poster

Kletba hadího údolí

  • Polsko

    Klatwa doliny wezy

  • SK název

    Kliatba hadieho údolia

  • EN název

    Curse of Snakes Valley

Dobrodružný / Sci-Fi

Polsko / Sovětský svaz, 1987, 106 min

Režie:

Marek Piestrak

Komentáře uživatelů k filmu (10)

  • anderson
    ****

    Legenda ponovembrovej kinodistribúcie. Taký "easteuropean indy jones". Prekvapivá je pre mňa informácia z tunajších komentov, že to ČT vraj kedysi odvysielala. To som - a že program poctivo sledujem už takmer 2 desaťročia - nezaznamenal, takže ďakujem za informáciu A.L.E.S. (8.1.2007)(8.1.2008)

  • Rhed
    ****

    Východní obdoba ztracené archy, ovšem bez komediálních prvků a na přísně racionálním základě. Žádné biblické poselství, nýbrž výsadek mimozemské civilizace. Výtečná práce, až na nesnesitelnou Christinu. Měla raději zůstat s užovkou ve sprše, bez ručníku samozřejmě.(17.5.2009)

  • Slartibarkfast
    ***

    Příběh o hledání tajuplného artefaktu, který má snad propůjčit svému majiteli nadlidské schopnosti. Trochu klišé a malinko kombinace Jamese Bonda, Lary Croft a Indiho. Některé scény vyloženě k smíchu, ale jinak v celku slušný počin na svou dobu, i s přihlédnutím na polsko-ruskou produkci. Nejde vyloženě říci, že je to propadák, nebo snad trapas. Naopak se na to dalo koukat s jistým zaujetím. Nevím, zda se ještě někdy uchýlím ke sledování tohoto díla, ale problémy mi to asi činit nebude. 65%(7.2.2011)

  • A.L.E.S.
    *****

    Čtyři léta hledání a konečně úspěch, tento film jsem viděl naposledy před deseti lety a byl jsem v šoku, když jsem jej před krátkou chvílí získal. Od té doby se na něj koukám, když mám čas a podrobně ho studuju. Skutečně jsem netušil, že Poláci a Estonci jsou schopni takového filmu s akcí, artem a napětím, ostatně z blízkého období pochází i populární "Sexmise". I když se jedná o film s prvky hororu z netradiční, polsko-estonsko-vietnamské koprodukce, je opravdu na co se dívat. Překvapením je, že se film odehrává povětšinou ve Francii, místy ve Vietnamu, v titulcích však narazíme na polská, estonská a asijská jména. Kletba hadího údolí, estonsky "Madude oru needus", byla vysílána v době, kdy Česká televize měla tehdy označení ČTV. Více už se film na obrazovky nedostal. Československá televize však namluvila kopii s ruským dabingem. Lze to poznat podle úvodních a závěrečných titulků, které nejsou pravé. Skutečný originál, tedy v polském znění, zní naprosto jinak. Podle prvního dojmu se může zdát, že se jedná o sovětský film. Jenže při bližší pitvě azbuky, pokud máte v ruce ruskou verzi, narazíte na zcela liná jména. Obsah jsem přeložil z polštiny, jelikož v českých záznamech zkrátka neexistuje. Jen později jsem přišel na drobnou chybičku. Napsal jsem, že polský profesor odletí s Travenem a přitom je to obráceně. Traven vylákal profesora, aby mu při cestě do Vietnamu sekundoval. V dabingu z roku 1990 jsme mohli slyšet Michala Pavlatu jako Travena nebo Miroslava Moravce jako Noireta, režii českého znění, což se jinde nedozvíte, měl zkušený K. M. Walló. Film byl ve skutečnosti natočen v roce 1987, premiéru měl o rok později. Co se týká ztvárnění triků, některým jejich provedení bude přinejmenším k smíchu, ale tady jde především o nápady. Pokud se na to někdo podívá, asi nejsměšnější bude člověku připadat konec, kdy letadlo mizí v oblacích. Vypadá to totiž, jako by tenhle primitivní trik byl nakreslen v programu Malování. To samé v situaci, kdy mimozemský genom plyne ven ze schránky. Ovšem velkým protikladem mohou být přístroje, se kterými se ve filmu manipuluje, což je poněkud zvláštní a nezvyklé... Námět podle knihy "Hobby dr. Travena" Roberta Strattona je úžasný a originální, který nemá obdoby, zvláště pro mě je velmi inspirující, na režii spolupracovalo 5 lidí včetně hlavního Marka Piestraka, který si ve filmu zahrál pilota mizejícího letadla společně s dalším režisérem Haiderem Rizvim, který ztvárnil pasažéra letadla letícího do Paříže. Jsou zde přesvědčivé vynikající role hlavních postav, především pak Krzysztofa Kolbergera a Romana Wilhelmiho jako Tarnase a Travena. Pilot Traven se ukáže podivným již na začátku snímku. Dále mě ohromila role žurnalistky Christine, která se - jako příkladný novinář - nezastaví ani před tím, čeho se bojí nejvíce. Děj je v několika chvílích zvratový, protože jsem se ani neodvažoval tušit, jak daná situace skončí. Například Traven, ten sice skončí, jak by si asi každý přál, ale jinak, než by si kdo představoval. Další kapitolou je pak provázející hudba Svena Grunberga, jenž skvěle doplňuje film a dodává patřičnou atmosféru, po důkladné analýze zvuku jsem došel ke zjištění, že na svou dobu mi hudba připadne poměrně moderní. Zvuky elektrických kytar už sice byly slyšet, ale opravdu mě udivuje, že se jejich zvuk, kterého se Grunberg chytil, donesl až na východ. Kletba by si zasloužila svou reprízu na českých televizích, nejlépe s původním dabingem, pokud ovšem ještě existuje, skutečně stojí za zhlédnutí.(18.12.2006)

