Capitu and the Chapter
Recenze (1)
CAPITU A KAPIZOLA. Volnou inpirací filmu je román Dom Casmurro (1899), autor Joaquim Machado de Assís. Příběh je o manželské nevěře. Don Bento je přesvědčen, že jeho milovaná Capitu ho podvádí s jeho nejlepším přítelem. Ale fakt, že příběh je vyprávěn z pohledu Dona Benta může být také vykládán jako manželova obsese, což naznačuje dvojnačnost a otvírá to i odlišnou interpretaci. Právě Bressanemu jde víc o interpretaci než o adaptaci předlohy, je víc zaujat dekonstrukcí vyprávění a tvoří sérii epizod, které vyprávějí příběh nekonvenčním, eliptickým stylem. Pro režiséra je důležitější forma než podklad: "Román má na 190 stranách 150 kapitol. To znamená množství přerušení, která jsem spojil elipsami." Tato struktura mu umožňuje vnést do díla jiné prvky, chce říci mnoho jiného, než co je v původním románu, užívá pro to humor a absurditu jako je třeba tanec bez hudby v odlišném rytmu, aby tak představil buržoasní festival. "Všechno, co má do činění s kulturou a uměním, bylo opuštěno. To znamená absolutní zvrat, něco, co bohužel zažíváme nyní" ....Obsese a žárlivost hrdiny se tu stává příležitostí jak zkoumat meze filmu mezi člověkem a přízrakem, erotikou a anamnézí...(výtah z recenzí)......POPIS: Film sestává z vytříbených obrazů života lepší společnosti kdysi před více než sto lety, mezi barevnými záběry se občas mihnou černobílé nejasné záběry z knihovny, od moře ap. časově neurčené. Vše je rámováno traktátem staršího muže citujícího jména a díla starších brazilských básníků, nahlédneme i do jejich rukopisu. Dialogy mezi postavami a jejich chování (jednání a vztahy ovládá žena) vzdáleně připomene vrcholná Oliveirova díla, avšak pečeť nadsázky a ironie je vlastní Bressanemu, jak ho známe z předchozí tvorby. Ten sám se na konci mihne po prvních titulcích, jak některé scény režíruje, pak utíká po schodech do patra...Dílo může plně pochopit jen vzdělaný Brazilec, nám ostatním nabízí jen nezapomenutelný, nezaměnitelný dojem něčeho básnivě krásného ale neuchopitelného.... ()