Masaryk

To si děláte zadek? Masaryk není zdaleka tak špatný film jako třeba Lída Bárová nebo Ve stínu, ale zároveň to není ani trochu dobrý film, už jen kvůli tomu, že je diváku naprosto všechno, co se tam děje, dokonale ukradené. Není šance dostat se blíž k postavám, protože neexistuje jakýkoli přirozenější vnitřní rytmus scén, vše je nám jen spěšně verbálně oznamováno, nic se nedá prožít / spolužít. A především, dialogy jsou ve většině případů přinejmenším pitomé (ale zároveň ne dost na to, aby se člověk v kině aspoň smál, kromě scény s TGM). Věrohodnost v politické či historické rovině nemůže ani z části nastat, protože státníci se tu mezi sebou baví jako desetiletí kluci, kteří si hrají na válku. Výprava ve výsledku působí vlastně strašně levně, neustále chybí pár komparzistů v pozadí... Jsem vlastně dost překvapený, protože jsem čekal, že to bude dobré aspoň jako průměrný Hřebejk. (05.04.2017)

Typickej vyhajpovanej produkt. Neřešme to, že tvůrci Masaryka našli kličku v pravidlech ČFTA (fakt byli tak posraní z letošní konkurence?), fakta jsou taková, tohle je řemeslně slušně zvládnutej českej biják, ale většinu cen bych dal někomu jinému. Roden válí, Kaiser odvádí svůj standard, Jašków je na pár minutách v roli Moravce charismatičtější, než deklamace Landy v Českém století. Kamera, hudba, výprava, vše na jedničku. Ševčíkův Normal jsem žral, od té doby jsem se na něj nepodíval, asi ze strachu, že byl horší, než jsem ho tehdy vnímal. Dalšími scénáristy byli v současnosti populární Petr Kolečko a můj oblíbený spisovatel Alex Koenigsmark, který před pár lety zemřel. Dost nesourodá trojice, ani jednomu z nich se mě nepodařilo strhnout některou z dějinných událostí. Jestli to nebude tím, že jde o další dílo, které zobrazuje některé principy z našich dějin, s konkrétními událostmi ale nakládá velice volně. Olga Hepnarová nebo i moje milovaná (a většinou nenáviděná) Učitelka mě dostaly víc. (23.03.2017)

Co se filmu Masaryk nedá na první pohled upřít, je jeho nepřehlédnutelná ambicióznost, která je vítaná, pokud je dobře využita a zúročena. Což se v tomto případě naštěstí povedlo a tak vznikl snímek, který na české poměry rozhodně vyčnívá z průměru. Dvanáct Českých lvů je na místě, i když je pravda, že jsem neviděl všechny konkurenční filmy - ale i tak Masaryk nasadil laťku celkem vysoko. K hereckému obsazení nemám výtek, všichni zúčastnění sehráli svoje role na výbornou a potěšilo mě jazykové rozvrstvení a autentičnost. Co se technického hlediska týká, tak jde o solidně zpracovaný snímek, ve kterém se mísí nejeden sugestivní záběr s nepřeslechnutelnou hudební stránkou. Zručně natočený a uvěřitelně zahraný exkurz do časů minulých, které nebyly zrovna jednoduché a bezpečné. (02.04.2017)

Jednalo-li by se o “skutečné události,” šla bych s hodnocením o hvězdičku výše; vzhledem k tomu, že však neexistují žádné záznamy o Masarykové léčení ve Spojených státech, je scénáristovo rozhodnutí věnovat této zápletce polovinu příběhu poměrně nepochopitelné. Obzvláště, vezmeme-li v úvahu, že oněch historicky podložených a zároveň zajímavých aspektů, na které se mohl Masaryk zaměřit, je více než dost. (01.05.2017)

Fakt, že tenhle film získal nakonec tolik ocenění mne zase až tak nepřekvapil a možná jsem ho i tak trošku očekával. Tím největším překvapením je určitě herecký výkon Oldřicha Kaisera, který strčí do kapsy i samotného Jana a to ho Roden zahrál víc, než dobře. Jinak i přes obstojnou hudbu a výpravu je můj dojem jen lehce průměrný. Pořád se totiž nemůžu zbavit dojmu, že jsem čekal mnohem, ale mnohem více. Ani ne tak od herců, ale spíše od samotného režiséra. Ponořit se víc do postav i samotného děje a vyždímat z tohoto námětu všechno, co by si vzhledem ke své historii zasloužil. (05.03.2017)