Reklama

Reklama

Nepolapitelní mstitelé

  • Sovětský svaz Něulovimyje mstitěli (více)

Obsahy(1)

Bývalý student Valerka, veselý divoký cikán Yashka (Vasiliy Vasilev), osamocený Danka (Viktor Kosykh) a jeho sestra Ksanka (Valentina Kurdyukova) přísahali infiltrovat oddělení náčelníka policie Burnashe (Yefim Kopelyan) a pomstít ho za smrt otce Danka a Ksanky. (sator)

Recenze (13)

Flego odpad!

všechny recenze uživatele

Obludnosť režimu vytvoril prapodivný kvázi - western, kde detskí červení hrdinovia bojujú za ušľachtilé ciele proti bielym kapitalistom. Glorifikácia týchto hrdinov nepozná mieru, po filmárskej stránke je to totálny paškvil, nepodarok. Túžim ten film vidieť ešte raz a z čistej recesie si zaspomínať na zneužité deti v prospech socialistickej propagandy. ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Dobrodružství několika „rudých“ výrostků, kteří likvidují buržoazní lumpy, si bere to nejtypičtější z westernového žánru, všechna klišé, ke kterým se tak vehementně hlásí, okázale hyperbolizuje a gesta i věty drsných a větrem ošlehaných chlapíků z amerických prérií vkládá do postav sotva náctiletých dětí. Ty s ryzím klidem odstřelují "hnusné buržousty", honí se s padouchy na koních, provádějí alotria v saloonech a infiltrují se do nepřátelských band. Zatímco verze z roku 1923 byla ještě tradičně natočená a příběh dostatečně nevybroušený (ačkoliv už tehdy film čerpal z westernového žánru, nebyly jeho neduhy, atributy a klišé ještě tak evidentní), remake z roku 1967 by se dal bez problémů zařadit mezi "guilty pleasure" filmy. Nepolapitelní mstitelé jsou ukázkovým příkladem zvrácení všeho, co představuje klasický western, přičemž nejikoničtější je poslední záběr, v němž čtveřice hrdinů s mlíkem na bradě a rudou hvězdou na čapce vjíždí na koních do vycházejícího slunce (které je ještě MNOHEM větší než v amerických westernech). ____ PS: Je to samozřejmě STRAŠLIVĚ dementní film. :) ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Rodinným filmom by som ho veru nenazval. Hlavnými hrdinami sú teenegeri, ktorí zabíjajú v mene odplaty. Záporákmi sú tu kozáci...aspoň takto ich potrebovala vykresliť sovietska/bolševická propaganda. Spracovanie je trochu neohrabané, ale zato akčné scény sa na svoju dobu celkom vydarili. Hodnotenie: 50% ()

chamonix 

všechny recenze uživatele

V rámci žánru naprostá špička. Někdo tu psal, že „vlna smíchu byla způsobena nikoliv záměrně“. Pokud film vyvolal úsměv, pak naopak splnil záměr tvůrců, neboť režisér zcela účelově angažoval i pár komiků a nakonec jim dal výrazně větší prostor - i s vlastními improvizacemi – než bylo psáno ve scénáři. A oddychové vyznění filmu měly podpořit i ty (zas někým jiným kritizované) „trampolínové, nereálné skoky“. Navíc upřímně - že přeskočí 15 letý kluk zábradlí mně přijde uvěřitelnější než padesátimetrové lety v režii Ang Leeho, či kopy s otočkou v podání Ruby Rose, či Angeliny Jolie. ()

Ťapka 

všechny recenze uživatele

Pamatuju si jen na temné siluety hrdinů, jejichž koně se vzpínali s tím rudým zapadajícím sluncem v pozadí, a na pocit čiré blaženosti. Určitě to byla děsivá blbost, ale v roce 71, kdy mi byl šest, to byl spolu s Šedým pírkem můj absolutní kulťák. A ještě Příběh pravdové lásky, nebo jak se to jmenovalo. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (6)

  • Když Daňka Šus v převleku za atamanského synka brzdí splašené koně, kteří se ženou ulicí na hrající se děti, vše dobře dopadlo a kočár zastavil. Při filmování (naprostou většinu filmu všichni čtyři mstitelé odehráli bez dublu) jednou ale vše nevyšlo takhle dobře, Viťa Kosych upadl a spřežení i s kočárem přes něj přejelo. Naštěstí bez jakýchkoli následků a točilo se dál. (chamonix)
  • Film byl natočen podle románu Pavla Bljachina „Красные дьяволята“ („Rudí ďáblíci“). Je to už druhá adaptace knihy, první film byl podle ní natočen hned po skončení občanské války. V obou filmech byl oproti předloze zaměněn čtvrtý bojovník. Knižní Číňan Ju-ju se v r. 1923 proměnil v černouška Toma Jacksona a v r. 1966 se čtvrtý nepolapitelný změnil z Číňana na cikánského chlapce Jašku. (chamonix)
  • Na natočení tohoto filmu – prvního sovětského „westernu“ – má obrovskou zásluhu úspěch filmu Sedm statečných (1960) v sovětských kinech. Když se rozhodlo, že základem bude příběh románu Pavla Bljachina, odkoupili od vdovy po spisovateli práva za 1 000 rublů a nabídli natočení filmu nejprve režiséru Alexandru Mittovi, ale ten odmítl kvůli práci na jiném filmu. Teprve poté se o režírování sám hlásil Keosajan. (chamonix)

Reklama

Reklama