Nashledanou, sbohem a amen (S11E16)

Závěr výtečného seriálu nebyl tolik, narozdíl od předchozích dílů, o humoru, ale loučení a sentimentu v něm obsaženém na mě bylo příliš mnoho. Díky Hawkeyho zhroucení (jednoho z mála zajímavých momentů ve scénáři) dostal hodně prostoru psychiatr Sydney a to rozhodně ne na škodu, pro mě si tím upevnil místo nejlepší vedlejší postavy celého seriálu. Velmi se mi líbila Winchestrova linie s hudebníky, škoda jejího smutného konce. Zakončení série se asi jinak udělat nedalo, ale padesáté loučení už jsem prostě nezvládl a tu hvězdičku jsem musel ubrat. (03.09.2008)

Krásně to shrnul plukovník Sherman Potter: „It would be hard to call what we´ve been through FUN, but I´m sure glad we went through it TOGETHER..“ Důstojné sbohem a proplakaný šáteček v závěrečném dílu, s kterým jsem se jen těžce smiřoval, i proto, že mi kapitán Pierce spadl z božského Olympu proti všemu humorem obrněného člověka, ale jak už padlo v Shawshanku, každý chlap má v životě chvíli, kdy se zlomí a tahle by myslím zlomila každého.. Takže méně legrace a více hrůzy a smutku, neboť taková je pravá tvář jakékoliv války. Posledních 15 minut sentimentálního loučení by člověk za normálních okolností označil za patetické, kdyby všechny postavy už takřka osobně neznal. Tak to bylo dojemné, uvěřitelné a absolutně lidské. A teď mi řekni, Sidney, nebyli nakonec všichni zralí na paragraf 8, včetně Tebe..? (01.01.2011)

"A je to tady, tohleto je zvuk míru!" Ano, je to celovečerní nostalgické rozloučení se seriálem. A také s válkou. S válkou, která je nesmyslná ve své podstatě a je těžké její útrapy překonat, nejen po fyzické, ale především po psychické stránce. Proto zde asi převládá antimilitaristická dramatičnost místo vtipu, nadhledu a černého humoru, které jsme si dosyta dopřávali během seriálu. Ale bez nich by se asi naši hrdinové tohoto závěru nedočkali... (10.03.2017)

Důstojné zakončení. Tak se to obvykle píšívá nebo písává? Většinou u seriálů, které měly svoji největší kvalitu někde uprostřed a pak už to jelo tak nějak setrvačností ke konci. To ale není případ MEŠE. Ten si svoji kvalitu udržel do poslední série, přesto (nebo právě proto) že trošinku zvážněl a místo neustálých žabomyších válek s Frankem, se okruh námětů poněkud rozšířil. Upřímně MASH miluju v obou jeho polohách. I tu humornější, i tu vážnější. Obě jsou totiž součástí i mě samotného. Každopádně kromě Simpsonových, je to seriál, který mě vždycky dokázal rozveselit a dokázal mě držet se nad vodou i v dnech, kdy mi nebylo zrovna do zpěvu. A to není vůbec málo. Díky za to. Všem tvůrcům. Protože tímto MASH přesáhl svoje hranice pouhého seriálu. Stejně jako zmiňovaní Simpsonovi. Oba se staly něčím mnohem víc. Staly se celosvětovým fenoménem napříč několika generacemi. To se moc seriálům nepodařilo. Těmhle dvěma ano. A poslední díl není rozhodně důstojným zakončením tohoto fenoménu. Je nádherným a moudrým rozloučením, plným emocí a smutku, ale i radosti z konce válečného šílení. A že tu není moc humoru? Není, a co? Jak už jsem napsal výš, tu vyhýbku seriál přehodil už trochu dřív. A myslím, že na trochu vážnější díl na konec mají tvůrci po těch 11ti letech báječné zábavy nezadatelné právo. Stejně jako Hawkey na svoje rupnutí v bedně. Charlesova anabáze s korejskými muzikanty hrajícími Mozarta, je jedna z nejemotivnějších z celého seriálu. A upřímně ta poslední dvouhodinovka zvážněla tím děním, tak nějak naprosto přirozeně, stejně jako třeba díl, kdy se loučil Henry, že mi to opravdu nepřišlo jakkoliv nepřirozené. A kdo tenhle seriál miluje a při posledním goodbye se zvedajícím se vrtulníkem nemá mokré oči, nejspíš se ještě s nikým nikdy neloučil...Ne, tohle opravdu není jen důstojné zakončení...Je to mnohem, mnohem víc než jen to... (30.01.2020)

je mi líto, ale jen pro to, že jsem miloval seriál ( obzvláště jeho první polovinu ) nehodlám propadat stejnému sentimentu, jako většina herců a dle hodnocení i recenzentů. Na seriálu jsem si asi nejvíce cenil absurdního humoru, kterého je v tomto slzotvorném kanálku opravdu velice málo. V podstatě tenhle filmeček koresponduje se směrem, který tenhle seriál nabral v posledních sezónách a který se mi chvilkami dokonce hnusil. tři hvězdy jsou vlastně vyznamenání.... (23.01.2010)