Iveta - Série 1

Líbili se mi oba představitelé hlavních postav, Vojtěch Vodochodský mě v roli Petra Sepéšiho fakt ohromil. Vedlejší postavy byly hrozně jednorozměrný, příkladně pan Bartoš byl stejně divnej patron v Ivetiných pěti i dvaceti. Důvod proč by to tak mělo být? Netuším. Podivnejma existencema se to tady jen hemžilo, a to se přitom zatím na scéně neobjevil Tříska, Pomeje, Rychtář, Martucci, Macura…. Koukal jsem na to s 18-ti letým synem a ten vůbec nepochopil, že Sepéši umíral jako hvězda. Kam se poděly všechny ty prachy, co vydělali? Ten radioaktivní spad z Černobylu u Sepéšiho v ložnici a nejen tam nebyl úplně OK, ale budiž… (01.06.2024)

Jsem ráda, že se někdo rozhodl zpracovat do seriálové podoby Ivetit příběh, myslím, že si zaslouží, aby to bylo odvyprávěné. I když je mi jasné, že dost věcí je upraveno tak, aby se to hodilo do příběhu a na plátno, pořád je to dost povedené. A i když Anička Fialová není Ivetě nijak moc podobná, dokázala skvěle zahrát její osobnost i jí samotnou, tudíž ta nepodoba mi vůbec nevadí. (05.05.2024)

Ve třech epizodách jsme zatím měli možnost sledovat vzestup popové zpěvačky Ivety Bartošové v letech 1983-1988 od regionálních pokusů po celostátní úspěch dua Bartošová - Sepéši. Znalci se mohou jen usmívat nad zjednodušením pohádkového příběhu, ale pokud tvůrci sami ve spolupráci s rodinou chtěli "jen" zachytit esenci mladé dívky, která se stala za výjimečných okolností ženou, mohou výsledný tvar akceptovat. Nemá smysl pátrat po detailech, po tom, jak šly jednotlivé události přesně za sebou, ani lamentovat nad tím, že se vše odehrává v prázdných ulicích, v několika málo interiérech a místy je to spíš parodie hodná České sody, než cokoli jiného. Tým šel po pocitech, kostýmní návrhářka vycházela z povrchní rešerše, ale hlavně sama ze sebe a tak to celé šlo hlavně naproti pamětníkům, kteří v té době sami zažívali cosi podobného. Ať už šlo o přechod do Prahy z malého města nebo vesnice nebo více prožívali první lásky na diskotékách. (11.05.2023)

Nevím, zda budou následovat další díly, protože jestli tohle měl být konec, tak to je jako zaplést se s Pomejem, Macurou, Martuccim a Rychtářem dohromady. Každopádně svou recenzi píši po zhlédnutí třetí epizody (Snad nám to vyjde). Pohádka o tom jak princezna Diana československého potažmo českého popu o iluze a nevinnost přišla, která víc něž samotnou Bartošovou, znázorňuje obraz toho druhého červenajícího se jelimánka. Oceňuji především zdařilou retro vizuální stránku, stylizaci do postav (především Brzobohatý a Vodochodský), nebo absenci některých elementů, které by dost možná rušili vyprávění. Ale tady asi s pozitivy končíme. Jinak jde o filmařsky ne úplně dotaženou telenovelu s několika totálními fuck upy, nepřesnostmi, zbytečným balastem okolo a viditelnou absencí větší invence některých profesí. Promo lákalo na něco, co nakonec jenom nesměle nakouklo. (20.06.2023)

Pořád si říkám, že by jediným kladem Ivety nemělo být to, že v podstatě bulvární televize natočila o (víceméně) bulvární zpěvačce nebulvární seriál. Jenomže - co dál? Vizuál je vymazlený a promyšlený, herci výborní, Michal Samir strávil v rešerších pět let, ale na výsledku je to znát jen napůl - je dobře, že poznáváme Bartošovou nejen jako popovou panenku, hrozba od mužů jejího života je taky dostatečně naznačená, ale to je tak bohužel vše. Je dobře, že se tvůrci rozhodli ve vyprávění pokračovat, aspoň se člověk může opatrně těšit. (23.08.2022)