Bělaja zemlja

V bytě jednoho mnichovského lékaře se objevil jakýsi novinář a nabízí mu příběh konce života jeho otce. Tento příběh ale bude líčit Herr Rittera zcela jinak, než jak si ho pamatuje jeho syn, nepůjde jen o milujícího otce a mírumilovného a apolitického vědce.
Ta historie začíná v roce 1942 na jednom kousku pevniny tak ztraceném na dalekém severu, že i na mapách byl pojmenovaný pouze jako Bezejmenný ostrov. Zde na mině ztroskotala sovětská loď, z níž se zachránil jen inženýr Okulič (Paul Butkevič). Přežil, ale padl do zajetí malého německého oddílu. V těchto zeměpisných šířkách by něco takového nikdo nečekal a konec konců tu také jsou tajně. Rusa chtěli zprvu okamžitě zlikvidovat, ale na poslední chvíli se Oberleutnant Ritter rozhodl, že ho nejdříve dopraví na základnu. Bohužel pro Němce se však během transportu zajatec dostal z pout a do německého tábora přivezl naopak svázaného důstojníka. Na základně začíná být sovětskému námořníkovi jasné, že ztroskotání nebyla náhoda a i Ritter mu nakonec potvrdil, že to celé je skutečně akce Abwehru k sabotování námořní dopravy – operace Holzauge.
Teď, když převzal velení, je Alexander Okulič pevně rozhodnut se i se svým zajatcem dostat na sovětskou předválečnou meteorologickou základnu vzdálenou 200 kilometrů. Před oběma je dlouhé putování v bílé pustině, v zimě a mrazivém větru, které prodlužuje driftující led, během něhož nejprve dochází palivo pro vařič a později i potraviny a ostatní zásoby. Drama plné oboustranné nedůvěry vyvrcholí po třiceti dnech, když Němec, jehož prvotní nenávist postupně otupila závislost jednoho na druhém, spatřil sovětský tábor... (chamonix)