Hry bez hranic

Sledoval jsem se zadrženým dechem, nejlepší sportovní pořad a kolébka pro všechny jiné podobné nápady. Týmy z celé Evropy a hlavě reprezentace Československa (a posléze Česka) se utkávají v různých disciplínách. Originální a zábavné, nevybavuji si že by byly disciplíny stejné, zato jen chválím. Soutěž tvořilo celkem zhruba deset různých disciplín, tematicky zařazených podle země, která momentálně hry pořádala. / Viděné epizody cca *10.dílů / ( Hodnocení: 10/10 ) (04.04.2012)

S nostalgií jsem uplynulé léto v nedělních ranních hodinách přilepen k dětskému kanálu ČT zhlédl reprízu ročníku 1993 a s odstupem dvaceti let jsem se kromě samotných her pobavil také tím, jak se celý pořad ukázal být prognostickým v následujících třech bodech. --- 1. Nárůst průměrného věku matek z pětadvaceti let v roce 1993 na třicet let nyní, jelikož časté a upřímně míněné dotazy Marcely Augustové na počet dětí našich sotva plnoletých členek týmu se nesetkávaly s velkým pochopením, protože proč si, Marcelo, pořídit dítě, když je konečně doba, kdy si můžeme hrát. --- 2. Osud Řecka v době, kdy v Evropě nebudou bez hranic jen hry, jelikož z deseti základních kol byl řecký tým osmkrát, a většinou s jasným odstupem, poslední, jednou předposlední a, pravda, jednou dokonce čtvrtý. --- 3. Přednostní zaměření Petra Vichnara coby sportovního komentátora na alpské lyžování místo hokeje, jelikož si se železnou pravidelností pletl při čtení časových ukazatelů minutu za sekundu a sekundu za setinu. (27.09.2014)

Ten první rok, co je přestali dávat jsem ještě jako vcelku malé děvče nechápala, jak něco tak skvělého mohlo skončit! Koukala jsem na to každý rok, vždycky u babičky. Tudíž to pro mě má ještě o to znásobenou roušku nostalgie. Pamatuji si, že jedno léto je dokonce opakovali... nemohla jsem se nedívat;-) (10.11.2008)

Tak tohle jsem jako malá milovala...A zrovna nedávno jsme na to narazila opět v televizi...a co nevidím. Zrovna dávali díl, kde soupeřilo Československo, Francie, Itálie a Chorvatsko a k tomu všemu, a to bylo to hlavní, za ČS tam bylo moje rodné město, kde stále bydlím :) Krásné překvapení, když znáte ty lidi v televizi, kteří tam soupeří ve sněhu převlečení za vlky a medvědy :) (04.07.2010)

Jedna z mála kultovních věcí mého dětství a právě jako malý jsem toužil se zůčastnit (ono možná i dnes). Závody v takových hloupostech s originálními rekvizitami a kulisami. Pokaždé jsem se u toho výborně bavil, ale co hlavně... člověk mohl fandit našim v oranžové! -"Republika Čéka!" (28.01.2007)