Sofiin svět

Jaký je smysl života? Byla dřív slepice nebo vejce? Proč jsou všichni koně stejní? Ve filmu chybí oproti knize spousta skvělých myšlenek..doporučuju začíst se. Kniha u mě má 100%, film 75 - samozřejmě, nemůžeme upéct ve dvou různých formách jednu a tu samou buchtu ;o) Po několika dnech, co jsem film shlédl, jsem zjistil, že Sofiin svět má ještě jednu, obsáhlejší verzi..vychází celkem na dva 1,5hod. filmy a je v něm mnohem, mnohem víc. V databázi vedené jako seriál Sofies verden.. (19.08.2009)

Opěvovanou knižní předlohu jsem nečetla, ale film na mě zapůsobil jako milý způsob, jak přiblížit dospívajícím svět filosofie a historie. Hodně povedené bylo ztvárnění renesance, trochu mě zamrzelo, že mýty a pohádky zde byly jen povrchně zmíněny a hodně mě zamrzelo zjevné levicové zaměření autora (kapitola o ruské revoluci). Doufám, že moje dcera bude jednou tak zvídavá jako Sofie. (24.11.2011)

Já jsem byl překvapen, když jsem zjistil, že podle Gaarderovy knihy byl natočen film. Říkal jsem si: to přece nejde, dějiny filozofie natočit nejdou a ten rámcový příběh, který je dosti krkolomný a jen s přimhouřením obou očí uvěřitelný také nevypadá na to, že by byl dost nosný pro zajímavý film. A zjistil jsem, že jsem si to myslel dobře. O filosofii jsme se nedozvěděli vůbec nic, jeden herec převlečený za Sokrata to prostě nevytrhne, a příběh Sofie byl pouze podivným sledem někdy doslova neuvěřitelných výjevů. Knize bych při tomto druhu pětihvězdičkového hodnocení dal čtyři hvězdičky, film se mi ovšem nelíbil vůbec. (12.05.2010)

Pokud by se jednalo čistě o film dám *****. Ale protože je to na motivy mé velmi oblíbené knihy, mám pocit, že jsem shlédnul akt prznitelství. Co je v knize podáno úchvatným myšlenkovým způsobem, je ve filmu pokulhávající. Dějiny filosofie se holt dají těžko zfilmovat. Ale dávám klobouk dolů, tvůrcům filmu se to jakž-takž povedlo. Můj pocit zprznění ovšem přetrvává. (02.11.2009)

Gaarderova kniha Sofiin svět je nádherným důkazem toho, že filosofie nemusí být podávána jen formou suchých přednášek a cvičení. Zpracovat tuto látku filmově je úkol pravdaže těžký, protože nemáte absolutně šanci pojmout myšlenky jednotlivých filosofů tak, aby byla zachována pravidla filmové formy. Z exkurzu po myšlenkách filosofů se tak nakonec stal slepenec, ve kterém se divák nedozví prakticky nic až na pár nejzákladnějších úsečně podaných tezí. Je pochopitelné, že je třeba krátit a ředit, ale úplně zabít Aristotela a Kanta se neodpouští. Daleko více by Sofii slušel seriálový formát, kde by výlety do jednotlivých historických období nebyly v takovém kontrastu ke zbytečně natáhnuté renesanční exkurzi. Tenhle film tak slouží spíš jako reklama na knižní verzi, přičemž se mu alespoň daří působit v emoční rovině. A za cokoliv, co se snaží divákům zprostředkovat filosofii, nejkrásnější a nejúžasnější nauku o světě, bychom měli být rádi. (1 046., 12. III. 2015) (14.03.2015)