Yol
Yol
Cesta
Way, The
Obsahy(1)
Snímek režiséra Şerifa Görena, který byl na 35. MFF v Cannes společně s filmem Costy Gavrase Nezvěstný oceněn Zlatou palmou, představuje největší mezinárodní úspěch turecké kinematografie. Cesta vypráví příběh pěti přátel, vězňů, kteří dostanou zvláštní povolení prožít muslimské náboženské svátky se svými blízkými. Seyyit Ali je poté, co se dozví o nevěře své ženy, nucen prolít krev, protože to přikazuje tradice. Mehmet Ali je zavržen rodinou své milované ženy kvůli údajné zradě na jejím bratrovi a svém švagrovi. Jejich druh Yusuf je krátce po propuštění eskortován zpět, jelikož ztratil formulář s povolením. Mevlüt toužil strávit zbytek života se svou snoubenkou. Jejich plány však překazí její otravní příbuzní. A konečně Ömer, jenž propadl půvabu Gülbahar, jedné z vesnických krásek, se bude muset rozhodnout pro jednu z variant, které mu život nabízí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
[2,5*] Dramatické príbehy piatich väzňov, pričom každý z nich odkrýva nejaké ohavné stránky tureckej spoločnosti. Jedná sa o ostrú kritiku nezmyselných tradícií, ktoré patria skôr do stredoveku, útlaku náboženského i štátneho. Dlho ma film nedokázal chytiť, pôsobil na mňa dojmom domáceho videa s nesympatickými postavami (ktoré sa mi navyše plietli), z nevábneho prostredia a s nepríjemnou, uši píliacou hudbou (či skôr kvílením). Odpudzovali ma výjavy kreatúr (údajne ľudí), chovajúcich sa ako divé zvery bez známok inteligencie, maličkých detí fajčiacich cigarety, týrania zvierat. Postupne som si ale uvedomil, že tá celková odpudivosť filmu je zámerná, rovnako ako aj ten znepokojujúci, až depresívny duch (výdatne podporený aj hudbou). Film zhruba v poslednej štvrtine výborne graduje a nakoniec ma dokázal pohltiť a aj silne emocionálne zasiahnuť. Je až neuveriteľne, čo všetko sa páchalo a stále pácha v mene náboženstva a akejsi pochybnej "cti". Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Cesta - pět tragických epizod ze všedního života vychodoanatolskych vesnic vyprávěný s téměř bolestnou neutralitou. Nesoudi ani život Kurdů, ani jednání Turků. Ukazuje jen syrovou a drtivě působící skutečnost. Jeho pět hlavních postav by chtělo nějak uniknout světu strnulych norem, nikomu z nich se to vsak nezdaří... Scénář režisér psal ve vězení a film se musel natáčet tajně, i to jsou důvody proč na něj mrknout. :-) ()
I když je celkem vidět, v čem je tenhle příběh silný, že je zde podtrženo, jak problematická společnost je, stejně jako je problematické v ní žít a snažit se žít s lidmi pod dohledem nefunkčního státu, nějak jsem se nemohl přimět, aby mě snímek bavil a abych o něm přemýšlel. Přesto se jedná o velmi kvalitní produkci, která mě akorát neoslovila. ()
Prožívat naplno tvrdé a dojemné příběhy lze i vzdor exotickému (sociálnímu) prostředí – Cesta toho jest navýsost povedeným důkazem. Výborný, sic stále ještě nedokončený film, kterému je mi skoro až líto nedat plný počet. Na závěru filmu se prý ale již pracuje, takže jsem upřímně zvědav, jestli ve skutečném finále bude má bytost otřesena výrazně. ()
Tenhle film neni lehký na sledování - technická kvalita je dost mizerná a začátek poněkud vláčnější a těžší k pochopení. Když se přes tyhle neduhy divák přenese ( i s podporou vědomí, jak film vznikal ), otevírá se skrz příběhy několika mužů a jejich rodin sice nepěkná, ale obohacující freska nelehkého osudu Kurdů v Turecku. Zvláště Seyyitova linie zaujme. 48. KVIFF ()
Galerie (8)
Zajímavosti (4)
- Film je k roku 2014 jediným tureckým snímkem, který kdy vyhrál Zlatou palmu na festivalu v Cannes. (Kmotr76)
- Tarik Akan ve své knize vzpomínek říká, že ve skutečnosti nebyl jediným, kdo zastřelil koně, který už nemohl pokračovat v cestě. (džanik)
- Yilmaz Güney byl v době natáčení ve vězení. Napsal podrobný scénář a v cele také režisérovi přehrál některé scény. Serif Gören pak film režíroval podle jeho přesných instrukcí. (džanik)
Reklama