  • honz
    *****

    Dobrodružný film, který určitě ne náhodou v lecčems připomíná příběhy Indiany Jonese. Narozdíl od filmů o slavném archeologovi je napínavý, vtipné scény jsou skutečně vtipné (ne primitivní či trapné) a má logiku. Ve svém žánru výtečný počin.(14.11.2011)

  • Romadoor
    ****

    Viděl jsem film po 15-ti letech a méně než 4* dát nemohu, i když ta 1* je z nostalgie. V každém případě na svou dobu a místo vzniku neuvěřitelně dobré. I dnes ten film nenudí a je plný dějových zvratů. Neustále se něco děje a přes drobné nepochopitelnosti (spoiler! např. mnich nejdřív nevraždí i když by to bylo nejjednoduší, potom z ničeho nic někoho zabije a amforu nevezme.....tu vezme omylem profesor, kterého Christine zradí ačkoliv nemohla mít jistotu, že amforu vezme...) se mi to moc líbilo. Včetně scenérií, úsměvných triků a Christine, která během výpravy vypadá opravdu úžasně a na konci mě ještě překvapila změnou novinářky v agentku se špetkou citu....pro mě exotičtější, tajemnější a tím i lepší než takový Indy. Pátý khuman.....(29.10.2008)

  • Stejšn
    ***

    No, děj tohohle filmu je velice hloupoučký a přímočarý, o nelogičnosti tu není nouze. Triky byly out už ve své době, takže dneska působí opravdu hodně směšně. Přesto se to jednou vidět dá, ale jen když se hodně nudíte. Je to takový typický film, o kterém byste řekli že ho točili rusové nebo poláci. Viděl jsem ho asi jako desetiletý (a pak až dneska) a tenkrát se mi to jakž takž líbilo, čímž je jasné, na jakou skupinu diváků je snímek zacílený. Co musím ohodnotit kladně jsou lokace - ať už v džungli, chrámu nebo i Paříži (je to polsko-sovětská koprodukce!) no a odvaha něco takového natočit. Hlavní hrdina je podobný Terrenci Hillovi, další hrdina (později padouch) Michaelu Ironsidemu. Český dabing namluvili klasici - Zahajský, Moravec, Fišer a další. Jedna hvězdička navíc za plejádu osmibitových Commodorů ke konci filmu a kozy hlavní hrdinky ve sprše.(2.7.2009)

  • Wlashack
    *****

    Tohle je pro mě jeden z nejsilnějších filmových zážitků z dětství. Když jsem ho tehdy jako dítě v kině roku 1991 viděl, byl jsem jím uchvácen. Dodnes si živě pamatuji i s dabingem scény, jako například procházení chrámem (lasery),objevení sarkofágu a amfory, nebo její otevření a následnou mutaci v mimozemšťana. S odstupem času (díky A.L.E.S.i) kouzlo fimlu kupodivu zůstává. Originální námět a dobrá hudba perfektně vyvažují opravdu slabé triky (omluvitelné dobou a zemí vzniku) a místy slabší herecké výkony. Dal bych čtyři, ale z nostalgie tu pátou nechat musím.(23.11.2007)

  • antragus
    **

    Předně přiznám, že filmy typu Indy nejsou zrovna z těch, na které bych nocoval před kinem, abych je viděl mezi prvními diváky. Ovšem při rusko-polském spojení se neubráním pozvednutému obočí, sarkastickému úsměvu a zvědavosti, co to vlastně bude. A světe div se, první dvě třetiny běží v klasických intencích žánru bez překvápek, ale i bez výraznějších kiksů, což potěší (nebudeme si zastírat, že co je u megarozpočtové americké produkce samozřejmost, to nemusí úplně fungovat u tehdy ještě východního bloku). Kdyby to takhle proběhlo celé, asi bych tam narval čtyři kousky. Poslední třetinu jsem měl ale neodbytný pocit, že si někdo něčeho pořádně šlehnul… A pravděpodobně tak učinil celý štáb. Z časoprostorových důvodů vzniku filmu nebudu kritizovat předpotopní efekty i masky. Ale jsou tam i logické chyby, u kterých by jedna nepříliš geniální námitka stačila na pohřeb celého díla. Jedna do očí bijící věc za všechny: všimli jste si, že profesůrek nosil půlku filmu brejličky až do doby, kdy je utopil v katakombách? A že je pak ani nepotřeboval. Že je nenajde někde v Asii viset na stromě, to chápu. Ale on si je frajer evidentně neobstarával ani po návratu do Francie, kde v poslední scéně skáče jako kamzík, a to, světe div se, dokonce bez nich. Je pravda, že už není ukázáno, do čeho doskočil… Podobná logika funguje i při rozklíčování a závěru zápletky a celá zmíněná poslední třetina tak film degraduje z pozice konkurenceschopné některým západním produkcím v žánru na pozici minimálně u mě dvouhvězdovou, tedy někam těsně před totální kravinu. Ostatním doporučuji, nikoli z mé vrozené škodolibosti, ale především proto, že uvidí kus filmové historie, můžou hledat další chyby, které jsem tu úmyslně zamlčel, a vlastně se tak i nechtěně bavit.(8.3.2011)

  • route60
    ****

    Před mnoha léty jsem na to byl v kině a vůbec se nejedná o špatný film, triky jsou horší ale to vůbec nevadí a slušný český dabing s M.Moravcem či M.Pavlatou dáva jednu hvězdu navíc.(14.3.2012)