby se to lépe vyprávělo. Nevidím důvod, vidět film znovu. (13.04.2020)

I přes skutečnost, že je tu každá postava vyhrocená do absolutna, se jedná o hodně slušnou komedii založenou na jednoduché myšlence, kterých jsme tu před desítkami let měli celou řadu. Tomáš Pavlíček totiž absurditu jednotlivých postav využil na maximum, takže kromě toho, že se na herce a především herečky hrozně hezky koukalo, bylo tu kvalitní i samotné prostředí chaty, které před plátnem vypadalo jak z pohádky z lesů a kapradí. Herecky mě bavila vysloveně celá rodina včetně Vaška Kopty, ale nejzajímavěji na mě působil David Vávra, kterého jsem hrozně rád po dlouhé době někde viděl. Jeho herectví založené na intonaci hlasu bylo radost sledovat...a poslouchat. Kéž bychom tu měli víc takových herců. Díky za skvělý film. (29.07.2018)

Bizarní rodinka s vyhrocenými vztahy s ještě bizarnějším koncem. Uječená Synková mě bavila, Chýlková v civilním módu, absolvent našeho gymnázia Strejcovský týpek, a přehrávající Ramba s umírněným Vávrou a fajnovým Koptou. Ještě že to mělo jen 77 minut, ono se na tuhle bláznivou rodinku Smolíkovou moc dlouho koukat nedá. Atmosféra podzimu možná alegoruje podzim života. Ale chata je skvělá a pořád je to můj sen si na podzim svého života nějakou takovou pořídit. 60% (29.04.2020)