Sette scialli di seta gialla

Pastore celkem zdařile kopíruje slavnější a schopnější režiséry jako jsou Argento a Fulci, na kterého se dokonce sám odkazuje. Steffen hraje pianistu, který ve filmu skládá hudbu k Fulcimu giallu Lizard in a womans skin. A ta inspirace je rozhodně vidět. Samotným koncem Fulciho v brutalitě a hnusu ve své době dokonce předčil, poslední scéna dosahuje extrému a atmosféry jako mělo pozdější Fulciho ultrabrutalní giallo New York Ripper, jinak režijně Fulciho formátu bohužel nedosahuje. Má svoje momenty, ale slabých míst není málo. Hlavní nápad k uskutečnění vražd je úžasně záhadný, scénář rovněž solidní, Steffen jako slepý pianista uvěřitelný. Moje hlavní výtky mohou tedy mířit jen právě na režii, která je prostě jen průměrná. (12.05.2020)

Štandartné (lepšie) Giallo s kvalitným psych-rockovým soundtrackom plním kyselinovej gitary. V podstate okolo mdlého príbehu slepého hudobného skladateľa, ktorý so svojimi schopnosťami nachádza mŕtvoly vždy skoršie ako mrzutý inšpektor, je pozliepané to všetko čo robí s Gialla dobré Giallo, ako napríklad........ Úžasná kamera so zábermi za ktoré by sa nehanbili Argento ani Bava. Vrah s britvou a čiernymi rukavicami. Vrážd tu síce nie je mnoho ale tie ktoré sa dejú počas násilných momentov sú brutálne morbídne. Vraždy ktoré sa nedejú v násilných momentoch, predstavte si sú tu také, majú tiež čo do seba. Pretože vražedným nástrojom sa tu stáva mačka, ktorú vrah hodí do obete a tá ju s jedovatými pazúrikmi poškriabe načo obet zomrie takmer okamžite. Dej bol pekne zamotaný, tak ako to mám rád. A v podstate tomu nič nechýbalo ale herci ani postavy ma vôbec nezaujali, aj keď tu neprevažovala nuda a finále bolo viac než dobré na 4* to pre mňa nebolo. Na to som už videl priveľa lepších filmov s touto tematikou. Ale ako hovorím spokojnosť. Jeden s tých lepších raritných kúskov. 3,5* (02.07.2014)

Ženy sú krásne, postsynchrony hrozné, dialógy debilné, vraždy krvavé (najmä tá posledná!) a koniec, ako sa patrí, riadne vypečený a ešte aj krkolomne nakrútený. Aj keď sa tu v komentároch spomínajú Argento i Bava, nenechajte sa zmiasť, vizuálne je to tretia liga. Po solídnej prvej polhodinke to začne byť dosť ukecané, ale záver je výdatný. Len pre veľkých fanúšikov gialla. (10.11.2020)

Docela standardní, ale dnes již zcela zapomenuté giallo od málo známého režiséra, které by ale rozhodně zasloužilo nějakou tu reedici, protože kvalita obrazu byla hrozná. Děj filmu je tentokráte situován do Dánska (město Kodaň), do oblasti módy a modelek, pokolikáté už? Ale na tom není nic špatného, tam se to vždy hemží velmi pěknými dívkami, a to je jeden z pevných základů pro tento subžánr. Slepý pianista (dobrý Anthony Steffen), jehož přítelkyně byla první obětí neznámého zločince, je v centru vyšetřování a na stopě vrahovi poté, co policie se ukáže býti neschopná! Tajemný typický giallo oděný zabiják, řetězec vražd, kdy se relativně přitvrzuje na násilí, metoda je opravdu zvláštní a spíše směšná (černá kočka a s tlapou namočenou v jedu!) a, jak už to bývá, velké množství falešných stop a různých spletitostí podél celého výkresu, než se film přehoupne do finále. Spiknutí obsahuje i složky jako lesbismus, vvydírání, cizoložství, drogy, nechybí samozřejmě ani nějaká ta nahota. Film se obešel bez velkých hvězd, největší hvězda Sylvia Koscina si zde moc nezahrála. Toto giallo je ovlivněno ranými díly Maria Bavy, ale třeba i Argentem, nezapomenutelná finální sprchová scéna vraždy (mimochodem jedna z nejlepších grafických, dá se říct, že i částečně gore scén, které jsem v žánru kdy viděl, poprávu bych ji zařadil do první desítky těch nejodpornějších a nejhrubějších) zase Hitchcockem. Celá scéna pak dostatečně nahrazuje předchozí nedostatek krve. Podobné filmy; "La Tarantola dal ventre nero", "Blood and Black Lace", "Hatchet for the Honeymoon", "Cat O'Nine Tails", "Bird with the Crystal Plumage", "La Dama Rossa Uccide Sette Volte", "Suspiria" atd. (02.10.2010)

Chcete vidět to nejlepší z Bavi a Argenta v jednom filmu? Pak neváhejte ani minutu a dejte si giallo "Zločiny černé kočky". Zažijete tak pravé a nefalšované sedmdesátkové giallo, které stejnou měrou těží jak z Sei donne per l'assassino tak i ze L' Uccello dalle piume di cristallo. Příběh jde přesně ve stopách zmiňovaného Bavova klenotu. Na malou, ale v celku úspěšnou firmičku, která šije šaty a pořádá modní přehlídky, dostane zálusk maskovaný vrah, který začne kuchat jejich modelky. Nastává tak klasické, ale dle mého názoru nejlepší giallo schéma, které použil prvně právě otec žánru, slavný Mário Bava. Stylem, pojetím, atmosférou a detailními vraždami zase Sergio Pastore jemně odkazuje na Argenta, který rok před tím uvedl svého "Ptáka". Tvůrci tak sice pouze opisují od nejlepších, ale dělají to s takovou grácí, že úplný závěr filmu s "překvapivou" pointou a jednou luxusní vraždou mě málem dohnal k hodnocení nejvyššímu. Dávám prozatím 4,5* a věřím tomu, že až uvidím film v lepší kvalitě, šáhnu po hodnocením nejvyšším. (29.05.2010)