Obsahy(1)
I v Mexiku mají památky své legendy. Ta o Xapatanu říká, že rozhněvaní bohové a jejich strážci hory brání kandidátům (soutěžícím), aby získali vzácnou sošku, za kterou je profesor Gregory ochoten zaplatit nemalou částku. Kandidáti musí prokázat sílu, šikovnost, odvahu i důvtip. Nejprve v týmu, kdy je spolupráce nutná, ve finále však už soutěží každý zbylý kandidát sám za sebe. Každý soutěžící má na zádech pouzdro, představující jeho život - přijde-li o něj, vypadává ze hry a stává se zajatcem. Navíc čas neúprosně běží, takže kdoví, zda případný úspěšný finalista nakonec se soškou stihne odjíždějící vlak s profesorem... (DžejPý)
(více)Recenze (76)
Pro tuto soutěž je škoda že ve stejnou dobu běžela v TV Pevnost Boyard... Takže tím pádem nebyl Xapatan tak moc sledovaný a oblíbený,jelikož tyto dvě soutěže každý srovnával a jak tak čtu u několika komentářů,tak stále srovnává... Ovšem já jsem si nesměl nechat ujít ani jeden jedinej díl... :-) Já prostě tyto soutěže jako malý miloval... 4* ()
Soutěž zdaleka nedosáhla kvality a zajímavosti "Pevnosti Boyard", okoukala se a začala nudit strašně rychle - i přes nádhernou okolní přírodu. Snad kdyby tvůrci dokázali trasu a úkoly obměňovat, mělo by to větší naději na úspěch. Přesto jde stále o hru, která hravě převálcuje různé současné soutěžní super-mega-sračky (polovina je určená jen pro puberťáky a druhá, nenápadnější polovina zas pro důchodce). 70% ()
V prvé řadě souhlasím s komentářem uživatele Enšpígla "vyhodit z TV všechny ty hovna jako superstar..." Tyto sportovní soutěže plné zajímavých soutěží ať už v nespoutané přírodě, nebo v pevnosti Boyard měly své obrovské kouzlo. Sílu, vytrvalost, odvahu, napětí, rozum, nespoutanost atd... Soutěže, kde se každá vteřina dala vyvážit zlatem... ()
První byl Boyard, druhý byl Xapatan. Svého času nebylo lepších televizních soutěží - a troufám si říct, že by si svoje místo našly i dnes, protože bezmozkových hustoakciček máme plnou pr...ádelnu a zhýčkaný Gemini si exotiku nepředstavuje jako sledování piklících modelek a manažerů/triatlonistů v pustině uprostřed Zairu/Austrálie/ostrova LaKalamita (byť ten Survivor určité kouzlo taky má). Prostě asi nežiju v té správné době, anebo možná zmrdství vymýšlitelů televizní zábavy skutečně je Zlo. Jelikož jediné, co mi na Xapatanu vadilo, byla ta snaha přesvědčit nás, že se vše děje na motivy skutečné legendy, s ledovým klidem dávám 70%. A jen tak BTW tohle byla první záležitost, kde český divák mohl vidět akční záběr z minikamery na hlavě:) ()
Parádní dobrodružná soutěž, kterou si i po tolika letech kdy jsem ji viděl naposledy, pamatuju poměrně dost dobře. Ve všech překážkách napínavá, plná nástrah, pastí a hlavně neuvěřitelných dovedností jezdců s lasem. Zejména Černý jezdec, jehož chycení bezpečnostního pouzdra jednoho ze soutěžících na dobrých pět šest metrů, přičemž byli oba v pohybu, vidím dodnes před sebou, jako bych se na to díval denodenně. Úžasné! Lanovka nad jezerem a 320 kamenných schodů na nádraží, ve kterém čeká Xapatanský vlak. Krásné prostředí, scenérie a výborná zábava. Enšpígl to vystihnul ve svém komentáři dokonale. ()
Zajímavosti (4)
- Počet schodů, které musí na začátku hry soutěžící sejít a 'finalista' s 'kandidátkou' na konci hry vystoupat k železniční stanici Xapatan, je 365. (CANNIBAL)
Reklama