Zásah štěstím

Sice to vypadalo že se Woody rozloučil Festivalem pana Rifkina, ale on ne a přinesl fanouškům dalších ze svých konverzaček a stejně jako v případě Španělska a Anglie mu i Francie zkrátka sluší. Příběh není nijak extra zamotaný a plyne si relativně v poklidu a ač nejde ani zdaleka o nejlepšího Allena, ani o žádnou žánrovou revoluci, stejně mi tímhle malým filmem udělal celkem radost. A jestli je opravdu poslední, tak je to mnohem lepší uzavření kariéry než jeho předchozí kus…70% (18.05.2024)

Dvanáct let to je, co jsem viděl poslední film Woodyho Allena. A vlastně jsem jich ani neviděl moc - jen šest (nejnovější byl Match Point). Na tomto posledním (prý doslova posledním) allenově filmu mě zaujalo hodnocení v červených číslech na ČSFD, francoužština a z fotografií svěže vypadající hlavní hrdinka. Podíval jsem se na to bez detailnějšího čtení komentářů, recenzí a nejsem sklamán. V první části mě bavila ekvilibristicky-allenovsko povrchní společenská konverzace, uprostřed až sympatický cynizmus a chladnokrevný děj, který plynul podle "plánu", na konci nečekaně bizarní rozuzlení (přiznávám, název filmu se dá vyložit různě, já ho pochopil jinak a čekal jiný a možná cyničtější "happy end"). Když to shrnu, tak: 1) Příjemně přirozeně vypadající herecké výkony - až tak , že mi trochu vadila francouzština, neboť jsem musel sledovat i titulky a ne pouze tváře, 2) výborná režie a kamera, 3) naprosto dokonale padnoucí hudba. ■ Maximum nedávám, protože jsem ho nedal Purpurové růži z Káhiry, tak nemohu ani tomuto. ■ P.S. SPOILER !!! Čekal jsem, že vše projde a na konci bude hlavní hrdinka se svým manželem spokojeně žít dál, doslova "zasažena" masou životního štěstí. (08.05.2024)

Včera jsem to viděl podruhé v kině- v Ponrepu se tentokrát dokonce i tleskalo na konci. Woody je neuvěřitelný filmař a takových moc není. Žeru to, že umí odvyprávět film v 90 minutách (má pár výjimek ale jinak obvykle ano). Když jsem ten krásný mix deketivky, noir (James Hadley Chase by měl z tohoto filmu radost), drama a komedie, viděl poprvé tak jsem si říkal "úžasný, hned chci další." Co budu dělat když se nebudu moct jednoho dne těšit na další film (nebo povídku)od Woodyho? Kdo umí tak krásně psát lidské  postavy, a mít je naprosto odkoukané- jejich manýry a myšlenky? Woody je jeden z nějvětších vlivů na mne a jeden z mých největších idolů. Doufám, že ještě nám něco odvypráví. Tohle byl o překvapivě na Woodyho optimistické což je dobrá změna.  Nenechte si tohle v kině ujít- at' už Woodyho tvorbu znáte a milujete a nebo jí teprve nakoukáváte. (04.02.2024)

Woody Allen tentokrát z pádných důvodů ve francouzštině. Kontroverze a osobnost stranou, práci tohohle děduly mám fakt rád a i v poslední době, kdy nám naděloval spíš průměrnější kousky v porovnání s jeho nejlepší tvorbou, se jeho filmy vždy umístily, jako to první po čem sáhnout v deštivém dni. Coup de chance nebude další Půlnoc v Paříži, ale rozhodně bude jeden z  jeho nej filmů poslední éry cca předchozích 10 let. Francouzština neubírá Woodymu na dialogu a už vůbec na zábavnosti. Ba naopak přidává “Le style typical de la France” a “Bonne humeur”. Au revoir Woody et bonne chance à la retraite. (25.11.2023)

Majster sa lúči. Zas vycibrenými dialógmi, vzťahovými eskapádami, fenoménom nevery aj náhody a to všetko s nádychom typického humoru. Nejde o dokonalosť typu Match Point, ale stále cítiť z toho Woodyho v každej molekule. Bude kinematografii ako takej veľmi chýbať, no nikto ho už nezmaže. Veľmi dôstojná rozlúčka. (06.05.2024)