Soukromá pustina

Fráze "Když se mají dva rádi, na pohlaví nezáleží" se bere jako vtip. Aly Muritiba tento "vtip" pomalým tempem rozvinul do podoby, která je uvěřitelná; na konci příběhu se divák zamyslí nad zjevnou možností, že se jedná o téma nadčasové, bez geografických i genderových hranic. Velkou zásluhu na tom mají (kromě režie a scénáře) oba hlavní herci - Antonio Sabola a Pedro Fasanaro (ten zde kupodivu není ani uveden), role zvládli s bravurou, která přispěla právě k té důležité uvěřitelnosti. (03.04.2023)

Film o prani a maskulinni tradici v brazilske kulture. Ma ci rict o rigidite genderovych roli. Vysledek pusobi bezne, duchovne, uprimne a mysteriozne. Je tu laska, soucit, empatie. Tempo je pomale. (28.08.2022)

Volně vyprávěný pocitový příběh policisty dočasně uvolněného ze služby. /Film získal v Brazílii Cenu za originální scénář, Cenu publika v Benátkách aj,/ (30.11.2022)

nejsem příznivec ,teda nevyhledávám je,těchto příběhů.Ale tenhle mě zaujal zpracováním.Chvíli trvalo než děj nabral grády.Spíš jsem se zaměřila na postavu Sary- Robsona.Ten kluk je fakt dobrej.Nevím jak to má v reálu ,ale do role dal všechno.Žít v zemi ,kde máte proti sobě církev,chudobu a neutěšené prostředí a s pomíchanou chemií ,musí být velmi těžké.Scénář divákovi nic nevnucuje.Je na něm jestli se bude dívat anebo odejde. (14.04.2023)