Evita

I přes některá negativní hodnocení, by podle mě tento film (od r. 2000 Sira) Alana Parkera mohl získat pět hvězdiček jako výborný muzikál, zároveň však i jako skvěle propracované drama nebo politicko-historický snímek vykreslující příběh, který ovládá Jižní Ameriku dodnes. Muzikál plný chytlavých latinsko-amerických melodií, muzikál, kde každé je každé slovo vyjádřeno zpěvem. Příběh okouzlující Evy Peronové, ambiciózní ženy, která se z chudé dívky, přes film vypracovala až na první dámu Argentiny, ženy, která si získala oblibu lidí nejen pro sebe, ale také svému muži, ženy, která se lidem vážně snažila pomoct, a kvůli které brečela celá Argentina. A 'last, but not least' - historie Argentiny, nepokoje a otázky, jestli tenhle bezmezný obdiv k vládnoucímu páru byl pro Argentinu to nejlepší, do jaké míry byla sama Eva příčinou konfliktů a jak by vypadala Argentina bez ní... Když se navíc tohle všechno rozumně smíchá dohromady a přidají se skvělé obrazy kameramana Daria Khondji, atraktivní střih Gerryho Hamblinga a překvapivě pozitivní herecký výkon hvězd jako Madonna, Antoio Banderas nebo Jonathan Pryce, čeká nás něco přes dvě hodiny úžasné podívané, která rozhodně stojí za to. (04.07.2010)

Evita, Evita, Evita, radšej zomrieš s výhrou a priznaním hriechov, ako prehráš s aplauzom. Don´t cry for me Argentina... Nádherná hudba s nečakane presvedčivou Madonnou. Muzikály mám ozaj rád a v tomto sa spieva skoro od začiatku po koniec. Nechýba ironický nadhľad nad zbožňovaním ženy panovníka, ktorá sa tvári, že je iná než všetká buržoázia, ale v podstate ani veľmi nie je. Muzikál o žene, ktorá mala štýl a pre mňa mal aj sám štýl. (30.09.2012)

Nemůžu přijít na to, proč nedat pět hvězd. Nakonec totiž neruší nic a zůstane skvěle a snad až nepochopitelně jednoduchou a chytlavou muzikálovou formou vystižená hořká ambivalence dobrých úmyslů (aniž by byly zpochybňovány), zkříží-li se s touhou po snazší cestě (která nikdy nevede k cíli), po osobní úlevě, velkých penězích a moci, jsou-li od samého počátku zevnitř korumpovány pragmatismem, a průběžně oslepujícího zlatého hávu zbavovaná, obnažovaná nebezpečná ošidnost budování kultu, jenž už ze své podstaty utváření nikdy nemůže dát obyčejným lidem to, več doufají, co slibuje a na víře v co je zbudován a pěstován - totiž autonomii, rovnoprávnost a nezávislost. Na dřeň se tu s úsměvem a písní na rtech odhaluje cynismus mocných a přiznává se holá skutečnost, že každá charita naopak jen upevňuje závislost na diktátu moci a zvůle a že cesta do vysoké politiky je vždy dlážděna ztrátou ideálů a ambicí skutečně v samém základu změnit svět chudých, vymýtit chudobu a ekonomickou závislost a že už sám úmysl se po ní vydat prozrazuje vnitřní ochotu člověka se zaprodat, nechat se omámit a okouzlit vlastní důležitostí, možností ovládat, rozhodovat nad životy druhých téměř jako demiurg a opájet se chvilkovou radostí vyvolanou v davech nad drobnými dárky, na úkor možnosti skutečně vymýtit základní nespravedlnost a změnit systém, v němž je možná charita, privilegovanost mocných a kult, ve spravedlivější, kde by nic z toho existovat nemuselo a tedy nemohlo. Hořká sonda odkrývající základní paradox, že ti, kteří se dostanou na pozice, odkud opravdu mohou měnit společnost, to vlastně v hloubi duše nikdy neměli v úmyslu udělat. *~ (21.07.2020)

Jako muzikál se mi líbily jen 2 skladby a to je na muzikál málo, ale velmi dobře zachycuje krátkozrakost a naivitu národa, který zbožňuje první dámu, jež se dostala k postu jen přes postel. Až jsem začala přemýšlet, zda tato dáma nepoložila základy moderní demokracie, dnešního modelu republiky, kdy občan přímo žádá, aby se politici předváděli a slibovali nesplnitelné cíle. Madona byla ve své roli skvělá a Antonio Banderas hezky zpívá a tančí jak nám již předvedl v mnoha dílech. (29.01.2019)

U Alana Parkera jsem vnímal to, co u Mikea Nicholse, který rovněž patřil k pilířům Hollywoodu: herci je museli milovat, protože pod jejich vedením získávali řadu hereckých cen. Žánrově univerzální Parker s rozmanitými závažnými náměty se vrátil k hudbě, jeho dílo má skvělou výpravu a dynamický střih. Celkově ale nesedne úplně každému. I já měl problém se do příběhu položit a nedokázal úsilí tvůrčího týmu docenit. Ostatně Evitu provázely vyčerpávající peripetie a dlouhá léta příprav. První klapka nakonec padla jen díky železné vůli Madonny. (11.03.2023)