Clark
VOD (1)
Epizody(6)
-
Nikdy mi nešlo být nejlepší z nejlepších, a tak jsem se rozhodl být nejlepší z nejhorších (E01)
-
Všechno automaticky dělám přesně naopak než ostatní (E02)
-
Jsem pro ně tak trochu Pippi dlouhá punčocha a Al Capone v jednom (E03)
-
A párty může začít! (E04)
-
Proč bych chodil do práce? Na takový kraviny nemám čas a navíc bych kvůli tomu přišel o spoustu zábavy (E05)
-
Přečetl jsem všechny knížky, co kdy kdo napsal, a ještě pár dalších (E06)
Obsahy(1)
Neuvěřitelný příběh Clarka Olofssona – nejznámějšího švédského gangstera, jehož nechvalně proslulé zločiny daly vzniknout pojmu „Stockholmský syndrom“. (Netflix)
Videa (2)
Recenze (38)
Švédsku produkciu mám čoraz radšej a Skarsgård už je akosi zárukou kvality. Ako sa píše už na začiatku každého dielu, je založený "na pravde a na lži". Neviem síce, v akom pomere a pri excentrickom a oportunistickom hlavnom hrdinovi som si tú otázku kládol viackrát, pozeralo sa na to ale dobre. Postavy boli uveriteľné a výkony zahrané dobre; hlavný hrdina s nimi však zaobchádzal ako s kusom oblečenia - použil ich pre svoju potrebu a až mu prestali vyhovovať, odhodil ich a pokračoval ďalej. ()
Bez potlesku. Plusy: Krásné retro a dobře zahraná role. Mínusy: Nejsem moc příznivcem vyprávěných příběhů, i když výjimka se najde. Dále postava, která jde 6 hodin na nervy. Já vím, za to nemůže film, to ten Clark. Ale je tak úporný, že i film působí jako oslava jeho osoby. Tolik k seriálu. Ke Clarkovi jen to, že to je sebestředný a neuvěřitelný kretén, kterému nějakým řízením osudu pořád všechno vycházelo. Malinkatý tupý mozeček zděděný zřejmě po rodičích, kteří byli také super kreténi. To dětství jsem mu teda nepřál. Za tu dospělost si ovšem zasloužil, aby ho někdo někdy odpravil. Jo, a taky měl schopnost potkávat samé extrémě hloupé slepice. Existuje spousta filmů, kde divák fandí zločinci, ať už plně, nebo částečně, nebo dočasně. Ale tady? Taky jsem zde nenašel odkaz, že existuje film o události s vyloupením Centrální stockholmské banky "Stockholm", případně "Stockholmský syndrom" z roku 2018. ()
Velmi působivé a lze říci, že už konečně chápu, komu jsou věnovány hodnoty. Tak teď ještě v podobném duchu pojmout Heinricha Himmlera, Freda a Rosemary Westovy, hodně velkou naději má i Salvador Ramos. Měl bych jedno velké přání - aby byly zrušeny veškeré banky. Co by pak onen úžasný, charismatický a jedinečný Clark dělal? ()
Chcel som si to pozrieť len preto že to je miniséria, ktorá nebude ďalej pokračovať, takže by som sa nenaviazal na ďalší nekonečný seriál. A dosť ma to prekvapilo. Nečakal som od toho takú pecku. Dej je o Clarkovi Olofssonovi, ktorý nemal najlepšie detstvo a už ako mladý dospelý začal s kriminálnym životom. Do každej druhej sa zamiloval a potom zdrhol. Dostal sa do basy a potom zdrhol. Celý seriál je o tom ako zdrhá či už pred milenkami, policajtami, povinnosťami a každá epizóda sa zdá byť takmer rovnaká. A to je tá pointa. Epizódy sú len cykly, ktoré titulkami končia a názvom epizódy začínajú. Seriál hlavne ukazuje, že človek sa nikdy nezmení. Postavy sú užasne napísane. Dobre možno nie až tak, ale sú dobré, charakteristické a po 2 epizódach sa stanu „ikonické“. A ten audivizual.... WAU. Počas celého seriálu sa striedajú scény, ktoré sú skoro až presaturované, scény s 3:4 formátom a šumom s vadou obrazu ako z 70tok, viac pochmúrne scény s menej saturácie a čiernobiele flashbacky. A strih je tiež vynikajúci. Ten diváka niekedy vytrhne z predchádzajúcej scény až ho to trochu šokuje. Alebo scény s alkoholom a drogami sú tiež rýchlo a úžasne strihnuté. Jednoducho kombinácia strihu s audiom tu pracuje na jednotku. Pennywise v hlavnej roli je vynikajúci aj keď síce cz dabing trochu uberal tak veľa z toho prekladu ma pobavilo. Scenár, réžia, herecké výkony, strih a audiovizuál tvoria dokopy najlepší miniseriál aký som kedy videl a som rád, že moje hodnotenie poslednej epizódy ju posunulo z modrých čísel do červených. ()
