Volný pád

Koho by nesrala dopravní zácpa plná nervózních lidí spěchajících do práce, šišlající ťamani s touhou proniknout na náš trh, smradlaví negři s motýlkama obtěžující své okolí a plný parky somráků? Z nějakého důvodu to je však většina z nás schopna přejít a řešit pouze konzumní kolotoč. Práce, nákupy a spát. Nám ostatním nezbývá než vzít baseballovou pálku, nůž nebo bazuku a jít světu ukázat, že s náma teda vyjebávat nebude! Další variantou je tento film. Něco podobného jsem dlouho hledal a především scény s nasraným Douglasem mě neskutečně bavily. (19.06.2011)

Potížista Douglas vytekl v dopravní zácpě jak tužková baterka a záhy se na tragikomické křížové výpravě směr Venice dostane za kritický "point of no return". Nedá mi to a musím se zastat některými kritizované linie s policistou před penzí Prendergastem (podivínský Duvall). Samostatně mimo seriály pro pletací jehlice nepoužitelná, ale tady má své opodstatněné místo z důvodu konfrontování vnitřní vzpoury prováděné mírnějšími, přesto účinnějšími prostředky a destruktivní taktiky spálené země outsidera D-fense. Vždyť ti dva si byli vlastně tak podobní.. Kvalita Schumacherových filmů hopsá jako jojo, nicméně Falling Down lze směle zařadit do těch horních pozic, už jen kvůli tomu, že Douglasův výkon je bez nadsázky životní. Podepisuji se pod Billův názor ohledně využití pozemků golfových hřišť (odpusť golfisto). (29.09.2008)

Právě v tomto okamžiku se venku čerti žení - lije, fouká a je tam zima. Sahám na topení a zjišťuji, že hřeje, takže ten silný, mrazivý pocit můžu mít jen z dnešního Volného pádu. Michael Douglas se pro tuhle roli snad narodil, všechno jsem mu věřila. Ta beznaděj, kdy sedíte v nekonečné zácpě, je dusno, vedro zákonitě musela na labilního Fostera zapůsobit, že se jednoduše sbalil a pěšky se vydal městem domů. Měl fakt smolný den ... co se mohlo podělat, se podělalo. Lepila se na něj jedna pochybná existence za druhou a bylo jen otázkou času, kdy se v něm naplno probudí potlačované psychopatické sklony. Bylo uklidňující, že se kontroloval natolik, aby cíleně někomu ublížil. Taky zjišťuji, že si nemůžu vůbec vzpomenout na hudební doprovod, měla jsem pocit, že ve filmu je víc hudebního ticha, což bylo super! Člověk takhle mohl víc vnímat dialogy a různé jiné zvuky městských ulic. (15.05.2014)

Ten film měl smysl. Měl všechno to, co by měl správný thrilller a drama mít. Hlavní nehrdina byl nesympatický. Přesto s ním řada z nás začala v průběhu filmu sympatizovat. Tak si říkám, jak by to dopadlo, kdyby potkal hned na začátku kus vlídnosti, někoho dobře naladěného, kdo by mu slevil, dal napít, pustil přes pozemek... Já vím, nuda. Nebyl by námět na thriller. Ale rozhodně je dost námětů k přemýšlení. Velice dobře natočený film. Po druhém podívání přidávám hvězdu. (10.01.2015)

Další z brilantních snímků, ve kterém volí jedinec revoltu jako jediné možné východisko. S hlavním hrdinou Williamem/Billem (Michael Douglas v jedné ze svých životních rolí), který je „násilník“ a mívá psychické problémy, tak strávíme jedno SKUTEČNĚ nervózní odpoledne. Po strhujícím rozjezdu ale ve druhé polovině mírně ztrácí tempo a nejde si tak radikálně za svým jako podobně laděné snímky (The Fight Club). Schumacher tak nahlas říká jisté věci, ale vyslovuje je člověkem, který není právě kompetentní. Kontroverzi tématu o radikálním řešení potlačené frustrace tak na závěr mírně shodí a otupí. Ale dá se to ustát. Každopádně jde o jeden z nejpodařenějších filmů první poloviny 90. let – totéž platí i o Schumacherově filmografii. (19.06.2007)