Lovingovi

Další americké téma, které má za úkol vypudit z rasisticky smýšlejících Američanů rasisticky smýšlející názory. A konečně také film, který má trošku smysl. Naprosto upřímný příběh totiž vypráví naprosto obyčejnou a totálně realistickou formou. Joel Edgerton a Ruth Negga tu hráli absolutně minimalisticky, ale přitom z nich bylo patrné, že svými postavami vysloveně žijí. Jeff Nichols tohle ve svých filmech umí a je na ně popravdě radost koukat. Nebo minimálně jeho způsob vyprávění příběhů mám rád. Odvypráví jej totiž naprosto upřímnou cestou a stoprocentně realisticky. Bez příkras, kudrlinek a bez předsudků. Američani by za svojí minulost měli dostat rektální výplach střevních dutin a tento film mě v tomto názoru jen utvrzuje. Mimochodem Joel Edgerton byl fakt geniální. Dlouho jsem neviděl amerického herce, který by se s postavou tak sžil. On totiž Richard Loving nebyl vůbec jednoduchá postavička. Naopak. Divím se, že nemá nominaci na Oskarech. (21.02.2017)

Bezesporu zatím nejslabší film Jeffa Nicholse, přesto je to stále mírně nadprůměrné drama z doby segregace v USA. Stále jsem čekal moment, kdy se, v kontextu dané tématiky celkem poklidný děj, zvrhne v Hořící Mississippi, ale takový moment nepřišel, čímž se mi tak trochu zdála neúměrně dlouhá stopáž, tempo filmu bylo totiž, jak je u filmů Nicholse zvykem, velmi pomalé a rozvláčné... (29.05.2017)

Jeden z "nejpomalejších" filmů, které jsem kdy viděl, v němž navíc z jakéhosi důvodu není příliš místa pro jakékoli okázalejší herecké výkony; ni bouřlivé emoce či vyhrocené dramatické scény, a přesto - anebo naopak právě díky onomu minimalizování všech umocňujících elementů - se jedná o nesmírně vtahující příběh. (13.02.2017)

Rok ve vězení natvrdo nebo podmínečné odložení na 25 let v případě, že stát opustí. Tedy svou rodinu a vše, čemu doposud říkali domov. Píše se rok 1967 a vztah černošky a bělocha zdaleka nemá na růžích ustláno. Tvůrci vědí, co chtějí sdělit, jdou k tomu jednoduchou, ale vzhledem k divákovi ne zrovna účinnou cestou. Režisér a scénárista Jeff Nichols, který upoutal například apokalyptickým nezávislým kusem Take Shelter, se totiž rozhodl pro mravenčí tempo a nevzrušivé uchopení. Sice to má svou atmosféru, která myšlenku ještě víc zviditelňuje, a civilně zahrané postavy (minimalističtí Joel Edgerton a Ruth Negga), pod kůži se ovšem dostat nedokáže. S ohledem na to, že víme, jak to asi dopadne, chybí podněty k zamyšlení, a vlastně i pořádné emoce. Asi chápu proč, ale výrazné scény mi jednoduše chyběly. Přesto upřímné. (03.04.2017)

Silné americké téma, ale vytěžit se ho nepodařilo. Nicholsovi sice patří dík za to, že se vyhnul jakýmkoliv pokusům o tradiční patetické blábolení o rovnosti atp, ale nepodařilo se mu do filmu vpašovat větší dávku emocí, po kterých to dost často volalo. Chyběla i omáčka, která by trošku oživila zoufale přímočarý a nudný děj a je obrovská škoda, že nedostali víc prostoru právníci a soudci. Na průměr to tak musí tahat herci. Ruth Negga mi sice vytrvale pije krev v Preacherovi, ale tady se v mých očích částečně rehabilitovala a Joel Edgerton byl prostě vynikající a v tomto ohledu se stává neotřesitelnou jistotou. Potěší i Shannonova rolička či další Csokasův hnusák, který ale dostal příliš málo prostoru. 50% (19.07.2017)