Galerie (113)
Photo © Netflix
Zajímavosti (1)
- V seriálu je uvedeno, že pojem „Stockholmský syndrom“ vznikl podle Clarka Olofssona (Bill Skarsgård). Ve skutečnosti „Stockholmský syndrom“ vychází z případu přepadení banky v centru švédské metropole z 23. srpna 1973. Do pobočky Kreditbanky na náměstí Norrmalmstorg vtrhl dvaatřicetiletý Jan-Erik Olsson a zajal čtyři zaměstnance. Jedna z rukojmích, třiadvacetiletá Kristin Enmarková, si během šesti dnů v zajetí utvořila s jedním z kriminálníků silné pouto. Později uvedla: „Hledat v takové situaci vzájemné porozumění není zas až tak divné, je to strategie přežití. Několikrát jsme se sešli. Poznala jsem jeho rodinu a on moji.“ (cmenda)
Poslední dobou se mi často stává, že dokoukám nějakej ten seriál o němž napíšu nějakou tu recenzi a oni ty paka pak natočej druhou a někdy i více sérií, čímž ztrácí má recenze smysl, jelikož popisuji vlastně jenom tu první sérii. To se asi naštěstí nestane u tohoto švédského seriálu, jelikož zde bylo vše řečeno a vše bylo řádně ukončeno a jelikož se jedná o životopisný snímek, tak myslím, že už druhá série nebude, s čímž souhlasím s názorem uživatele NorseSword24. Ale nikdy neříkej nikdy!!! V tomto seriálu se podíváme na jednu švédskou celebritu, která se nechvalně proslavila tím, že více než půlku života strávila za mřížemi a stejně jako my máme svého Kájínka, v Americe mají své Al Capony a Bonnie a Clydey, ve Francii své Jacquese Mesriny, tak ve Švédsku mají svého Clarka Olofssona, který se proslavil tím, že je s ním spjat pojem Stockholmský syndrom. Ale začnu pěkně od začátku, kdy je nám představen životní příběh tohoto rebelujícího Don Juana o kterém by se dalo říci, že na něj platí přísloví, že osobnost člověka se vytváří od dětství a to zejména fakt, že každý jedinec se v dospělosti chová tak, jak byl vychován a v jakém rodinném a školním prostředí se pohyboval. Náš hrdina si už od dětství prošel mnoha životními eskapádami, ve kterých hráli hlavní roli jeho rodiče, kteří holdovali alkoholu a kteří svými tragikomickými výstupy nechtěně předurčili budoucí cestičku tohoto kriminálníka. Tento příběh je nám podáván, jak šel čas a my si postupně děláme obrázek o tomto komediantovi, který se držel hesla Užívej si, dokud to jde a který vlastně neměl nikdy svůj domov, tedy kromě toho vězení a jak sám říkal pokaždé, když se vracel do tohoto ústavu„Všude dobře, doma nejlíp". Ano, byl to vlastně jeho domov, jelikož tam strávil více než polovinu života. A i když se pyšnil tím, že nikdy nepracoval, tak pozornější diváci si mohli všimnout, že to minimálně ve dvou případech nebyla pravda. Ono, když se to tak vezme, tak hodně věcí zde bylo přikresleno a realita byla jiná, ale to asi bylo tím, že tvůrci čerpali z autobiografie, která se jmenovala„Co se sakra stalo?" Našeho hrdinu zajímali jen tři věci. Za prvé prachy, za druhé zábava a za třetí něžné pohlaví!!! To třetí ho proslavilo v již zmiňovaném Stockholmském syndromu, kdy se do něj zamilovala jedna z rukojmí bankovní loupeže, při kterém asistoval Švédské policii a samotnému tehdejšímu švédskému předsedovi vlády Olofu Palmovi. Jelikož jsem se rozhodl, že budu psát slušně, tak napíšu, že Clark byl holkař a že kromě šesti dětí, které mu běhají po světě jich možná běhá po světě daleko víc, protože tam, kde se objevil, tam si i vrznul. Co se týče hereckých výkonů, tak musím vyzdvihnout herecký projev Billa Skarsgårda, který si natáčení asi dost užíval a jehož výkon byl dosti přesvědčivý a jehož podoba s reálným Clarkem Olofssonem byla neskutečná. Příběh je vyprávěn zábavnou formou a i když měl Clark asi jisté sociopatické sklony a k jedinému ke komu vzhlížel byl on sám, tak po dokoukání tohoto dobrodružství to ve mně zanechalo pozitivní dojem a proto dávám zasloužených 80%. () (méně) (více)