Režie:
Scott FrankScénář:
Scott FrankKamera:
Steven MeizlerHudba:
Carlos Rafael RiveraHrají:
Anya Taylor-Joy, Marielle Heller, Harry Melling, Bill Camp, Thomas Brodie-Sangster, Moses Ingram, Marcin Dorociński, Isla Johnston, Chloe Pirrie (více)VOD (1)
Epizody(7)
Obsahy(1)
V 50. letech v sobě mladá dívka ze sirotčince objeví mimořádný šachový talent. Její překvapivou cestu ke slávě ale komplikuje boj se závislostí. (Netflix)
Videa (2)
Recenze (617)
Seriál o šachách? S mladou ženskou hrdinkou? Která chlastá a souloží s lidmi, do kterých není zamilovaná? Wow. Ta odvaha... Beth Harmonová není milá dívčina, která čeká na domek na předměstí a manžela. Beth je sirotek s traumaty, které řeší jako chybující člověk, má velký talent v šachách a chuť a potřebu vyhrávat. Mezi mužské hráče v uzavřeném světě šachu nakráčí ne proto, aby pánům ukázala, zač je toho loket, ale proto, že chce být nejlepší z nejlepších. Seriál vám ke konci ukáže, odkud tahle potřeba vychází, na Bethině talentu to ale nic neubírá. O nic méně zajímaví nejsou ani pánští protihráči - ať už nad kostkovanou hrací plochou nebo v životě (případně obojí). Díky bohu ani jeden dramaticky nekřičí "Cože, porazila mě žena!". Naopak se jí většina z nich snaží pomoct, protože poznají její talent. A nenechají si líbit, když se k nim chlastající, emocionálně chladná hrdinka chová jako k hadru. Takhle se dělá drama bez řevu, emo výjevů nebo akčních scén. No, i když šachové turnaje jsou tu natočené tak, že člověk úplně vnímá tu bitvu dvou mozků... Jo a Anya Taylor-Joy je boží, seriálu naprosto dominuje. ()
Od minisérie The Queen's Gambit z dílen Netflixu jsem neočekával vůbec nic, avšak ve finále mě počin režisérů Scotta Franka a Allana Scotta zcela pohltil a ohromil. Šachy jdou totiž po celý můj život tak nějak mimo mou osobu, tudíž jsem byl vážně hodně překvapený, jak dynamicky lze tuto hru nasnímat a podávat. Za zmínku stojí samozřejmě také precizní scénář, jež nezakalenou optikou nahlíží na vývoj hlavní hrdinky, její rozhodnutí a životní kroky, což jde samozřejmě ruku v ruce s velmi podařeným castingem. Anya-Taylor Joy je totiž v roli perfektně napsané Beth Harmon jednoduše fenomenální, takže Vám tato silná ženská postava nepřijde tak extrémně invazivní jako podobně laděné charaktery v jiných seriálech či filmech. Její Beth zkrátka do celého tohoto konceptu zapadne s noblesou sobě vlastní, pročež si můžete užít nádherně a dramaticky nasnímané jak životní, tak i šachové zápasy či pohledy do očí při přemýšlením nad dalším tahem. Pokud tedy nemáte čas na nějaký nekonečný seriál, určitě zkuste tuto minisérii. Nejenže Vám velmi rychle uteče, ale také si budete užívat každou minutu tohoto vydařeného díla. Tvůrci zkrátka stvořili něco, o čem se ještě hodně dlouhou dobu bude mluvit, A to nejen díky užitým ingrediencím tvořících tuto podívanou, ale převážně díky tomu, že k šachům určitě přivede hromadu nových a zapálených lidí. Výborná práce! (Netflix) „It takes a strong woman to stay by herself, in a world where people will settle for anything just to say they have something.“ ()
Dneska jsem začal sledovat a po chvíli jsem se tímhle seriálem nechal vyšachovat až do poslední epizody, musím říct že jsem se mu vzdal naprosto dobrovolně a rád, protože je to až směšně dokonalý. Každá kompoziční diagonála, kvůli které v setu museli speciálně natáčet židle aby se vše sbíhalo geometricky přesně na střed, každá přesně sestříhaná montáž, naprosto přesně vedená scénáristická struktura, vše je dovedeno k dokonalosti podobné šachovému velmistrovi. A víte vy co? Není to nuda, furt je tam něco navíc. A to něco je Anya T. Joy, která je nádherná a dělá celé téhle show svůj vlastní ksicht a duši. Divíte se, že vás to bavilo ikdyž se o šachy nezajímáte? No ovšem, pravé souboje se totiž nevedou na hrací desce, ale tam někde ve vzduchu v atmosféře, která je díky střihové skladbě a hereckým výkonům opravdu, opravdu hustá. Ano, najde se tam pár věcí, které by šli kosmeticky upravit. Já osobně měl třeba problém s peripetií v předposlední epizodě, vlastně ale pořád perfektně chápu proč tam je. Dá se tomu také vytýkat možná předvídatelnost, která je způsobené tím, že seriál opravdu jede podle šablon a vždycky na jistotu... Ikdyž jsem, ale přesně věděl kdy se musí objevit daná postava, nebo kdy přijde zvrat, vše bylo tak dokonalé až jsem si nemohl pomoct. ()
Pro retro záležitosti mám výraznou slabost, takže u mě měli tvůrci seriálu hned od začátku body k dobru. To, že nešlo o žádnou špionážní akční hru z období studené války mi nevadilo, protože mě všechny ty duely na čtyřiašedesáti polích notně bavily, a pevně jsem věřil, že budu opravdu spokojeným divákem. Finále jsem scénáristům ale opravdu "nesežral", zklamalo mě naivní vykreslení poměrů v SSSR, ale k tomu už jsem se vyjádřil v příslušném komentáři. Škoda, za jiných okolností by tomuto seriálu pět hvězdiček slušelo. ()
Seriál o šachách, kde šachy hrají druhé housle. Ani v nejmenším by mě nenapadlo, že toto mě totálně odrovná a posadí na zadek. Kurva, jak je možné, že seriál o šachách má napínavější finále, než kdejaký velkofilmový akčňí drama. Anya podává naprosto vybroušený krystalicky precizní výkon a v každé scéně mě naprosto okouzlí. Je to úžasně dobové, pohodové, plné emocí, které fungují, je to tak ryze přirozené, krásně natočené a zcela odlehčené a místy hodně dojemné. Já nemám slov, kdyby šlo dát více hvězd, tak je dám. Nejlepší seriál roku a to jednoznačně. ()
Galerie (180)
Zajímavosti (27)
- Marielle Heller měla původně hrát Alici Harmon (Chloe Pirrie), biologickou matku hlavní postavy. Režisér Scott Frank ji však nakonec přeobsadil do role adoptivní matky Almy Wheatley. (oli009)
- Píseň „Venus“, na níž tančí Beth (Anya Taylor-Joy) v průběhu svého alkoholového opojení, byla vydána v roce 1969. V seriálu se ale tou dobou nacházíme teprve v roce 1968. (oli009)
- V prípade viacerých uvedených šachových legiend (t.j. Wilhelm Steinitz, Emanuel Lasker, José Raúl Capablanca, Alexander Alechin, či Michail Botvinnik) sa jednalo o oficiálnych šachových majstrov sveta. (marlon)
Reklama