Karetní hráč

Tento film som odkladal roky a to kvôli prečítaní obsahu, ktorý ma vobec nezaujal. Ale vedel som, že raz si toto Argentove dielko budem chcieť pozrieť a práve teraz nastal ten správny čas. Ja netvrdím, že je to nejaký zázrak, ale videl som od Argenta toho už veľa a tak u mna sa až o takú tragédiu nejedná. Mne menej ako tento sadli, napríklad taký Vrah prichádza v noci alebo Čierne okuliare. Film celkom v pohode ubieha a aj keď sa vrah dá uhádnuť o dosť skôr, tak film ma dosť svižne tempo a to si vždy cením, žiadna zívačka z mojej strany nehrozila. Ide i o dosť originálny námet a aj keď to pán režisér mohol viac zdramatizovať, tak niektoré sceny mali hustú atmosféru i vypätie. Ako som už napísal, že sa nejedna o Argentov skvost, tak podľa mna sa nejedna ani o prepadák, slabé 3*. (18.07.2023)

Jak už jsem kdesi napsal-Argento zestárl a vyměkl. Il Cartaio je toho vcelku výmluvným důkazem. Ale pozor, přesto se podařilo vytvořit nic víc, ale rozhodně také nic míň než lehce nadprůměrné giallo (s několika povedenými argentovskými chuťovkami). Za jednoznačně potěšující považuji také mnohem méně "haprující" logiku děje, než tomu bylo u předchozího mistrova kousku Non ho sonno. Lepší 3* (17.08.2006)

Dario Argento je neodmysliteľnou súčasťou v rebríčku mojich najobľúbenejších režisérov. Silne ovplyvnil môj filmový vkus predovšetkým svojim triom famóznych snímkov "Phenomena", "Suspiria" a "Inferno". Získal si môj obdiv a rešpekt, ktorý mi nedovolí prvoplánovo kritizovať ani jeho ďalšie filmovové diela. Tento Talian ešte nepatrí do starého železa. Je to režisér a scenárista, na ktorého proste nedám dopustiť. Na rozdiel od niektorých tunajších užívateľov som okúzlený aj jeho neskoršou tvorbou z nového milénia, do ktorej spadá aj titul "Kartový hráč" (Il cartaio) z roku 2004. Nie je to síce taká pecka ako jeho staršie diela, ale moje očakávania maestro Argento splnil. Pre niekoho je to podpriemerný krimi thriller, no pre mňa to je veľmi obstojné talianske retro giallo. *** (15.07.2023)

I mistr tesař se někdy utne. Televizním lookem postižený thriller s nádechem dávno mrtvého gialla nemá téměř nic, za co by se dal pochválit. Svou práci na výbornou odvedl snad jen výtvarník a gumové mrtvoly vypadaly skutečně odporně. Přímo utrpením byl prachbídný scénář, který si v mnoha ohledech nezadá s muzikálem ze života současné vesnice v Trháku pana Podskalského, jen s tím rozdílem, že Argento to myslel smrtelně vážně. Vraždy se většinou odehrávaly zcela mimo záběr kamery a simulace hrůzy pomocí řevu obětí z obrazovky monitoru počítače byla spíš otravná. Jediným světlejším okamžikem, hořce připomínajícím trochu zašlou slávu páně režiséra, byla vynikající scéna návštěvy doupěte vrahova. Bohužel však byla jedinou atmosférickou lahůdkou v krámě s prošlým zbožím. Co se dá dělat, první dvojka pro mého filmového kouzelníka number one. (11.12.2015)

Taková hodně slabá detektivka, u které se mně ani nechce věřit, že za ní stojí Dario Argento. Ano, je tady jedna blijící mrtvola, která má natlakovanou trávící soustavu na minimálně 5 atmosfér :-), ale jinak je nám vyprávěn podprůměrný příběh, který nás má přesvědčit o tom, že hraní pokeru přes internet je tak intelektuálně náročná záležitost, že ji není schopno pochopit ani veškeré osazenstvo římského oddělení vražd :-). (20.02.2005)