Kousek nebe

málo dialogů-  což je zřejmě dáno tím,že režisér pracoval s více neherci. Buď se budou hejbat ,anebo mluvit.Obojí by asi v celovečerním filmu bylo dosti náročné..Na rozdíl od kina jsem si na ovladači děj posunula dopředu.Ty dlouhé ,nic neříkající záběry už trhaly žíly. Nevzpomínám si ,kdy jsem viděla německý film takhle ukazující těžký život vysoko v strmých horách, Kdy Marco při milování v přírodě s Annou skoro stáli. Film se vymykal z řady proto,že ostatní filmy s podobnou tématikou byly spíš jak reklama turistické kanceláře.Anna je vevztahu podrobena zkoušce ,kterou žádná máma nechce zažít.Ale zachová si chladnou hlavu... (01.04.2024)

V jednoduchosti je krása, ktorú Michael Koch previedol na filmové plátno a nemusel sa ani veľmi unúvať nad vymýšľaním nadmerne zložitej dejovej linky. Práve naopak. Pomerne jednoduchý dej je tu vyobrazený klasicky artovým štýlom, ktorý ale nenudí a divák si určite príde na svoje. Vzťahy, jednoduchý život a nádherná príroda na pozadí jednej tragédie. Otázkou stále ostáva tá nepochopiteľne dlhá stopáž filmu miestami vyplnená nekonečnou prázdnotou, ale to už je o inej diskusii. 75 % (20.06.2023)

Festivalová deprese, jak se patří. V dlouhých, statických a často informačně neuspokojivých záběrech vidíme rakouský venkov, fotogenický i krutý zároveň. V tomto prostředí se ocitá cizinec, obalený tukem, svaly a dobrosrdečností, což zaujme místní svobodnou matku. Ta pracuje jako pošťačka i servírka, stará se o malou dceru a stejně jako u většiny ostatních obyvatel odlehlé alpské vesnice je i její život určován ročními obdobími. Postupem času však do spokojeného vztahu zasáhne mužova nemoc a snímek se tak dostává do poloh Hanekeho Lásky či Trierova Prolomit vlny. Stejně jako o horskou půdu je potřeba pečovat i o vlastní mysl: Smířit se s existencí obřích nepohyblivých balvanů, tu a tam přemístit menší kamínky, které překáží, a dávat si pozor na sesuvy půdy. Koloběh života hospodářských zvířat navíc člověku dává každodenní perspektivu nevyhnutelné smrti. I v těchto omezených, a přitom stále dostatek prostoru umožňujících podmínkách (jak podtrhuje i zúžený obraz) však lze zažít lásku. Náročná podívaná se spoustou prchavých záběrů z venkovského života se divákovi odmění emočně drtivým závěrem. Není zač. (05.07.2022)

Dlouhé, centrálně koncipované, převážně statické záběry, ze kterých je složeno tohle drama, dávají divákovi cítit, jak je film dlouhý (i já bych ho bral kratší). Ale jinak je tu pečlivě vykreslené a vyobrazené drama nejen o lásce, nemoci a těžkostech života pod alpskými velikány. A aby to nebyla až taková depka, je tu patnáctičlenný uniformovaný antický chór, který mě poprvé nachytal nepřipraveného, ale rozhodně doporučuji věnovat pozornost tomu, co zpívá. Je to pro děj důležité. (10.07.2022)

Toto je presne ten typ filmu, ktorý na konci nechá vo mne víriť nezodpovedané otázky. Navyše som bol počas jeho sledovania niekoľkokrát pekne našponovaný. Dlhé, statické zábery mám osobne rád, ale niekoho to môže brutálne nudiť a snímku nedocení tak, ako ja. Pre mňa to bol slušný zážitok, ktorý vo mne vyvolával okrem iného i pocity ako vysrať sa na toto všetko tu a odísť žiť do hôr, pásť kravy, alebo ovce a nájsť si tam oddanú, milujúcu sedliačku, ktorá ráno roznáša poštu a večer točí pivo v krčme. (16.09.2023)