Iluze cestuje tramvají
-
Ilusión viaja en tranvía, La
-
Illusion Travels by Streetcar
Komedie
Mexiko, 1954, 90 min
Režie:
Luis BuñuelHrají:
Lilia PradoObsah
-
Tramvaj číslo 133 je určena k vyřazení z provozu. Noc před tím, než k němu dojde, vydají se s ní dva přiopilí pracovníci dopravní společnosti (Carlos Navarro a Fernando Soto) na poslední nostalgickou cestu. Společně s nimi poznáváme soudobé Mexico City, jeho obyvatele a jejich problémy, převážně pramenící ze sociální stratifikace společnosti. (Matty)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Matty
Jako by Buñuel objevoval hloubku obrazu. Množství záběrů komponovaných do hloubky, nikoli na šířku, nachází své opodstatnění v příslušnosti Iluze mezi road movie. Poměrně zvláštní, neboť na prostor jednoho (velko)města omezené road movie. Cestující dvojice, proporčně odpovídající dvojici z grotesky, potkává během dvou dnů vzorek mexické společnosti v období alemanismu, v období nevyhnutelné modernizace. Církev, buržoazie, tvrdá práce, nízký plat. Buñuel je kritický, ale vyjma úvodního komentáře málo ironický. V podstatě jde o jeho film nejvíce spjatý s Mexikem. Bez hlubších znalosti politického kontextu si jej zřejmě moc neužijete, spíše jen tak – stejně jako já – přečkáte. 55%(20.8.2011)
-
sid90
Keď sa ožerete a spravíte nejakú hlúposť, tak to treba po tom aj odčiniť. A tento film podáva jeden zaujímavý príklad takejto situácie. Vcelku dobre sa na to pozerá, je to aj dosť zábavné a má to spád. Ani pri tomto filme si Bunuel neodpustil zabrdanie do Cirkvi. Na konci samozrejme happy end, charakteristický myslím, pre všetky bunuelove mexické komédie.(9.5.2010)
-
d-fens
ocenenia : MFF Mar del Plata 1954 (nesúťažný prvý ročník festivalu) - oficiálny výber(12.3.2010)
-
790511
Co může být pro oko šotoušovo lepší, než film, odehrávající se téměř celý na palubě tramvaje? Trampoty s "ukradenou" tramvají sice moc surrealistické nejsou, zato se setkáme s postavičkami, které jsou pro mnohý provoz městské dopravy přímo archetypální. Je to například řidič, citově spjatý se svým vozem, muž z vrátnice, penzionovaný tramvaják, který nemá na práci nic jiného, než cepovat své mladší soukmenovce, či lidé z vedení podniku.(23.8.2008)