Casa sulla fungaia, La
Game of Crime, A
Recenze (4)
Dobré hudební téma (jakožto jeden ze základních kamenů úspěchu tohoto filmu), které zesiluje a zvyšuje náladu i napětí z filmu (úvodní píseň od Nini Ross je fakt pecka), a chutné památné finále ve vinném sklepů plném krys, jinak na můj vkus docela spletité (je tu opravdu hodně zvratů během filmu, min.4), ale film má docela dobré tempo, kdy není vyloženě pomalý, tudíž ani moc nenudí, najde se tu pár znepokojujících scén s přihlédnutím ke své době. Atmosféra vystřižená jak z noir filmu také ušla, našly se tu ale jinak i znaky z různých gotických hororů, viz (krom Luganiho sídla a některých typických gotických kulis) třeba samotná přítomnost znetvořeného může (bratra hlavního hrdiny) jehož naříkání se rozléhalo po celém domu, to byly rovněž scény parádně účinné a děsivé. Fanoušci kteří milují tento žánr budou podle mě spokojeni, myslím si že jde o příjemný zážitek i velmi slušný výrobek ve své době které bych přirovnal k filmů jako "Libido", "Delitto allo specchio" nebo "Le notti della violenza". Posuďte kterých ze všech těch pre-giallo je lepší? ()
Rozhovor tří postav z filmu: "- Od té doby, co můj manžel zemřel, byl můj život docela nudný, Lidi, město, vůbec mě to nezajímalo. Tak jsem jenom četla jednu knihu za druhou. - Jaký žánr se vám líbí? - Jaký žánr? Mám ráda všechno, kromě gialli. Nemám ráda všechno to násilí. - Mně se to docela líbí... Možná je to proto, že jsou občas přitažené za vlasy. A také dost naivní. - Máte pravdu. Jsou plné absurdních triků." A přesně takový je tohle poměrně odvázaný ranný giallo. Spíš taková nekrvavá kriminálka, šmrnclá noirem, se špetkou gotického hororu. Ale to finále, to fakt pobaví. ()
Kvalitní a zábavná černobílá nekrvavá italská kriminálka, či pre-giallo, chcete-li. Snad jedině samotný závěr vyzněl úsměvně se svým tak trochu zvláštním Happy endem, ale nikterak to neurazí. Příběh i vztahy mezi postavami jsou patřičně zamotané, hudba znějící v pozadí naprosto padnoucí, zkrátka pro fandy italských krimi filmů by to měl být přijemně strávený čas. Příběh je klasický: je tu bohatý manžel, jeho žena s milencem, ale nakonec nic není takové, jak se zpočátku zdá být... V jedné scéně se vede vtipná a sarkastická debata o giallech - knihách a tvůrci nemohli tušit, že to samé se bude později dát říct i o spoustě natočených giallech, kterým tímto filmem v podstatě pokládali jeden ze základních stavebních kamenů... EDIT - opakované zhlédutí sice pobaví, ale už na 5* to není... ()
Raritné ranné "pregiallo" s atmosférou, ktorá padne na tú dobu ako vyšitá. Už samotný začiatok s dlhým vstupom barových hudobníkov nás navnadí na tú neopakovateľnú atmosféru 60-tych rokov a v podobnom duchu pokračuje celý film. Slušné herecké výkony doplňujú dobre napísaný scenár plný zvratov a nálepku "mysteriózny thriller" splňuje hlavne tajomná postava invalidného muža, ktorý po ťažkej havárii býva v sídle v ktorom sa odohráva väčšina filmu a ktorý vždy začne kričať, keď sa schyľuje k zločinu. Zamotaný príbeh, ktorému nechýba viacnásobná pointa a vyvrcholenie však občas škrípe a preto ani tých zopár logických kopancov nedokážem odpustiť. Už pepuom spomínaný zvláštny" happyend" nevyznie moc presvedčivo a tých zvratov a odhalení je nejako na komornejší príbeh priveľa. Nemôžem však neoceniť tvorcov, ktorý dokázali nakrútiť dosť napínavý thriller bez akejkoľvek nahoty a násilia. Pre talianskych filmárov v neskorších 70-tych rokoch niečo nemysliteľné...:):) ()