Božské děti

Filmy zo stredného východu sa mi zdajú šablonovito robené a tým pádom už opozerané. Stavajú na 1. pre západniara neopozeranom prostredí 2. intímnej osobnej dráme (kameňovanie, nášľapné míny, medzietnická nenaplnená láska, tu strata topánok), 3. na slabom hrdinovi s ktorým divák súcití (ženy, deti). Tie filmy samy osebe sú dobré, ale po piatich kúskoch sa vám táto filmová kuchyňa už preje. (10.05.2010)

Tak obyčajné, tak jednoduché, že je to na 3 hviezdy ako stvorené. No je to veľká výpoveď o dobe, v ktorej žijeme, ten každodenný zápas o život, to prežívanie. Väčšina sveta má podobné problémy, takže pre mnohých to môže byť akurát zrkadlo, no zážitok z toho bude mať asi málokto okrem nejakých boháčov, no treba si uvedomiť, že tento film tu zostáva aj do budúcnosti, že budúcim generáciám ukáže naše problémy, že sa ukáže život v Iráne, o ktorom som si nemyslel, že môže mať až tak výrazné rozdiely v bohatstve jednotlivcov. Tým pološťastným a polosmutným záverom je to obzvláštnené a človek možno aj vyroní nejakú tú slzu. (31.03.2014)

Nádherný film. Je úžasné, jak dokáže zapůsobit zápletkou, která se v našem prostředí zdá ze začátku banální. Ale již po pár minutách jsem za jeden pár bot pro dvě děti dýchala, například ve scéně, kdy teniska utíká po vodě, stejně tak jako pokaždé, když si sourozenci musí boty co nejrychleji předat. První setkání s íránským fimem dopadlo na jedničku. (12.12.2009)

Krásné, dojemné, jednoduché, silné a neskutočne pôsobivé dielko M.Majidiho. Dokonalá ukážka sily iránskej kinematografie a jej najsilnejšieho subžánru - detského filmu. Film bol prvým iránskym filmom nominovaným na Oscara a myslím si, že by si filmy tejto kinematografie zaslúžili častejšie minimálne nominácie (napr. Time for Drunken Horses alebo Farby Raja). Film som si pozrel už po druhý krát a odrovnal ma úplne rovnako ako 1x (záverečná bežecká scéna to je naprostý vrchol - pri žiadnom filme som tak ´´nebežal´´ s hlavným hrdinom). Silnou stránkou filmu sú aj detskí predstavitelia, ktorý sú nenútene roztomilí a hrajú neskutočne pôsobivo, takže najmä vďaka nim sa film dostane silne pod kožu a režisér Majidi (Farby raja, Baran) tu dosiahol doterajší vrchol svojej tvorby. A ak sa konečne niekedy prinútim urobiť zoznam svojich top filmov, tento film určite nevynechám. (24.03.2005)

První íránský film který jsem viděl a rovnou nádherný lidský příběh, ve kterém hlavní role hrají děti. Vše se pak točí kolem ztracených bot a tvůrci, prosím pěkně, o nich dokáží natočit 89 minut dlouhý film. A co víc. Film je plný dětských emocí, silných scén a nezapomenutelných zážitků, u kterých si opět uvědomuju, jak jednotlivé země odkrývají různé problémy, o kterých se nám v České Republice ani nenechá zdát. A to si prosím pěkně pořád na něco stěžujeme. (24.12.2011)